Tuto neděli 30. října 2022 se koná druhé kolo brazilských prezidentských voleb. Postoupil do něj současný prezident Jair Bolsonaro a bývalý brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Bolsonaro obhajuje svůj druhý mandát a ve všech médiích je nálepkován jako krajně pravicový politik. Naopak Bolsonarův protikandidát Luiz Inácio da Silva je mediálně prezentovaný jako kandidát levice. Jeho vítězství by údajně bylo dobré pro záchranu planety vzhledem k ochraně Amazonského pralesa. O jeho kriminální minulosti se ovšem mlčí.
Současný prezident Jair Bolsonaro zastává v kulturně společenských otázkách konzervativní postoje. Ty, které byly ještě před lety v západním světě běžné. V ekonomických otázkách je však klasický liberál. Navzdory pandemii se mu podařilo udržet ekonomický růst, snížit nezaměstnanost a kriminalitu, provést digitalizaci státní správy a sociálně slabým nabídnout podporu skrze Auxílio Emergencial, tedy stání nouzovou pomoc. Tyto skutečnosti mohou sousední jihoamerické země, kde vládne levice, Brazílii jen závidět. Mnoha Brazilcům se také líbí prezidentova přímost ve vyjadřování. Ta je ovšem vnímána zároveň jako jeho slabina, často toho také využívají média.
Kdo je Lula?
Vyzyvatel současného prezidenta Bolsonara, Luiz Inácio da Silva, který si ke svému jménu v roce 1982 připojil přezdívku Lula (krakatice), už není žádný mladík. Narodil se v roce 1945, před pár dny oslavil své 77. narozeniny. V roce 1980 založil coby odborový předák Dělnickou stranu, jejímž se stal prvním předsedou. Strana sdružovala bývalé komunistické partyzány, levicové intelektuály či stoupence teologie osvobození. V čase rozpadu východního bloku na přelomu 80. a 90. let však finanční podpora jihoamerické levice skončila, a tak roce 1990 založil da Silva společně s Fidelem Castrem mezinárodní instituci Foro de São Paulo (São Paulské fórum). Stala se největší polickou organizací v Latinské Americe. Jejich záměrem bylo obnovit to, co bylo ve východní Evropě ztraceno: socialistické vlády. Fórum sdružuje jednak legální levicové a krajně levicové strany, ale také organizace považované za zločinecké. Například skupiny spojené s obchodem s drogami a únosy, jako jsou např. FARC a chilská MIR.
V roce 2002 se da Silvovi podařilo vyhrát brazilské prezidentské volby; vládl pak po dvě volební období až do 1. ledna 2011. Během své vlády (a vlády jeho nástupkyně z Dělnické strany Dilmy Rousseffové, ve funkci 2011-2016) čelil on a jeho strana mnoha obviněním z korupčních skandálů. Například v roce 2006 vypukl skandál Mensalão, který představoval do té doby největší korupční skandál v dějinách Brazílie. Odhaduje se, že každý měsíc byly z brazilských státních společností vyvedeny 3 miliony brazilský realů (Pozn. red. – podle tehdejšího kurzu cca 30 milionů Kč) na úplatky poslancům, kterým Dělnická strana platila 30 000 realů měsíčně (Pozn. red. – podle tehdejšího kurzu cca 300 tisíc Kč) za to, že budou v brazilské Poslanecké sněmovně hlasovat pro její zákony.
Dělnická strana také v době své vlády financovala latinskoamerické diktatury prostřednictvím investic BNDS (Národní banky pro hospodářský a sociální rozvoj). Za podivných podmínek (nízké úrokové sazby, žádné požadavky na ručení, to vše v utajeném režimu) bylo poskytnuto kolem 2 000 úvěrů určených převážně na výstavbu infrastruktury v zemích, jako jsou Kuba, Venezuela, Mosambik či Ekvádor. Z těchto nesplacených úvěrů vznikla státní pokladně škoda 2 miliardy brazilských reálů (Pozn. red. – podle tehdejšího kurzu cca 20 miliard Kč).
