Vyšší podíl dlouhodobých smluv s pevnými cenami energií, které chce při reformě trhu s elektřinou prosadit Evropská komise, sice přispěje k větší stabilitě trhu, v konečném důsledku však zřejmě zvýší průměrné ceny energií. Tvrdí to analytici oslovení ČTK. V navrhovaném systému vidí také snahu o zajištění dlouhodobého financování nových zdrojů elektřiny.
Evropská komise představila návrh úpravy energetického trhu, jehož prostřednictvím chce předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny. Dodavatelé elektrické energie budou podle návrhu mít povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Měl by se také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících k cenové stabilitě.
Snaha komise zabránit dalším extrémním situacím je podle analytika XTB Jiřího Tylečka pochopitelná, přichází však podle něj pozdě:
„Nevidím výrazné důvody pro zásahy do trhu s elektřinou. Fungoval dobře dlouhé roky, a i když se prostředí změnilo, tak regulace nemusí být správnou odpovědí.“
Navrhované opatření podle něj nejspíš zabrání výrazným výkyvům cen. Na druhou stranu ale upozornil, že dlouhodobé kontrakty jsou za normální situace na trhu dražší, a spotřebitelé se tak mohou v konečném důsledku dočkat vyšších cen energií. „Dle návrhu budou mít větší výběr, ovšem důsledkem regulace může být požadovaný produkt dražší, než by byl bez povinnosti většího podílu dlouhodobých smluv,“ řekl. Trh s energiemi bude podle Tylečka méně pružný a nová regulace může přinést dodatečné náklady.
Vyšší ceny než průměr z tržních cen očekává při dlouhodobém nastavení i analytik Capitalinked.com Radim Dohnal:
„Spotřebitelé a průmysl dostanou vyšší míru jistoty, ale pro ty subjekty, které se by se jinak uměly správně a včas rozhodnout pro dohodu o fixní ceně, vyjde koncová cena nakonec vyšší. Pro slepé spotřebitele další pomůcka od státu či regulace a snížení ostražitosti a další omezení trhu a tržních principů.“
Podle Dohnala je navržený systém určitým vyhověním populistům, kteří žádají opuštění lipské burzy. Ta totiž podle něj změnami ztratí potřebnou likviditu. Zároveň upozornil, že vyšší cena elektřiny může v budoucnu vést k vyšší poptávce po topení plynem, což pak bude předmětem další snahy o regulaci.
Systém dlouhodobých cen Dohnal vidí také jako snahu o usnadnění financování a budování nových zdrojů elektřiny, a to jak z obnovitelných zdrojů, tak z jádra. Upozornil, že se tím ovšem mohou prosadit i zdroje energií, které by byly za normálních okolností neefektivní. „Takto získáme vyšší celkovou dodávku elektrické energie, ale za cenu vyšších cen,“ řekl Dohnal. Podle něj by v případě realizace mělo jít jen o dočasné řešení na dobu návratnosti investic do nových zdrojů energie. „Protože pokud za několik let se Evropa stane místem pro levný plyn ze zemí pro EU nikoliv nebezpečným, pak by bylo škoda si tuto výhodu nechat ujít,“ dodal.
Ceny elektřiny v loňském roce na evropském trhu rekordně zdražovaly. V létě cena za megawatthodinu elektřiny atakovala až 1000 eur (24 700 Kč). V současnosti stojí megawatthodina elektřiny 150 eur (3705 Kč).
Převzato z iUhli.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!