Jedním z bitevních polí mezi Bidenem a Trumpem je další ze „swing states“ – Michigan. Je přibližně třikrát větší než Česká republika, žije v něm 10 milionů obyvatel a hodnota HDP 520 mld. USD ho řadí na 14. místo žebříčku států USA. Ve volbách v roce 2016 tu překvapivě zvítězil Donald Trump s rozdílem 0,2 % hlasů (47,5 : 47,3). Letos to (zatím) vypadá na 50,5: 48 pro Bidena.
V Senátu Kongresu ho zastupují dva demokraté, Gary Peters a Debbie Stabenowová. Poměr zástupců ve federální Sněmovně je výhodnější pro demokraty, činí těsných 7:6 (+ jeden z Libertarian Party, Justin Amash). Guvernérem státu Michigan je demokratka Gretchen Whitmerová. Z tohoto výčtu vyplývá, že vítěz prezidentského klání získá z tohoto státu tučných 16 volitelů.
Jde o COVID
Michiganští si v roce 2016 republikána v Bílém domě dopřáli po čtvrtstoletí půstu. George W. Bush tu byl velmi neoblíbený, v předchozích letech (1972 – 1988) si však poctivě vždy zvolili republikánského kandidáta.
V demokratických primárkách zvítězil Biden s necelými 53 procenty, Sanders si odnesl skoro nečekanou porážku, když inkasoval 36,4 %. Vyjma Michaela Bloomberga s necelými pěti procenty získali ostatní demokratičtí kandidáti pod dvě procenta a nestojí v Michiganu vlastně za řeč. Co se týče srovnání skutečného zisku kandidátů a předpokládaných výsledků z předvolebních průzkumů, pak poměr finalistů činil 57 : 32,3, což můžeme hodnotit jako velmi přesné průzkumy, které v čase také velmi přesně kopírovaly nálady v Demokratické straně (ohromující nástup Sanderse, který přerostl ve strach z něj).
Donaldu Trumpovi dali delegáti Republikánské strany jasných 97,8 %, druhý Bill Weld získal 0,9 %, takže tyto volby netřeba komentovat.
Michigan je pověstný svými skalními volebními okrsky. Volební okrsky č. 2 a 4 nikdy od roku 1982 ve většině nezvolily demokrata. Oproti tomu okrsky č. 12, 13 a 14 nikdy od té samé doby nezvolily republikána.
Současná politická rétorika vůči jednotlivým státům ze strany prezidenta směřuje především k tomu přesvědčit Američany, že za nepřiměřenými nebo nelogickými restrikcemi zavedenými kvůli onemocnění COVID-19 stojí guvernéři států – ti jediní k nim mají pravomoc. Druhým úkolem prezidentské prezentace je prokázání účelné a dostatečné pomoci ze strany federální vlády. Právě těmito tématickými oblastmi se vine marketingová nit prezidentova volebního týmu. I když má prezident Unie skutečně málo možností, jak situaci v jednotlivých státech pod správou demokratických guvernérů ovlivnit, přesně v opačném gardu čpí rétorika Bidena. Ten americkým voličům tvrdí, jak neschopný je v rámci epidemie úřad prezidenta v rukou Trumpa.
V rozdělování federální finanční pomoci státům však můžeme Trumpa pochválit. Nejenom, že poslal stovky svých úředníků nakupovat ochranné prostředky po celém světě (případů, kdy např. doslova před nosem vyfoukl Belgičanům plně naložené letadlo s čínskými respirátory, bylo popsáno několik) a ti v rekordním čase dovezli do USA jejich dostatečné množství. Trump také koordinuje expresní výzkum nebo třeba bilionový balíček pomoci americkým firmám.
Propuknutí epidemie ve volebním roce je pro volební tým prezidenta Trumpa, který navíc obhajuje mandát, skutečný marketingový oříšek. Rozhodování v první (jarní) fázi problému můžeme skutečně Trumpa počastoval až nepěkně (říkají, abyste nosili roušky, ale já jí nosit rozhodně nebudu). Letní období Amerika strávila bojem o výši a způsob přídělu federální pomoci, ve které Trump obstál o poznání lépe a dnešní stav je bojem o viníka situace (s počítáním mrtvých a škod).
Biden burácí o skvělém zdravotním pojištění Obamy, které je po zahájení vlády Trumpa okleštěno, přitom by mohlo „zachránit tisíce mrtvých“, zatímco Trump o něco hlasitěji volá po potrestání Číny, která zatajila počátek, poté i parametry a také podstatné informace o nemoci. Do tohoto virválu se vmísila afroamerická extremistická levice se svým bojem proti rasové segregaci prováděnou policií, který vyústil v nepokoje a rabování. Mezi tímto řekněme dýmem společenské polarizace vystupuje prostředník Trump se svými dohodami muslimských států s Izraelem. Situace je pro běžného Američané skutečně nepřehledná, pevněji přes to všechno působí Trump. Ten mluví o právu a pořádku, zatímco Biden vlastně kvičí a vyvolává strach. I v tomto pocitovém rozměru nutno předvolební vřavu v USA posuzovat…
Chtělo by se napsat, že v rozmanitém Michiganu, státu automobilů (General Motors, Ford a Chrysler), ale také high-tech, výzkumu (University of Michigan, Michigan State University a Wayne State University), mléka a velmi přínosného turistického ruchu, vyhraje Trump. Vše, kromě průzkumů, tomu nasvědčovalo…
Zvyšte daně!
Na obrázku vidíme guvernérku státu Michigan, Gretchen Whitmerovou (49) při inspekci kvality pozemní komunikace. Ve funkci je od loňského ledna. Vystřídala republikána Ricka Snydera. Jejím momentálně nejdůležitějším úkolem je přebarvit fialový stát na modro. Jinak jí, stejně jako většinu lidí v Michiganu, štvou špatné silnice („musíme opravit ty zatracený silnice“). Do těch hodlala nainvestovat z výnosů zvýšené daně z plynu, čímž by ale došlo ztrojnásobení jeho ceny. Od plánu raději nakonec upustila, protože republikánem ovládaným parlamentem by to stejně neprošlo. Ale 75 % z dotázaných obyvatel Michiganu, kteří s tím nesouhlasili, si to bude nejspíš dlouho pamatovat…
Tento článek je součástí seriálu Abeceda amerických voleb.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!
