Stát je asi dvakrát větší, než Česká republika, má přibližně 13 miliónů obyvatel a žije v něm asi 61 % bělochů, 17 % Latinos, 14 % černochů a 6 % Asiatů. Nábožensky je nejčastěji protestantský (43 %), římskokatolický (28 %) a s trochou židů (2 %). Illinois má v přepočtu na počet obyvatel nejsilnější muslimskou komunitu v USA, ta dnes činí kolem 400 000 osob.
Illinois je státem demokratů. Za posledních sedm prezidentských voleb zde republikán nezvítězil, Hillary Clintonová v roce 2016 s lehkostí porazila Donalda Trumpa poměrem 56:39.
Metropole zločinu
Illinois drží 20 volitelů z 538, ty podle posledních průzkumů s jistotou připadnou Joe Bidenovi. Po těchto prezidentských volbách, v rámci sčítání lidu, se však očekává, že o jednoho, či dva volitele přijde. Na rozdíl od jiných států Středozápadu tamní populace totiž neroste. Důvodem podle některých je růst počtu obyvatel v metropolitní oblasti Chicago a vylidňování venkova, což s sebou nese pochopitelně i nižší porodnost. Za příčinou migrace do měst stojí nejspíš preference demokratů směrem k městům obecně – tam také nacházejí více vykořeněných a upachtěných voličů, kteří spíše uvěří, že mají právo nejen na práci, ale také na všechno ostatní, nač si jen vzpomenou.
Oblast Chicaga s cca pěti milióny obyvatel je tak centrum zločinu, kde deset vražd denně už dávno není rekordem. Ten drží 31. květen 2018 s osmnácti mrtvými. Nejbrutálnější víkend Chicago zažilo právě od pátku 29. května do neděle 31. května, kdy bylo postřeleno 85 a zabito 24 lidí, převážně černochů. V roce 2017 Chicago zaznamenalo 762 a v následujícím roce 561 vražd, což bylo více než v té době v New Yorku a Los Angeles dohromady. Přestřelek se zde odehraje v průměru 10 denně. Za vysokou kriminalitou stojí přibližně 60 gangů s počtem asi 22 tisíc ozbrojenců. K počtům vražd musíme přičíst také jejich nízkou míru objasněnosti, která činí v průměru za poslední tři roky asi 35%. Za nízkou mírou objasněnosti stojí strach svědků z pomsty gangů.
„Pokud chicagská policie nezastaví tyhle masakry, pošlu tam federály,“ reagoval v lednu 2017 prezident Trump na bezpečnostní situaci ve městě. Demokratický starosta města, Rahm Emanuel, na to reagoval, ať jde prezident do háje a stará se o věci, které má.
Sociální situaci ve městě nám dobarvuje letošní srpnové rabování, kdy se oblast stala doslova válečnou zónou. Tisíce černochů 10. srpna vzalo útokem obchodní čtvrť Magnificent Mile. „Smrt černocha George Floyda vzedmula sebevědomí utlačovaných a své učinila i flustrace z omezení šíření nákazy onemocnění COVID-19“, komentovala té noci situaci CNN. Jen v červenci přibylo 105 vražd a 406 střeleckých incidentů. „V Afghánistánu je bezpečněji,“ hodnotil situaci prezident Trump a poslal do Chicaga oddíly FBI.
Výsledek demokratických primárek odpovídá bezpečnostní situaci ve státě. Zvítězil Biden s 59%, na záda mu těžce dýchal Sanders s 36%.
Proč volí demokraty…?
Proč si lidé v Illinois volí stále a dokola demokraty, kteří však problémy státu řešit neumí ? Proč lidé v Illinois volí recepty, které jim pak nechutnají? S odpověďmi na tyto otázky si dostatečně neví rady ani špičkoví republikánští analytici, natož já. V každém případě jsem vysledoval jisté závislosti, které pro demokratickou podporu v jednotlivých státech platí. (A nebyly by to rozmanité Spojené státy, kdybych mohl tyto vztahy přísně paušalizovat.)
Prvním společným aspektem, kterým lze generalizovatkaždý modrý (demokratický) americký stát, je nešvar spočívající ve vysokém počtu osob zainteresovaným na vládních výdajích. Od úředníků státu, přes neziskové organizace, až třeba po obrovsky početné akademické obce. Tito všichni lidé chtějí zachovat ekonomický status quo – nechtějí riskovat změnu podmínek. Vezmeme-li v úvahu např. mediální a jiný přesah těchto osob, jde často o osoby vlivné, a to jak pozicí, tak osobnostně. V teorii „permanentně bující byrokracie“ jde po celém svobodném světě o nejnebezpečnější skupinu, která disponuje neprůstřelnými ochrannými štíty, které jsou schopny zastavit projektil jakékoliv ráže vystřelený z kaťuší předvolebních slibů právě zvoleného politika. Tyto byrokratické struktury své potencionální nepřátele zničí dříve, než stačí pečlivě zamířit. Všem poznaným příkladem jsou v České republice třeba vrchní státní zastupitelství, která pro své zachování bez skrupulí obětují třeba i těžce zkoušenou politickou kulturu země. Jiným příkladem jsou šiky úředníků v centrálních orgánech státu, které na upřímnou politickou snahu snížit jejich počty reagují „dobře míněné“ úniky informací médiím, čímž rozehrávají velmi nebezpečné hry, které občas ani nedohlednou.