Dalším skandálem byl Petrolão. Šlo o miliardovou korupční aféru v brazilské ropné společnosti Petrobras (z hlediska obratu největší společnosti v Jižní Americe). Skandál se táhl během prezidentství da Silvy i Russeffové a byl vůbec největším svého druhu v dějinách Brazílie. Podle federální policie způsobila společnost Petrobras zemi škodu ve výši 42 miliard realů (Pozn. red. – podle tehdejšího kurzu cca 420 miliard Kč), když si na velké projekty najímala dodavatele, s nimiž uzavírala záměrně předražené smlouvy. Z tohoto přeplatku šla část peněz politickým stranám na jejich volební kampaně, část byla převedena na zahraniční účty fiktivních společností, jejichž konečným cílem byly další strany a politici. Jiné peníze pro politiky byly odkloněny prostřednictvím nákupu nemovitostí a jejich rekonstrukcí.
Do této kategorie spadá i obvinění z renovace třípatrového bytu a farmy, které patřily da Silvovi. Práce zaplatily stavební společnosti OAS a Odebrecht. Následně byl v procesu Lava-Jato da Silva odsouzen k devíti letům a šesti měsícům vězení za praní špinavých peněz a pasivní korupci v kauze luxusního třípatrového bytu v Guarujá, a zároveň na 12 let a 11 měsíců vězení za korupci a praní špinavých peněz v případě farmy Atibaia. V dubnu 2018 byl da Silva na příkaz soudce Sergia Moro zatčen a strávil 580 dní ve vězení Federální policie v Curitibě. V pokračujícím procesu byl navíc obviněn, že v letech 2013 až 2014 obdržel od společnosti Odebrecht dary ve výši 4 milionů realů pro svůj Institut a také získal pozemek pro jeho zřízení, včetně bytu v jeho sousedství v São Bernardo do Campo v celkové hodnotě 13 milionů realů.
Po masivních protikorupčních demonstracích a následném odvolání Dilmy Rousseffové z funkce prezidentky (léto 2016) vyhrál brazilské volby v roce 2018 konzervativec Jair Bolsonaro. Zdálo se, že je to konec vlády Dělnické strany, která byla v zemi u moci 14 let. Za tu dobu se však straně podařilo obměnit složení většiny soudců Nejvyššího federální soudu. Bylo tedy jen otázkou času, kdy soudci spříznění s Dělnickou stranou začnou konat v da Silvův prospěch. V březnu 2021 tak byly rozhodnutím Nejvyššího federálního soudu zrušeny všechny čtyři případy proti ex-prezidentovi, které probíhaly u Federálního soudu v Curitibě. Tento soud prý nebyl příslušný k jejich projednávání. Díky tomu byl Luiz Inácio Lula da Silva propuštěn a mohl se znovu ucházet o prezidentský úřad.
Prezidentské volby
V Brazílii na volební proces dohlíží Tribunal Superior Eleitoral – Vrchní volební soud. Většinu v něm tvoří soudci Nejvyššího federálního soudu. Proti jeho rozhodnutím se nelze odvolat; s výjimkou těch, která jsou v rozporu s ústavou. Zde ovšem následné odvolání zase posuzuje Nejvyšší federální soud.
Hlasování v prezidentských volbách probíhá za pomoci elektronických volebních uren, které se používají od roku 1996. Tento zastaralý systém kromě Brazílie používá pouze Bangladéš a Bhútán. Jinde ve světě se již používají zařízení, která tisknou i papírový hlasovací doklad. Zpráva federální policie z roku 2016 říká, že není možné uspokojivým způsobem kontrolovat cestu hlasování mezi elektronickou volební urnou a hlasovacím lístkem se seznamem kandidátů. Není možné zjistit, zda se do systému nedostal hacker. Není možné zjistit, zda hlas, který volič vepsal do urny, bude v softwaru zapsán stejným číslem.
Když tento systém prezident Bolsonaro kritizuje, je soustavně obviňován levicí a soudci Vrchního volebního soudu z útoku na demokracii. Komentátorka Ana Paula Henkel k tomu poznamenala: „Co společnosti velmi vadí, je hysterie ze strany Vrchního volebního soudu. Tentýž člověk (ústavní soudce Edson Fachin – pozn. red.), který osvobodil třikrát odsouzeného korupčníka a nyní předsedá Vrchnímu volebnímu soudu, nechce, abychom zpochybňovali bezpečnost volebních uren. Musíme se tedy stále ptát a chránit naši ústavní svobodu.“
V neděli 2. září 2022 proběhlo první kolo prezidentských voleb, ve kterém Luiz Inácio Lula da Silva získal 48,4% a Jair Bolsonaro 43,3% platných hlasů. Některé předvolební průzkumy, zvláště ty placené levicovými deníky a bankami spojenými s Dělnickou stranou, předpovídali Lulovi da Silvovi zisk více než 50%, tedy zvolení již v prvním kole. Rozdíl mezi oběma kandidáty činil v průzkumech až 14% ve prospěch da Silvy. Na základě toho se parlament rozhodl ustanovit vyšetřovací komisi, která chce prošetřit politické využití institutů pro výzkum volebních preferencí. Poslanci chtějí zjistit, zda tyto průzkumy nebyly prováděny s cílem ovlivnit výsledek voleb.
Současně s volbou prezidenta proběhly i volby do Národního kongresu a Senátu. Také se volili guvernéři jednotlivých brazilských států. V parlamentu získaly většinu pravicové a středo-pravicové strany. Bolsonaro obdržel hned v následujících dnech podporu pro druhé kolo prezidentských voleb, a to od nově zvolených guvernérů nelidnatějších států, především z jižní části země.
Následující víkend na počátku září se konala první prezidentská televizní debata. Navzdory předchozím osobním neshodám přišel Bolsonara do studia podpořit bývalý soudce Sergio Moro, který v minulosti vedl vyšetřování korupční kauzy Lava-Jato, po níž skončil da Silva ve vězení. Moro se později v jednom rozhovoru vyjádřil, že návrat ex-prezidenta da Silvy je nepřijatelný, ale že musí být poražen demokratickými prostředky. Pokud by se tak nestalo, bylo by to špatné poselství pro celou zemi, že zločin se vyplatí.
Da Silva byl během vysílání nervózní a nedokázal se jasně vyjádřit ani ke svým korupčním kauzám, ani k budoucím ekonomickým plánům. Nedokázal také nic říct, když se ho Bolsonaro zeptal: „Lulo, Daniel Ortega z Nikaragui je tvůj přítel? Ten, co zavírá kněží a nechal odpojit vysílání CNN, je to tvůj přítel? Teď ti přece vyjádřil podporu do druhého kola voleb, ne?“ Debata vyzněla pro Lulu da Silvu špatně a zrušil svojí účast v dalších plánovaných televizních duelech.
Cenzura a zásahy Vrchního volebního soudu ve prospěch Luly
Pár dní po prezidentské debatě Vrchní volební soud v rozporu s demokratickým principem svobody tisku a ústavou, která zakazuje jakoukoliv formu cenzury, rozhodl, že některé skutečnosti by neměly být mediálně zmiňovány. Největšímu konzervativnímu médiu v zemi, skupině Jovem Pan, která provozuje televizi, rádio a desítky kanálů na digitálních platformách s rekordní sledovaností, bylo od 17. září 2022 zakázáno zpracovávat skutečnosti týkající se odsouzení da Silvy. Bez ohledu na kontext se tyto otázky nesmí řešit v publicistických programech stanice. Řada populárních komentátorů má dokonce zákaz vystupovat na stanici až konce druhého kola voleb.
