Nařízení Rady EU o přeshraničním uznávání rodičovství nám přináší změnu, která se má promítnout nejen do rodných listů, ale také do života dětí. Rodičovství by dále nemělo být postaveno na biologické realitě mateřství a otcovství, ale na jakémsi bezpohlavním rodičovství. Nové rodné listy s označením rodiče 1 a rodiče 2 vycházejí vstříc stejnopohlavním párům. Evropské nařízení koncem letošního března projednal Senát a o tom si se senátorem Hrabou povídala Dana Jaklová.
Jaké jsou vaše hlavní argumenty proti této evropské směrnici?
Návrh směrnice se nijak netají svým záměrem. A tím je nikoli uznání soudních rozhodnutí zakládajících rodičovství vydaných jinde než v České republice, ale pokoření českého práva prostřednictvím uznávání rodičovství v přeshraničních situacích v rámci EU.
Potom, co se nezdařil kolegovi Láskovi průlom do českého práva prostřednictvím „vymazání“ podmínky souladu rozhodnutí o osvojení s českým právním řádem (v §63 z.č.91/2012 Sb.), jsme konfrontováni s jinou cestou, jak zlomit odpor ČR.
České právo má jednoznačnou a dostačující úpravu. Ustanovení § 54 odst. citovaného zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém totiž říká, že:
„K platnosti určení rodičovství postačí, stane-li se podle právního řádu státu, v němž došlo k prohlášení o uznání rodičovství. Jestliže v cizím státě došlo v soudním řízení, nebo mimosoudně, v souladu s tamním právním řádem k popření rodičovství a k určení rodičovství jiné osoby, postačí to k platnosti určení rodičovství této osoby.“
Argumenty o ztrátě rodičovských práv přejetím českých hranic, které zaznívaly i při projednávání v Senátu, tak nejsou ničím jiným než lží anebo velkou neinformovaností.
V Senátu, kde zasedáte, bylo projednávání docela dramatické. Vaše kolegyně z klubu KDU-ČSL Miluše Horká se dokonce pokusila prosadit usnesení, které směrnici výrazně podporovalo, jako usnesení výboru, přestože ho navrhli jen tři senátoři. Zabránil tomu předseda senátu Miloš Vystrčil. Jak to na vás působilo? Také senátorka za Piráty, Adéla Šípová se pokoušela menšinové usnesení prosadit. Zmiňuji to proto, že boj za uplatnění zájmů LGBT+ komunity, který je ze směrnice patrný, byl docela vydatný. Proč to tak, podle vás, je?
Někteří kolegové a kolegyně v Senátu mají, řekněme, jiný pohled na věc. A vehementně podporují zájmy ani ne tak LGBT+ komunity (i když také), jako spíše progresivistického myšlení, podle mého ohrožujícího zejména děti. Pokud v senátní diskusi zaznělo: „Neuznání rodičovství ohrožuje základní práva dětí, včetně jejich práva na identitu, nediskriminaci, na soukromí a rodinný život,“ pak bychom měli výrazně zpozornět hlavně u slov „právo na identitu dětí“.
Jsem zásadním odpůrcem, aby bylo dětem vštěpováno, že existuje jakési právo na identitu. Dětští psychologové upozorňují, že vědomá destrukce reality, byť i jen pouhým připouštěním jakýchsi dalších identit kromě ženy a muže, má třeba už v USA své negativní výsledky a přivádí násobně více dětí do psychiatrických ordinací.
V tomto směru jsem zajedno s floridským guvernérem Ronem De Santisem a jeho legislativní aktivitou. Navrhované rozšíření zákazu indoktrinace dětí na Floridě ve školách genderovou teorií na celou povinnou školní docházku (zatím ve školkách a do třetí třídy) má svůj velký smysl.
Jakkoli je naše společnost k LGBT+ komunitě tolerantní, označení rodič 1, rodič 2 velkou podporu nemá. A podobné je to i mezi zákonodárci. Jak si vysvětlujete skutečnost, že přesto se velká diskuse a zásadní zpochybnění takto pojatého rodičovství na půdě parlamentu neodehrává? Řada zákonodárců o tom veřejně mluvit nechce?
Bohužel byla zvolena cesta pouhé vyhlášky (ministerstva vnitra), takže zákonodárným procesem a veřejnou diskusí na plénu to neprochází. Což neznamená, že takový předpis nelze napadnout u Ústavního soudu. Očekávám, že se tak stane. Je to totiž jeden velký nesmysl. I lidé v homosexuálních párech sami sebe nazývají táta a máma a nikoli rodič. Zanesením kategorie „rodič“ do českého právní systému se nikomu nepomůže a bude to jen „odškrtnutí“ dalšího progresivistického úkolu. Nic víc, nic méně.
