Ideologie intersekcionality paradoxně poškozuje nejvíce ty, které má údajně osvobodit, protože podporuje mentalitu oběti v rozporu s činorodým úsilím uspět. Jestliže někoho média neustále bombardují tvrzením, že politický režim ohrožuje jeho sebeúctu, že jej uráží věda nebo statistika, že jeho štěstí visí na vlásku a je mnohem důležitější než objektivní pravda, může se z něho snadno stát slaboch neschopný prát se se životem.
Sociální psycholog Jonathan Haidt z univerzity v New Yorku vyzdvihuje důležitost kognitivní terapie, která usiluje napravit postiženou logiku myšlení argumentací a schopností racionálně hodnotit situaci – což je přesný opak pedagogiky našich univerzit. „Nedávný vysokoškolský trend odkrývat údajně rasistické, sexistické, třídní nebo jiné diskriminační mikroagrese vybízí studenty, aby si všímali malicherných nebo náhodných znaků špatné etikety a podporuje je, aby takové přešlapy nálepkovali jako záměrnou agresi,” říká a dochází k závěru, že se vytváří cenzurní společnost a studenti ztrácejí psychickou stabilitu: „Takové ochranářství je nejlepší cestou k patologickému myšlení.“
Je to s námi opravdu zlé, jestliže nevíme, že lidé, kteří se považují za oběti, se také častěji stávají agresory, vysvětluje sociální psycholog Roy Baumeister. „Většina násilníků se domnívá, že urážlivé chování jejich obětí ospravedlňuje agresi.“ Právě toto se děje v areálech našich univerzit, kde se bouřlivě protestuje proti nesouhlasným projevům a nespokojenci vyžadují cenzuru a mnohdy také zásah úřední moci.
Ideologové tvrdí, že nové povědomí intersekcionálních problémů zvyšuje bdělost i uvědomělost a zlepšuje svět. Je to omyl jako trám. Zaměřit se na opravdu napravitelné křivdy dává smysl, ale všeobecné obviňování společnosti a státu z neexistující institucionální diskriminace vede k politické polarizaci a k selhání jednotlivců. Jak dokládají nejrůznější studie, jestliže se někdo považuje za utlačeného, bude mít nízkou „motivaci i výsledky… a také menší vytrvalost vyrovnávat se s akademickými nároky.“ S diskriminací je třeba bojovat, ale bez přehánění a bez snahy o naprosté umlčení diskuse.
Další pokračování ukázek z knihy amerického konzervativního novináře, komentátora a spisovatele Bena Shapira Jak zachránit západní civilizaci, kterou vydalo nakladatelství Leda v roce 2020, přijde příští týden.
Benjamin Aaron Shapiro (36) vystudoval na Kalifornské a Harvardově univerzitě politickou filosofii a právo cum laude a od svých 17 let, kdy se stal nejmladším syndikovaným sloupkařem píšícím pro konsorcium médií, patří mezi nejaktivnější politické debatéry v americké slovní válce mezi progresisty a konzervativci.
Od roku 2015 vede své vlastní liberálně konzervativní webové stránky The Daily Wire. Svou obhajobou svobody slova a racionální diskuse si vysloužil nenávist levice a dnes už nemůže veřejně přednášet bez ochrany policie. Stal se také hlavním terčem antisemitských útoků ze strany extrémních nacionalistů.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!