Omezení se týkala i dalších médií, například tiskovin Gazeta do Povo či Revista Oeste. Konzervativní streamovací služba Brasil Paralero, která má 16 milionů diváků a 430 000 předplatitelů, musela dočasně odstranit investigativní dokument „Kdo si objednal vraždu Jaira Bolsonara?“ o atentátu z roku 2018. Jejich kanál na Youtube musel být demonetizován, stejně jako další. Sociální síť Telegram musela odstranit dvě skupiny Bolsonarových příznivců, které měly dohromady 180 000 členů. Pokuta v případě nedodržení byla 100 000 brazilských reálů za hodinu (Pozn. red. – podle současného kurzu cca 450 tisíc Kč).
O několik dní později Vrchní volební soud schválil usnesení, které mu umožňuje nařídit vymazání obsahu, který považuje za nepravdivý a který již byl cílem předchozích rozhodnutí Soudního dvora. Do té doby bylo potřeba podat žalobu k volebnímu soudu s žádostí o její odstranění proti každému jednotlivému subjektu – pokud je tento „závadný“ obsah reprodukován i v jiných médiích, je třeba podat nové žaloby. Nyní bude mít Vrchní volební soud díky svému usnesení možnost sám rozhodovat o odstranění tzv. nepravdivých informací zveřejněných na jiných platformách, aniž by bylo nutné podávat nové žaloby. To má údajně urychlit rozhodování volebního soudu. Kromě toho také soud schválil zkrácení maximální lhůty pro odstranění falešných zpráv na dvě hodiny. V předvečer voleb je tato lhůta jedna hodina.
V reakci na to mnozí konzervativní novináři sdíleli na síti Telegram tento post: „Je zakázáno tvrdit, že Lula obhajuje legalizaci potratů a liberalizaci drog. Je zakázáno říkat, že Lula chce návrat cenzury. V dokumentárním filmu je zakázáno shromažďovat historická fakta. Je zakázáno říkat, že Lula je přítel a podporovatel Madura a Ortegy. Je zakázáno říkat, že Lula byl odsouzen. Je zakázáno mít pochybnosti o bezpečnosti volebních uren. Je zakázáno tvrdit, že v Brazílii existuje cenzura. Zbývá už jen: Zakazuje se nám říkat, že Lula je Lula.“
Dne 24. října 2022 zástupci Bolsonarovy volební kampaně na tiskové konferenci oznámili, že podle jejich auditu nebylo odvysíláno 154 085 předvolebních spotů v rozhlasových stanicích. Nejvíce na severu a severovýchodě země, kde díky tomu vznikl v předvolebním vysílání rozdíl 18,24 % ve prospěch kandidáta Dělnické strany.
Po oznámení podal prezident republiky Bolsonaro žádost k Vrchnímu volebnímu soudu o okamžité pozastavení rozhlasové reklamy da Silvovy kampaně. Zpráva s více než 5 000 stránkami vycházela z údajů shromážděných a zpracovaných softwarem monitorujícím sledovanost stanic. Rozhlasové stanice potvrdily, že předvolební spoty od Vrchního volebního soudu neobdržely. Ten má však ze zákona povinnost spoty distribuovat. Jeho současný předseda Alexandre de Moraes celou stížnost Bolsonarovy volební kampaně odmítl.
Předvolební průzkumy naznačují, že se Bolsonarovi podařilo získat část nerozhodnutých voličů a dohnat náskok. Procenta obou kandidátů jsou vyrovnaná na hranici statistické chyby. Pokud zvítězí Luiz Inácio Lula da Silva, tak ovládnou Jižní Ameriku strany Fora de São Paulo. Tyto volby jsou i jakýmsi lakmusovým papírkem pro zastánce cenzury – ukazují, kam až je možné jít a také, že jim jejich snaha a aktivity procházejí.
Jair Bolsonaro přesto o znovuzvolení usiluje. Se všemi svými přednostmi, ale pochopitelně i chybami. Je to on, kdo v Brazílii vyjadřuje snahu o přechod od kleptokratického státu ke skutečně liberálnímu právnímu státu. V pondělí nad ránem bude jasné, jakou cestou se Brazílie vydá.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!