Před časem jsem zodpovídal jakýsi FAQ na téma zákazu spalovacích motorů. Jsem rád, že od té doby začaly paprsky zdravého rozumu opět pronikat husté mraky iracionality.
Co všechno přinese zákaz výroby aut na benzín a naftu od roku 2035?
Fakticky by to znamenalo konec prodeje nových osobních aut se spalovacím motorem. Netýká se to prodeje ojetin a netýká se dosud nákladních aut (na tom se momentálně pracuje).
Střelila se Evropa do nohy a trh zavalí čínské elektromobily?
Ano. Evropa se tímto vzdává jedné z mála zbývajících konkurenčních výhod, protože evropské a zejména německé nebo české strojírenství je schopno vyrábět spalovací motory velice precizně. Čína to zatím neumí, ani Korea. Z asijských zemí snad jen Japonsko. A této výhody se dobrovolně vzdáváme ve prospěch elektromobilů, které tvoří konstrukce (tělo) – práce pro roboty, a další dva komponenty jsou baterie / software. V obou oblastech má dnes už Čína náskok, který Evropa nedožene. Nehledě na to, že pro baterie jsou potřeba různé specifické suroviny, na které má defacto Čína v Africe i jinde ve světě předkupní právo.
Jsou elektromobily skutečně tak ekologické?
Nejsou, pokud mají výfuk v Prunéřově nebo v Tušimicích, kde se nacházejí tepelné elektrárny – na uhlí. Uhlí budeme využívat nejméně do roku 2033 a pak jej stejně budeme potřebovat jako záložní zdroj (podle vládního prohlášení z ledna 2022 může být uhlí odstaveno jen tehdy, bude-li za ně existovat náhrada). S nástupem elektromobilů stoupne obrovsky poptávka po elektřině. Samotný elektromobil, jako izolovaný prvek, je samozřejmě ekologičtější. Ale tak to reálně nefunguje, nic není izolované. Automobilová doprava je součástí nějakého celku. A z hlediska dekarbonizace ekologičtější není, má-li elektromobil výfuk v uhelné elektrárně. To se vyřeší až z dlouhodobého hlediska, až budeme mít čistý energetický mix. Což je dosud hudba budoucnosti. To, co je absurdní, není přechod k elektromobilitě ani elektromobilita sama, ale vynucené deadliny.
Nebudou nová auta na elektrický pohon jen pro bohaté?
Elektromobily jsou dražší a zůstanou dražší po dost dlouhou dobu. Takže nízkopříjmoví lidé budou mít dvě možnosti: buď si koupí ojetinu se spalovacím motorem, které sem poputují z bohatších zemí a nesplňují ani normu EURO 6, tudíž se životní prostředí zhorší, anebo si koupí levnější čínský elektromobil.
Kde je budeme moci nabíjet?
To je ta základní otázka. Ve městech se samozřejmě s předpokládaným přechodem na elektro zlepší kvalita vzduchu apod. Méně emisí, méně prachových částic. Ale bude to vyžadovat masivní infrastrukturu, jejíž budování právě ve městech je nejsložitější. Typově sídliště – kapacity nabíjecích stanic. Bohatí ve vilkách za městem si udělají přípojku doma a budou nabíjet přes noc. Ale infrastruktura na sídlištích bude oříšek.
Je levnější či dražší jezdit jen na elektřinu?
To se odvíjí od momentální ceny nafty a elektřiny. A to je nyní velmi nevyzpytatelné. V důsledku ruské války vyskočilo obojí. Problém je, že Evropa není energeticky soběstačná, tudíž je v tomto ohledu závislá na externích faktorech. Opět, obojí se dá řešit v delším časovém horizontu. Nikdo nekřičí, že to nepůjde, ve chvíli, kdy bude elektromobil ekonomičtější a pohodlnější řešení, si přece lidé nebudou kupovat dražší spalováky – to je přirozený pokrok. Nařídit jej nelze.
Má mít ekologie přednost před ekonomickými a sociálními dopady?
Ne. Základní pravidlo udržitelného rozvoje – a já jsem pro udržitelný rozvoj, to je konzervativní hodnota – je udržet rovnováhu mezi třemi sférami: enviromentální, sociální a ekonomickou. Bez rovnováhy s ekonomikou to nebude ufinancovatelné, a když to nebude ufinancovatelné, zničí to sociální soudržnost, lidé se vzbouří a nebude z toho nic. V chudých zemích o životní prostředí nikdo nedbá, lidé řeší jiné problémy, především jak se uživit. A současný zelený radikalismus je vychýlení tohoto křehkého trojúhelníku.
Zákaz výroby aut na benzín a naftu je politické rozhodnutí. Přichází ve správný čas?
Zákazy jsou nesmysl – Američané to řeší alespoň motivací, nikoliv zákazy, které jdou proti logice trhu a přitom jejich cílem ani není sociální soudržnost, nýbrž pravý opak. Výhradní sázka na elektro je také sázka na technologický monopol a monopol sice umožní velkému byznysu generovat zisk, ale zaplatí to běžní zákazníci. Důraz na soutěž různých řešení, možná syntetická paliva atd. To je podstata pokroku. Zkrátka: je to příliš rychlé a metodou zákazů. V zárodku se likviduje jakýkoliv jiný nápad, jiné řešení, lidská kreativita. Protože s existencí monopolu jim neumožníme ani vzniknout, nikdo do toho nebude chtít investovat.
Neměl by udávat směr technologickému vývoji místo politiků trh a firmy?
Samozřejmě. Politici mohou nastavit nějakou motivaci, ale základem by měla být vždy soutěž.
O čem se nemluví a mělo by?
EURO 7. Komise slibovala, že pokud projde zákaz spalovacích motorů, tak předloží lehkou variantu zpřísnění emisí v EURO 7 – a nedodržela slovo, naprosto porušila svůj slib. Návrh je zcela drakonický, zavádí úplně nová emisní omezení vznikající z komponentů aut – brzd, pneumatik – včetně elektromobilů – a ještě zpřísňuje emisní limity a zavádí nové způsoby online monitoringu atd. To v důsledku povede k tomu, že výrobci zcela vyřadí z prodeje auta nižší kategorie se spalovacím motorem, a to nikoliv do roku 2035, ale záhy.
Převzato z autorova Facebooku
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!