Až vám někdo bude vykládat, že si lidé z Mississippi zvolili za prezidenta demokrata, můžete si být jisti, že si z vás dělá legraci. Tak jisti, jako že deset mississippských volitelů zvolí v letošních volbách Donalda Trumpa.
Odpovídají tomu jak aktuální průzkumy (cca 50:40%), tak i volební historie tohoto jižanského státu. V roce 2016 v Mississippi porazil Trump Clintonovou v poměru 57,9:40,1%, v roce 2012 Romney Obamu 55,3:43,8%, v roce 2008 McCain Obamu 56,2:43, v roce 2004 Bush Kerryho 59,5:39,8%, v roce 2000 Bush Al Gorea 57,6:40,7%, atd. S výčtem demokratických proher bychom se dostali, až do roku 1976, kdy zde přesvědčivě porazil demokrat Carter republikána Forda.
Mississippi leží na hlubokém jihu a žijí zde zhruba tři miliony obyvatel. Z toho 60 procent bělochů a 37 procent černochů, což je nejvíce ze států USA. Drtivá většina obyvatel patří k protestantům. Silný náboženský zápal přispěl k tomu, že až do roku 1966 byl stát „suchý“ a nesměl se zde prodávat alkohol. Jde o hodně zemědělský stát. Hlavními komoditami jsou obilí, brambory, kukuřice, chov prasat a dobytka, drůbež. Významnou roli v hospodářství má rybolov a loďařský průmysl. Mississippi má nejnižší HDP v přepočtu na počet obyvatel v USA. V šedesátých letech byl stát Mississippi místem mnoha střetů v boji za občanská práva včetně známé vraždy tří lidskoprávních aktivistů v roce1964 (ztvárněné ve slavném filmu Hořící Mississippi).
Tichý vyjednavač
Ikonickým kongresmanem z Mississippi byl William Thad Cochran (ve Sněmovně 1973 – 1978 a v Senátu 1978 – 2018), byl významným jižanským republikánem. Zemřel loni v květnu. Předsedal v Kongresu vlivnému senátnímu Výboru pro zemědělství a neméně důležitému Výboru pro rozpočet Senátu. Byl to jistě nejvýznamnější politik Mississippi od doby Rekonstrukce po občanské válce. Byl tak oblíbený, že i ve volebním roce 1974, kdy zemí hořela pochodeň aféry Watergate, vyhrál ve svém okrsku se ziskem přes 70% a v roce 1976 získal dokonce 76%. Po celý čas svého kongresového angažmá vlastně nečelil žádnému vážnému soupeři. Jediné těsné vítězství získal v roce 2014, kdy v primárkách porazil svého drzého kolegu, nominanta Tea party, republikána McDaniela, a to až na samostatné nájezdy (51:49 %). Došel si totiž pro hlasy černých Američanů do nejdemokratičtějšího 2. volebního obvodu (Western Mississippi).
V osmdesátých letech významně podporoval prezidenta Ronalda Reagana. Byl považován za umírněného konzervativce, v soukromí byl prý ale daleko tvrdší a kritičtější, což ospravedlňoval snahou o vyjednání maxima. „Když chcete něco dobrého udělat, musíte si lidi získat, nemůžete je urážet i když jsou zatraceně hloupí a přemýšlejí o věcech, které nejsou důležité.“ Za své, pro okolí neviditelné, vyjednávací schopnosti si vysloužil přezdívku „Quiet Persuader“(tichý vyjednavač – přesvědčovač).
Jsou legendární jeho šachy s federálními prostředky, které se nakonec zcela nečekaně objevily na účtech státu Mississippi nebo kdekoliv jinde, kde to považoval za nutné. Odmítal Obamacare a omezování práv držení zbraní. Byl také jedním ze senátorů, kteří poslali prezidentovi Trumpovi dopis, aby urychleně odstoupil od Pařížské klimatické dohody. Byl prvním senátorem za Mississippi, který najal černého zaměstnance Senátu (Nehemiaha Flowerse).
V roce 1999 inicioval zákon o protiraketové obraně proti útoku balistickými raketami, kterým se mělo reagovat na aktuální hrozby ze strany států, jako je Čína, Írán a Severní Korea. Tato legislativa dnes tvoří páteř financování vojenského vývoje americké protiraketové obrany. Jeho 45 let dlouhá služba státu byla digitalizována a obsahuje asi šest terabajtů dat, která jsou uložena na univerzitě v Mississippi.
Demokratické primárky v Mississippi vyhrál Biden s 81,1%, druhý skončil Sanders s 14,9% a třetí Bloomberg s 2,4%. Ostatní měli pod procento. Republikánské volby měly také jednoznačného vítěze, Trump 98,6%,
V Senátu Kongresu stát Mississippi zastupují dva republikáni, Cindy Hydeová – Smithová a Roger Wicker. Ve Sněmovně reprezentantů USA je poměr zvolených zástupců ve prospěch republikánů 3:1. Státní Senát je více červený (34:16), taktéž státní Sněmovna (75:45). Guvernérem je republikán Tate Reeves.
Dilema pravicových demokratů
Na obrázku vidíme senátorku Cindy Hydeovou – Smithovou (61). Do roku 2010 byla členkou Demokratické strany. K tomuto veletoči, po svém desetiletém demokratickém členství, uvedla, že „byla jsem ve své straně bezdomovcem“. „Levicovatění“ Demokratické strany po zvolení Baracka Obamy bylo pro tuto mississippskou rodačku zkrátka neslučitelné s jejím přesvědčením.
Řada jiných pravicových demokratů (ještě o nich psát budeme) zůstala ve své straně skutečně názorově osamocenými. Pronikání socialistických myšlenek do této původně (jen) liberální strany za posledních 10-12 let je zřejmé příliš nejen pro tuto část demokratů, ale i pro voliče strany obecně. Vliv Sanderse a jemu podobných velmi neblaze rezonuje především v prezidentských volbách, kdy demokratičtí voliči podezřívají Bidena z nadbíhání levicovým demokratům.
Trump je pro ně ovšem také nepřijatelný. Trumpovy výroky jako „pokud mě nepodporujete, zůstanete zatraceně chudí“, vulgární výrazy a podněcování davů, klení, sakrování a urážení oponentů , může být sice někde u piva sympatické, ale ve veřejném prostoru to zní od prezidenta Spojených států poněkud minimálně nevhodně. Tento akcent může být dokonce rozhodující i pro pravicové demokraty, kteří se obávají Bidena pod vlivem sílícího socialistického křídla uvnitř strany.
Na druhou stranu, kulturní příkop, který rukama aktivistických transsexuálů, homosexuálů a Afroameričanů vykopali demokraté a jejich přívrženci, může přeskočit většina amerických voličů jen posláním těchto tendencí tam, kam patří, tedy do míst, kam je radí Trump nakopat. (To by mým čtenářům mělo nastínit, jak tvrdá je tato prezidentská kampaň a oč vlastně v tomto konfliktu jde).
Tento článek je součástí seriálu Abeceda amerických voleb.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!