Druhým společným znakem státu, kde vládne Demokratická strana, je migrace venkova do měst. Ač jsme my Evropané s tímto trendem srozuměni jaksi jako s přirozeným kulturním přesunem, se kterým se nedá nic dělat, tak v USA je náhled přesně opačný. Nejenom v trendu samotném, proč se lidé stěhují do klidnějších aglomerací, ale i v důvodech, proč tak lidé činí. Touha Američanů opustit svět automatických velkoměst, žít pro sebe a rodinu, s přírodou, znát své sousedy a živit se něčím, co druzí potřebují a tak ocení, je snem velkého množství lidí. Opačná migrace, tedy z venkova do měst nemá tak krásné motivy a vzniká ze stavu, kdy demokraté na venkov prdí. Důvody nezájmu demokratů o venkov jsou ryze praktické : předvolební meeting kdekoliv v Chicagu navštíví tisíce lidí a tak objíždět rodinné farmy s nabídkou společných záchodků, či potrat zdarma, není účelné. Podobný přístup můžeme vidět také u socialistických stran v České republice. Stačí navštívit několik kapitánů průmyslu, objevit se ve výrobním provoze firmy s přilbou na hlavě, pohovořit s vybranými pracovníky a naslibovat dotace a sponzoři i voliči si mohou i oči vykoukat, když v desítkách kandidátek hledají své sekundární živitele.
Třetím společným znakem jsou sociální neduhy modrých států. Vysoká rozvodovost, kriminalita, větší množství potratů, nižší vzdělanost (nezaměňujme se vzděláním), nezaměstnanost, nižší ekonomický výkon, to všechno jsou přímé nebo nepřímé následky předchozích dvou aspektů, které činí s normálních a zdravých lidí pomalu a postupně vskutku pošahané demokraty.
Aby se nám snad pod těmito těžkými soudy Spojené státy nakonec nezdály ztracené, je mezi demokraty (v Illinois méně) jistá část liberálů, kteří si zachovávají zdravý rozum. Odmítnutím Sandersova socialismu také demokraté doložili, že svobody jsou jim blízké a na tak vysokou míru regulace nejsou ještě stále připraveni. Toho si my Evropané velmi ceníme.
Demokratickému státu Illions odpovídá též zastoupení v zákonodárných sborech. Ve federálním Senátu to jsou dva demokraté, ve Sněmovně reprezentantů je poměr 13:5 ve prospěch demokratů. V státním Senátu 40:19, ve Sněmovně 74 :44, taktéž ve prospěch demokratů. Guvernérem je demokrat JB Pritzker.
Potraty a zbraně
Interrupce v Illinois jsou legální (tak jako v celých Spojených státech). V roce 2017 bylo v Illinois provedeno 42.080 potratů. V letech 2014 až 2017 zde došlo k 2% nárůstu potratovosti, a to ze 16,3 na 16,6 potratů na 1.000 žen v reprodukčním věku. Potraty v Illinois představují 4,9% všech potratů ve Spojených státech, což je při počtu obyvatel sakramensky vysoké číslo.
V rámci politického trendu vlády prezidenta Trumpa došlo k mírnému zpřísnění potratové legislativy. Od 1. března 2020 platí v Illions dvě nové podmínky. První je povinnost informovat alespoň jednoho z rodičů o plánovaném potratu u nedospělé osoby. Ačkoliv v řadě států tato podmínka platí také, v Illinois je zúžena na jednoho z rodičů ryze z praktických důvodů, neboť je zde vysoká míra svobodomateřství. Druhou podmínkou je, že zákaz potratu platí po době, kdy je dítě životaschopné. Pak lze potrat také provést, ale pouze pokud je ohrožen život nebo zdraví matky. Úřední životaschopnost plodu v Illinois začíná probíhat v polovině osmnáctého týdne těhotenství.
Předpisy o držení střelných zbraní patří v Illions do skupiny liberálnějších.
Na obrázku vidíme Lori Lightfootovou (58), starostku Chicaga. Lightfootová je první otevřeně homosexuální Afroameričankou, která byla zvolena starostkou velkého města ve Spojených státech. V ekonomicky těžce zkoušeném Chicagu zvýšila daně a zavedla minimální mzdu 15 USD na hodinu. Na násilí a rabování reagovala zavedením civilního dohledu nad policejním oddělením v Chicagu vytvořením nového Úřadu pro správu veřejné bezpečnosti. Současně oznámila, že místní policie nebude pomáhat federálním imigračním úřadům s nelegálními přistěhovalci. V době největších srpnových nepokojů osobně hlídkovala v ulicích, aby dohlížela na veřejný pořádek, za což si vysloužila tvrdou kritiku, protože se pohybovala na klidném předměstí, kde k nepravostem dochází zřídkakdy (zatímco v centru města řádily šílené davy). Vyhlásila také „týdny spravedlivé práce“, kdy navštěvuje pracoviště a kontroluje dodržování předpisů. V rámci zachování veřejného pořádku snížila pokuty za nelegální držení marihuany. Žije s Amy Eshlemanovou, se kterou má adoptivní dceru Vivian.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme
