Utah – další ze států pyšnící se názvem pocházejícího z domorodého – indiánského jazyka, podobně jako Dakota, Idaho nebo Iowa. Utah je zemí mědi a uhlí, na východě se těží ropa. Utah je také mekkou outdoorového dobrodružství a turistiky (národní parky Arches, Bryce Canyon, Canyonlands, Capitol Reef a Zion), lyžování a jiných zimních sportů. Stát ročně navštíví až 5 milionů turistů. Většinu obyvatel tvoří silně konzervativní mormoni.
Utah je obrovský stát, o něco menší než Velká Británie. Žije zde však jen okolo 3 milionů obyvatel. V žebříčku ekonomického výkonu mu náleží 31. příčka v rámci USA s HDP ve výši 192 mld. dolarů. Počet jeho volitelů se po letošním sčítání lidu opět navýší tak, jako po sčítání v roce 2010, kdy zaznamenal nejvyšší růst ve Spojených státech (24%). K současným šesti volitelům možná získá jednoho dalšího. V roce 2002 se v hlavním městě Salt Lake City konaly zimní olympijské hry.
Jde rozhodně o republikánský stát, kde demokratického kandidáta upřednostnili naposledy v roce 1964, kdy i v Utahu vyhrál Lyndon Johnson. Víme, že prezidentský souboj z let 1960 a 1964 se stal zásadním politickým – kulturním předělem ve Spojených státech. Tehdy prohrál slabý republikán Goldwater s oblíbeným demokratem Johnsonem. Tyto volby v politice Spojených států znamenají svými nekonečnými dozvuky i dnes velmi mnoho. Ještě v osmdesátých letech se doba upřesňovala právě těmito volbami (před a po Johnsonovi), stejně jako má a starší generace si potrpí na silné dělítko svého života rokem 1989. Dnes je tato doba spojována s občanskými právy černochů a také s epizodou atentátu na J.F. Kennedyho.
Kennedyho dědictví
Kennedyho politika přinesla upozadění nejdůležitějších atributů svobodné země, totiž odpovědnosti, povinnosti a vůle. Tyto nahradilo všemocné, neurčité a všemi směry ohebné právo (ve smyslu nároku). Kennedy rozpoutal vášnivý a dodnes nedokončený boj nové levice o všechna možná práva, o kterých dnes už málokdo domyslí, kde se vlastně vzala a z čeho vlastně pramení. Není divu, že je Kennedy nedotknutelnou – nekritizovatelnou osobností světové liberální levice. Kennedyho vládu datujeme do doby, kdy Spojenými státy začaly zaznívat zprvu nesmělé (tehdy extremistické) hlasy o právu na vzdělání, na bydlení, na místo v autobuse, které postupně a nečekaně vygradovaly v přetočení svobody držet zbraň na právo držet zbraň (a samozřejmě i na právo zabít své dítě transformované do dnešního reprodukčního práva).
Kennedyho a Johnsonova vláda je úvodníkem zákazů diskriminace, divokého environmentalismu a popularizace sexuality. Právo v rukách tehdejší americké liberální levice předznamenalo celou plejádu nových a neustále se vyvíjejících asociálních jevů, hluboké změny ve významu a úloze státu, okleštění svobod, fabulace ve významu mezilidské solidarity, změny ve významu rodiny, apod. Jestli dnes nevěřícně kroutíme hlavou nad různými extremistickými projevy, jako je terorismus Antify, Black Lives Matter nebo málem realizované plány Bernie Sanderse, pak věřte, že otcové zakladatelé amerického socialismu jsou právě Kennedy a Johnson
Dá se říci, že vlna „racionalizace kultu“ do jisté míry stát Utah minula. I zde, stejně tak jako v mnoha jiných republikánských pevnostech, jde v případě volby Johnsona o dávno odpuštěné zaškobrtnutí. Nadcházející generace lidí v Utahu si jaksi konkludentně slíbily, že nic podobného, jako omyl ve volbách roku 1964, už opakovat nebudou.
Republikánská bašta
Utah drží rekord ve výši volebního zisku republikánského prezidentského kandidáta. Prvního takového rekordu dosáhl v roce 1984, kdy zde Kaliforňan Ronald Reagan porazil Waltera Mondaleho z Minnesoty v poměru 74,5 : 24,7 procent. Druhým rekordem je výsledek voleb 2012, když massachusettsský (dnes utažský) mormon Mitt Romney porazil Baracka Obamu z Illinois 72,8% ku 24,8%.
Donald Trump zde v roce 2016 porazil Hillary Clintonovou také vysoko (45,5 : 27,5%), ale nezískal většinu. Mormoni totiž vypravili do boje vlastního kandidáta, Evana McMullina, který v Utahu získal 21,5% hlasů, v rámci USA pak celkem 0,53%. Podle mého mínění šlo o promyšlený tah republikánů, kteří si byli vědomi nízké Trumpovy podpory v Utahu a obávali se, že voliči nakonec mezi dvěma zly zvolí spíše Clintonovou.
(Pokud se občas nemůžete dopočítat do sta procent, věřte, že je to správně. Část amerických voličů, která nechce volit ani jednoho z hlavních kandidátů, dá hlas třeba svému starostovi, který na prezidenta ale vůbec nekandiduje. Podobně letos reagují i někteří republikáni, kteří Trumpa nerozdýchali, ale demokrata volit nechtějí. Obyčejně na volební lístek napíší jméno své manželky nebo jiné osobnosti, kterou ctí.)
Bývalý republikán a poté nezávislý utažský kandidát na prezidenta, Evan McMullin, tehdy sotva čtyřicetiletý mormon býval v letech 2001 – 2010 operačním důstojníkem CIA. V letech 2013–2015 působil jako hlavní poradce v otázkách národní bezpečnosti Výboru pro zahraniční věci ve Sněmovně reprezentantů USA. V letech 2015 – 2016 pak působil jako hlavní politický ředitel Konference republikánů ve Sněmovně reprezentantů USA. Umění konspirace a Republikánská strana obecně, mu tedy není rozhodně cizí. Hnutí Better for America (Pro lepší Ameriku), které ho do jasně prohraného boje poslalo, je také dost zvláštní parta. Hnutí „spontánně“ vzniklo v roce 2016, založil ho republikán John Kingston III. A to je tak nějak k utažskému prezidentskému kandidátovi asi tak všechno …
Umírnění demokraté
V Senátu USA za stát Utah sedí už od roku 2011 republikán Mike Lee. Druhým republikánským senátorem je prezidentský kandidát z roku 2012 a mormon Mitt Romney.
Utažskou výpravu ve Sněmovně reprezentantů USA tvoří tři republikáni a jeden demokrat. Guvernérem státu je republikán Gary Herbert. 80% místních zákonodárců jsou mormoni, což podtrhuje Utah jako nejkonzervativnější stát USA. Ve státním Senátu je poměr republikánů a demokratů ve stavu 23:6, ve Sněmovně 59:16. Demokraté tu jsou velmi umírnění a tak nezajímaví.
Kongresman Ben McAdams, běloch a bývalý starosta hlavního města, zastupuje čtvrtý volební obvod Salt Lake City, jedinou demokratickou baštu státu. Porazil v roce 2018 úřadující republikánku a haitskou Američanku Miu Loveovou o pouhých 694 hlasů (z téměř 270 tisíc). Obvod je to navýsost městský, populaci tvoří asi ze sedmdesáti pěti procent běloši, žije tu významná hispánská menšina. Donald Trump zde vyhrál dá se říci ve srovnání s výsledky celého státu Utah o chlup (39,1 – 32,4%). Letos proti McAdamsovi kandiduje černý republikán Burgess Owens (69), bývalý úspěšný hráč amerického fotbalu. Stav jejich souboje z konce září dává větší naději úřadujícímu demokratovi (45:41).
Ben McAdams je umírněný demokrat, v rámci celého Kongresu je považován dokonce za vůbec nejumírněnějšího. Patří k hrstce těch demokratů, které označujeme jako fiskálně odpovědné (prosazují ústavou stanovené vyrovnané hospodaření), odmítá jaderné zbraně, věří ve svatost života ve všech jeho fázích (ano, je proti potratům) a jako jeden ze tří demokratů podpořil zákon Born-Alive (o ochraně přeživších svůj vlastní potrat). Podporuje lepší kvalitu ovzduší, která patří v Salt Lake City a dalších městských oblastech Utahu trvale k nejhorším v USA, ale nepodporuje New Green Deal. Hlasoval pro návrh zákona, kterým USA odstupují od Pařížské klimatické dohody. Podporuje svobody ohledně držení zbraní, sám je vášnivý střelec. McAdams podporuje manželství osob stejného pohlaví.
McAdams je také praktikující mormon, je ženatý, má jednu manželku a čtyři děti.
Dá se říci, že mormonská charakteristika státu Utah tlumí větší demokratické úspěchy. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (Church of Jesus Christ of Latter-day Saints), známá spíše jako mormonská církev je největší z mormonských církví, má asi 16 milionů příznivců po celém světě, světové ústředí sídlí v Salt Lake City. Mormoni tvoří více než 60% populace Utahu (v České republice se k nim hlásí asi tisícovka lidí).
Vedle různých jiných zvláštností mormoni dodržují tzv. zákon cudnosti, což zejména z mladých dívek dělá ópérky žádané po celých Spojených státech. Zákon jim zapovídá lascivnost, prostituci, děvkařství, sodomii (anální sex), onanismus, homosexualitu, masturbaci, perverzi, cizoložství a styk mimo manželství. Sexuální hřích je mezi nimi považován za druhý nejhorší zločin hned po vraždě. Zločinem je samozřejmě i potrat, ten je za všech okolností považován za vraždu. První rande mohou mormoni absolvovat v šestnácti letech, musí se ho však účastnit ve větším počtu lidí, nikoliv pouze ve dvojici. Je jim zapovězeno líbání a dotýkání se intimních částí těla před svatbou nebo na veřejnosti. Polygamie je u většiny mormonských církví zakázána, leckde se ale stále praktikuje. Mormoni neberou drogy, nehrají hazardní hry a téměř vůbec nekouří. Mormonské církve, zejména v Utahu, patří mezi politicky a ekonomicky velmi vlivné instituce, každý mormon má své církvi odevzdat 10% ze svých příjmů. O tom, jak velká aktiva největší mormonská církev spravuje, se můžete dočíst zde.
Alkohol a včely…
V Utahu si alkohol pořídíte jen ve státních obchodech, v neděli si však nekoupíte ani pivo. V Utahu není jediné kasíno nebo herna (proto jsou hned za hranicí v Nevadě) a nesmí se zde kouřit na veřejnosti. Utah jsou ale také solné pláně Great Salt Lake Desert, slané jezero Great Salt Lake, pohoří Uinta Mountains se svým nejvyšším vrcholem Kings Peak (4.123 m).
Utahu se sice přezdívá Beehive State (stát úlů), ale v roční produkci medu je v rámci USA velmi průměrný. Více než s medem tak symbolika včel podle všeho souvisí se spoluprací. My včelaři však dobře víme, že organizace života v úlu má blíže k fašistickému uspořádání, než ke svobodné a demokratické společnosti. To však nemusí nutně znamenat, že by se vám pár týdnů v Utahu nelíbilo.
Tento článek je součástí seriálu Abeceda amerických voleb.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
