Boj s dezinformacemi se vrací – skrze Českou televizi

Velkou výhrou loňské diskuze o dezinformacích bylo, že se pojem „dezinformace“ nedostal do právního řádu ČR. Teď zřejmě začíná druhé kolo snah, aby se tak stalo, a je třeba se proti tomu opět postavit.

Návrh změny zákona o ČT a ČRo má pro veřejnoprávní média nový úkol, a tedy že mají přispívat „k postupu proti dezinformacím při respektování svobody slova“. Problém je v tom, že dezinformace byly, jsou a budou termínem vágním a špatně definovaným, a tudíž není jasné, co by veřejnoprávní média měla přesně dělat. I samo odůvodnění změny zákona v tom nemá jasno. V jedné větě se píše, že dezinformace jsou „záměrně nepravdivé informace šířené s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory“, aby se ve větě následující napsalo, že dezinformace „cíleně mísí pravdu s konspiracemi“. (Nebudu vůbec komentovat tvrzení, že dezinformace „šíří chaos a nenávist, ohrožují svobodu“ – tady jde o čirou dojmologii, která do návrhů legislativy nepatří.)

Autoři evidentně sami neměli jasno, jak věc definičně uchopit, a stejně tak není jasné, co se vlastně nově chce po ČT a ČRo. Ostatně už i legislativní rada vlády poznamenala, že s novým úkolem by patrně přibyla i povinnost aktivně vyhlédavat dezinformace. To ovšem je věc ošemetná, pokud nikdo pořádně neví, co dezinformace jsou.

Poznamenám také, že z pojetí „dezinformací“ nápadně zmizely dvě kritéria, které se ještě loni zmiňovala, a to

1) záměr způsobit vážnou újmu – nyní jde pouze o záměr ovlivnit rozhodování a názory;

2) nepřátelský a organizovaný původce – nyní se o původci nic nedozvídáme, čili nemusí jít o Rusko apod. nebo domácí extremistické skupiny, ale vinen může být kdokoliv.

Bod 1) zásadně ředí závažnost činu, a to do neakceptovatelné míry. Nemyslím si, že by nás měla veřejnoprávní média aktivně chránit před těmi, jež se snaží pouze ovlivnit naše rozhodování či názor, pokud zde není jasná a přítomná újma. To je do nebe volající paternalismus, který dlouhodobě médiím může jedině uškodit (ostatně už teď jsou za to kritizována).

Bod 2) zase otevírá možnost, že se veřejnoprávní média budou politizovat. Dnes je nešťastně běžné, že se političtí hráči navzájem označují za lháře, a to i v případech, kdy jde pouze o nepřesná tvrzení, hyperboly, hodnotové soudy, atd. Jestli by veřejnoprávní média měla vstupovat do této ošklivé arény, pak si nutně budou muset vybírat, čím se budou zabývat a čím ne. A zde hrozí, že se projeví osobní politické zkreslení jednotlivých arbitrů.

Nemyslím si, že tohle je role veřejnoprávních médií – ta prosím ať především informují co nejvíce věcně a veřejnosti otevřeně předkládají pluralitu názorů tak, abychom z dostupné palety mohli vybrat na základě vlastního svobodného úsudku.

Zde musím také kategoricky nesouhlasit s prezidentem republiky, který prohlásil, že v rámci boje s dezinformacemi, jehož mají být nově veřejnoprávní média součásti, je třeba se také dlouhodobě věnovat „hodnotové přípravě“ veřejnosti. Se vší úctou k hlavě státu: Ne, děkuji. Víc bych to ani nekomentoval.

Nakonec ještě pár slov k doplnění, že boj s dezinformacemi by se měl vést „při respektování svobody slova“. Tady máme reálný posun k lepšímu oproti předešlým letům a je znát, že se na vládě poučili a neplánují tvrdé omezování. To je dobře. Obávám se však, že pořád nepochopili základní logiku skrytou pod svobodnou diskuzí, jež je podstatou demokracie. Snaha ovlivňovat veřejný diskurz měkkými nástroji bude nutně chybovat, protože je postavena na předpokladu neomylnosti, který se hroutí tváří v tvář složitosti světa.

Existuje důvod, proč propaganda, ministerstvo pravdy, apod. mají tak negativní konotace. Nakonec se vždy ukážou jako nefunkční a tíhnoucí k autoritářství, aby zakryly chyby, které jsou předem samozřejmé. Pokud něco, pak návrh změny zákona o ČT a ČRo má potenciál ještě více prohloubit nedůvěru k veřejnoprávním médiím. A to teď doopravdy nepotřebují. Nevím, kdo s návrhem přišel, ale ať už kdokoliv, dlouho se nad tím nezamýšlel. Pro média je to danajský dar. My jako koncesionáři bychom měli „nový úkol“ razantně odmítnout.

Autor je ředitelem Institutu H21. Převzato z jeho účtu na síti X.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme

200 Kč 500 Kč 1000 Kč