S evropskou směrnicí souvisí i snaha aktivistů kolem LGBT+ prosadit tzv. manželství pro všechny. Ve skutečnosti jde o postavení svazku lesbiček a gayů na roveň manželství ženy a muže. V parlamentních kuloárech je slyšet, že tzv. manželství pro všechny je nesystémové, ale… Myslíte, že návrh, opakovaně podávaný, má dnes k přijetí blíž?
V celém sporu o manželství pro všechny nejde o „zrovnoprávnění“ lidí žijících v registrovaném partnerství s lidmi žijícími ve svazku manželském. Tam by změna byla jednoduchá a sám bych byl pro zrovnoprávnění. Čistě z praktických důvodů. A myslím, že by pro umožnění stejných dědických, majetkových, informačních a dalších práv, byla, myslím, drtivá většina zákonodárců.
V celé věci jde ale o něco jiného. O dobytí termínu manželství. A s tím nesouhlasím. O kulturní revoluci a pokoření těch, kdo uznávají stávající instituce a nechtějí měnit a rozšiřovat obsah názvu. Proto uměle spojují progresivisté obě věci dohromady. Tvrdí, že pokud nechcete měnit obsah termínu, někomu ubíráte práva. Nenechme si to namluvit. Tak to není, ale mediální strategie progresivistů sází právě na toto spojení. Kdyby šlo jen o práva, tak je dávno po boji, resp. ani žádný boj není. Tady jde ale o kulturní revoluci. Nic jiného.
K evropské směrnici rodič 1, 2 přijal Senát usnesení, kterým vládu žádá o zúžení působnosti směrnice a zároveň žádá o prosazování kompromisního řešení, které, pokud nebude Radou přijato, by nemělo vést k přijetí bez nového projednání v Senátu ČR. Zjednodušeně řečeno, že bychom tedy měli prosazovat svůj rezervovaný přístup k nařízení. Myslíte, že se naší vládě takový postup v EU podaří?
Myslím si, že podaří. Nejsme totiž ani zdaleka sami. Stejný postoj mají Slováci, Poláci nebo Maďaři. Jsem přesvědčen, že progresivisté v Unii to zkusí jinudy a jinak. A to přes nějaké rozhodování ve většinovém procesním systému. Tedy, že nepoddajní budou přehlasováni. Anebo se použije argument úplně z jiné oblasti. Když mohl být u bezpečnostních věcí týkajících se regulace zbraní, což by byla výsostná pravomoc státu, použit argument společného trhu, a Soudní dvůr EU to posvětil, tak je možné všechno.
Do Senátu jste kandidoval za STAN. Není to dlouho, co jste z tohoto uskupení vystoupil. Můžete zmínit důvody, které Vás k tomu vedly?
V této věci nemusím odbíhat daleko od tématu. Když se podíváte, co prosazuje pan ministr vnitra v kauze „rodič 1, rodič 2“, nebo na to, že se hnutí, které hájilo praktickou a „lidovou“ politiku vycházející z dennodenních problémů lidí ve městech a v obcích, teď v posledních měsících dost posunulo, tak jiné rozhodnutí, po takovém posunu ideologie, než ze STANu odejít, jsem udělat nemohl.
A určitě si nemyslím, že by takový názorový posun nastal u všech členů – já si vážím všech, kteří každý den dělají poctivou práci ve svých obcích a městech, takových lidí znám spoustu, ale zkrátka ta „progresivistická“ politika začala být logicky více vidět.
S kolegy ze STAN v Senátu mám, mohu říct, dobré a přátelské vztahy, takže ten „rozchod“ nebyl nic osobního, ale spíše jsem začal vnímat, že se hnutí začíná na různá důležitá společenská témata dívat zkrátka jinak. A já už nemohl dále voličům a občanům obhajovat kroky hnutí, se kterými jsem nesouhlasil.
Senát k nařízení Rady EU přijal usnesení č. 64, ve kterém mimo jiné žádá vládu:
- aby v průběhu projednávání prosazovala zúžení působnosti nařízení tak, aby z něj bylo vyloučeno náhradní mateřství a aby mohl členský stát odmítnout uznání rodičovství v případech, kdy došlo k ryze účelovému zapojení přeshraničního prvku s cílem obejít vnitrostátní úpravu v oblasti rodičovství;
- aby v případě, že bude jednání v Radě směřovat k jednomyslné shodě členských států, předložila navrhované kompromisní znění nařízení Senátu k projednání a vyjádření stanoviska a neumožnila přijetí nařízení, nevysloví-li s jeho podobou Senát souhlas;
| Proti tomuto usnesení, tedy ve prospěch nařízení o přeshraničním uznávání rodičovství v Senátu hlasovali: Karel Zitterbart z klubu STAN, Miluše Horská a Lumír Kantor z klubu KDU-ČSL, Adéla Šípová a Lukáš Wagenknecht z klubu SEN 21 a Piráti. |
Dana Jaklová
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme