Údajné nepřátelství katolické církve vůči vědě je podle všeobecného mínění možná jejím největším dluhem. V důsledku jednostranné verze Galileiho aféry, důvěrně známé většině lidí, se rozšířilo přesvědčení, že Církev bránila pokroku vědeckého bádání. Ale i kdyby galileiovský incident byl skutečně tak zlý, považuji za nápadné, že to je prakticky jediný případ, […]
Vytvoření univerzity, věrnost rozumu a racionální argumentaci, všeobecný duch tázání, jež charakterizovaly středověký intelektuální život, tvoří dohromady „dar latinského středověku modernímu světu… Díky tomu se v západní civilizaci rozvinula přírodní věda a společenské vědy tak, jak se to nestalo v žádné předchozí kultuře. Rozdíl mezi pregraduálním a postgraduálním studiem byl na raných […]
Univerzita je v evropských dějinách naprosto nový fenomén. V antickém Řecku ani Římě nic takového neexistovalo. Instituce univerzity, jak ji známe dnes, se svými fakultami, studijními kurzy, zkouškami a hodnostmi, i rozlišení mezi pregraduálním a postgraduálním studiem, k nám přichází přímo ze středověkého světa. Církev rozvinula univerzitní systém, protože – jak říká historik […]
V šestém století penzionovaný senátor jménem Cassiodorus pochopil mezi prvními, jakou kulturní roli klášter sehraje. Někdy v polovině století založil v jižní Itálii klášter Vivarium a vybavil ho vybranou knihovnou – je to vlastně jediná knihovna ze 6. století, kterou vědci znají – a zdůraznil, jak je důležité, aby se rukopisy opisovaly. Některé důležité […]
Mniši byli tvůrci středověkých technologií. Zvláště známí jsou pro svou technologickou vyspělost cisterciáci, reformní větev benediktinů ustavená v Cîteaux v roce 1098. Prostřednictvím komunikační sítě spojující různé kláštery se technologické informace rychle šířily. Proto nacházíme i v klášterech vzdálených od sebe tisíce mil velmi podobný systém využívání vodní síly. „Tyto kláštery,“ píše historik, […]
Snad největším katolickým příspěvkem k umění, který natrvalo ovlivnil evropskou krajinu, je středověká katedrála, jeden z největších úspěchů lidstva v celé oblasti umění. Pro tyto budovy, monumentální rozlohou i výškou, jsou charakteristické některé určující rysy jako opěrné pilíře, lomené oblouky a žebroví kleneb. Kombinovaný efekt těchto prvků, zesílený barevnými vitrážemi, je zcela vyjímečným […]
Církev, jako vychovatelka Evropy, byla jediným světlem, jež přežilo opakované nájezdy barbarů. Jejich invaze ve 4. a 5. století vyústily do těžkého úpadku těch aspektů života, jež si spojujeme se samotnou myšlenkou civilizace: kulturní výdobytky, civilizovaný život i myšlenkový život. V 9. a 10. století se západní Evropa stala obětí dalších vln ničivých útoků – […]
Raný středověk se s oblibou (a do značné míry právem) označuje jako „temný věk“. Příčinou byly barbarské vpády pozdního starověku. Jejich invaze urychlily zhroucení Říma a postavily Církev před bezprecedentní problém. Když byl politický řád těžce poničen a západořímská říše se po rozdělení rozpadla na barbarská království, pustili se biskupové, kněží […]
Inkvizice, upalování čarodějnic a hromadění majetku. To si řada lidí (i vzdělaných) vybaví při zmínce o církvi. To, že západní civilizace vděčí Církvi za univerzitní systém, charitativní práci, mezinárodní právo, přírodní vědy, důležité právní principy i řadu jiných věcí, se nikdy studentům západních univerzit nesdělovalo s žádným velkým nadšením. Pokud vůbec. Západní […]
My jsme na komparatistice sestavili kánon literárních děl, o kterých si myslím, že patří do základu evropské kultury, takový maximalistický kánon. Jednalo se o několik set svazků. Takovou sumu může prostudovat pouze specialista, ale ne někdo, kdo chce získat základy společenských či humanitních věd. Jde pořád o ty stejné, staré texty: od Homéra, […]
Copyright © 2025 | MH Magazine WordPress Theme by MH Themes