Oregon bude jistě volit Josepha „Joe“ Bidena. Šance, že by zde vyhrál Donald Trump neexistuje. Od roku 1988 je Oregon demokratickou pevností, v roce 2016 zde porazila Hillary Clintonová Donalda Trumpa rozdílem 11% (50,1% ku 39,1%). Poslední republikánský guvernér byl v Oregonu zvolen v roce 1982.
Byl jím Victor Atiyeh, potomek pravoslavných syrských přistěhovalců tehdy porazil svého budoucího přemožitele demokrata Teda Kulongoského s náskokem 61,6% hlasů, což je dodnes oregonským rekordem. Victor Atiyeh, původně majitel obchodu s koberci po otci, začal svou politickou kariéru v roce 1959, kdy se stal členem oregonské Sněmovny a od roku 1965 pak státním senátorem. V roce 1974 poprvé kandidoval na post guvernéra proti demokratu Robertu W. Straubemu, ale prohrál. Za čtyři roky, v roce 1978, to ale zkusil znovu a rozcupoval Straubeho se ziskem 55%. Guvernérem byl pak až do roku 1986.
Konzervativní venkov, progresivní město
Beaver State (bobří stát) Oregon, bělošský stát amerického Západu, obývá asi čtyři milióny lidí. Nejpočetnější menšinou jsou Mexičané (asi 10%), třetina oregonským obyvatel jsou bezvěrci, římských katolíků tu žije asi 350 tisíc a zbytek jsou fanoušci protestantských církví.
Ekonomicky patří Oregonu 25. místo v pořadí výše HDP s hodnotou kolem 255 mld. USD (to je o kousek víc, než Česká republika, ale s tím, že my tohoto výkonu dosahujeme s více, než dvojnásobkem obyvatel)
Oregon (ze španělštiny „velké ucho“) je větší než Velká Británie, je geograficky velmi rozmanitý, ve velkém se tu těží dřevo a pěstují lískové oříšky, vinná réva a brusinky. Sídlí tu třeba firma Nike (sportovní oblečení) nebo technologická společnost Intel (čipy a mikroprocesory).
Politicky se jedná o velmi polarizovaný stát, rozdělený pohořím Cascades (Cascade Range). Zatímco východ země patří hluboce konzervativním farmářům, tak západ (metropolitní oblast Portlandu) je domovem městských liberálů.
Vedle státní politikou frustrovaných venkovanů tu proti městským liberálům stojí ještě těžařská část populace, která starosti lidí z měst nepřijímá – podobně jako lovci na Aljašce, kteří lidem plačícím nad stahovaným tuleněm jednoduše nerozumí. Upachtění farmáři a dřevorubci také jaksi nerozumí kancelářskému ekologismu prezentovanému teoretiky z Portlandu. Demokratů je ale žel víc a jsou také lépe organizovaní (přibližně 60% obyvatel Oregonu žije v metropolitní oblasti Portlandu).
Republikánský ostrov
Toto politické rozdělení země se samozřejmě projevuje ve výsledcích kongresových voleb. Celý východní Oregon (dvě třetiny z rozlohy státu) tvoří volební obvod č. 2, kterému od roku 1998 vévodí člen Sněmovny reprezentantů USA a republikán Greg Walden (63). Jeho volební zisky jsou v demokratickém státě Oregon úctyhodné, nejslabší vítězství zaznamenal v posledních volbách 2018, kdy získal jen 56,3% hlasů. Nejvíce získal ve volbách v roce 2010 (73,9%), pod 61% získaných hlasů, až na ty poslední, nešel. Osamělý republikánský vlk je z demokratického marasmu v Oregonu už unaven, chystá se do důchodu, takže letos nekandiduje.
Nástupcem je mu vítěz republikánských primárek Cliff Bentz (68), farmář, advokát a dlouholetý člen oregonského parlamentu. Čelit bude demokratce Alex Spenserové (55), trenérce, spisovatelce a básnířce.
Ve společné říjnové televizní debatě zaznělo několik aktuálních témat východního Oregonu, třeba moratorium na nájemní bydlení (odklad platby nájemného). Zatímco republikán Bentz se zabýval podrobnostmi, jak výpadky příjmů pronajímatelům nahradit, např. daňovými úlevami, tak demokratka Spenserová navrhovala nájemné nájemníkům odpustit. Spenserovou však lidé moc nezajímají, zabývala se více rasistickým panelem – ráda by přijala koncept Black Lives Matter. I z této televizní debaty vyplývá, že levice nemá v druhém oregonském volebním obvodě šanci a Bentz zde zvítězí s velkým náskokem.
Kongresovou výpravu z Oregonu tvoří dva demokratičtí senátoři, Jeff Merkley a Ron Wyden. Stranický poměr oregonských zástupců ve Sněmovně reprezentantů USA je čtyři ku jedné ve prospěch demokratů. Guvernérem státu je demokrat Kate Brownová. Ve státním Senátu převládají také demokraté (18:12), ve státní Sněmovně taktéž (38:22).
Tak trochu svérázná guvernérka
Na obrázku vidíme guvernérku Katherine Brownovou (60). Ve funkci je od roku 2015. Vedle skutečně pošahaných politických pozic je také bisexuální a ráda o tom otevřeně mluví. Co na tento apetit říká její manžel, Dan Little (jiné příjmení mít snad ani nemůže) a dvě její nevlastní děti, to nevíme.
Vystudovala ochranu přírody a „státnice“ má také z feminismu na University of Colorado.
Dvacátého června 2019 vyslala státní policii, aby přivedla do parlamentu 11 republikánských zákonodárců, kteří svou neúčastí chtěli zamezit přijetí „klimatického balíčku“ zákonů (Senát tak nebyl usnášeníschopný). Senátoři se ale nenašli, tak jim byla alespoň uložena pokuta 500 USD (na pokuty byla mezi lidmi pořádaná sbírka, vybralo se přes 6.000 USD). K tomu se demokratická guvernérka vyjádřila, že se „republikánští senátoři otočili zády ke svým voličům“.
Na ochranu senátorů byly také aktivovány milice z několika států, které vyhrožovaly, že každého, kdo se senátorů jen dotkne, ihned zastřelí. Republikánský senátor Brian Boquist k lidovým milicím uvedl, že žádnou ochranu nepotřebuje, protože je doma těžce vyzbrojen.
Tento incident, ač je v rámci dnešních Spojených států ojedinělý, v každém případě deklaruje na jedné straně agresivitu americké levice, která hodlá legitimní politické obstrukce svých protivníků řešit silou a jednak odhodlanost tamních lidí svou svobodu bránit se zbraní v ruce. Spatřit tak syrové výjevy v socialistické Evropě nebo v České republice možné samozřejmě není. Důvodů je jistě mnoho (Češi by např. raději bránili do posledního muže pomník komunisty Koněva, než svého senátora před usurpátorstvím výkonné moci). Tím nejmarkantnějším důvodem, proč si Češi své svobody tradičně nebrání, je jejich politická naivita, pečlivě zastřená pevným názorem na úplně všechno. Chytračení o tom, co všechno je špatně a jak by to mělo být, zcela znemožní jakoukoliv budoucí obranu. To však není příběh oregonských farmářů a dřevorubců.
Tento článek je součástí seriálu Abeceda amerických voleb.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!
