Chcete úspěšný příklad ekonomické migrace? Je to Česko!

Jak může stát pomoci ekonomice, co naopak potřebují firmy od státu a proč je Česká republika vzorem ekonomické migrace? To se dozvíte v druhé části rozhovoru s Petrem Sklenářem, hlavním ekonomem J&T Banky.

Říkal jste, že jsme neudělali velké chyby, ale ani velké reformy. Že doháníme Německo, ale ne moc rychle. Jak dát naší ekonomice trochu více „šťávy“?

Podle mého konzervativního pohledu by se hlavně stát neměl o nic aktivně snažit. Obrovský úspěch bude, když se stát zaměří na to, aby co nejméně škodil. Jedna věc je třeba jednoduchá a efektivní daňový systém. Světová banka ve svém posledním průzkumu Doing Business odhaduje, že průměrná česká firma stráví nad odvodem tří vybraných daní – sociální odvody, daň ze zisku a DPH – asi 230 hodin ročně. U řady zemí západních Evropy ta stejná činnost zabere 120 hodin, ve Švýcarsku v průměru 63 hodin a v Estonsku 50 hodin, tj. téměř pouhou pětinu času u nás. V realitě pak české firmy netrápí, jestli je daňová sazba 19 % nebo 21 %, ale jaké dodatečné náklady a obtíže jim placení daní přináší. Další věc je alespoň změnit, když ne zrušit, systém různých dotačních a investiční pobídek.

Proč?

Z ekonomické logiky věci vyplývá, že tyto pobídky spíše tlumí růst produktivity práce než naopak, protože firma maximalizuje svůj zisk (své investice) při stejné pobídce právě u výroby, která má nízkou přidanou hodnotu. Současně platí, že když se stát maximálně zaměří, aby fungoval ve svých základních funkcích – rychle a efektivní soudy, insolvenční řízení, stabilní a jednoduchá právní stát (a sem řádím i daně) – tak udělá pro rozvoj české ekonomiky v dlouhém období víc než jeden dotační program s názvem „Inovace a výzkum.“

Naše hospodářství trpí nedostatkem pracovních sil. Ten se dá částečně řešit (a řeší) náborem ze zahraničí, což ale nese svá rizika. Ale už koncem padesátých let ve Švýcarsku vyšla studie, která varovala, že levná pracovní síla ze zahraničí je lákavá, ale brzdí potřebnou automatizaci a racionalizaci provozů… Má náš průmysl jinou šanci než nabírat zahraniční pracovníky?

Tento problém má krátkodobé, střednědobé a dlouhodobá řešení. Krátkodobě řešením je dovoz pracovních sil ze zahraničí, primárně se vysává pracovní trh v okolních státech. Až cynicky řečeno, příznivým faktorem je ekonomický a společenský kolaps Ukrajiny po roce 2014, který vedl k odlivu pracovní síly z Ukrajiny na západ, tedy i k nám. Tento příliv levné pracovní síly pak drží na trhu firmy a aktivity s nízkou přidanou hodnotou, které by jinak nepřežily.

Střednědobým (horizont let) ekonomickým řešením je růst mezd, v některých oborech robotizace a to v kombinaci s příští krizí či ekonomickým poklesem. Růst mezd a ekonomický pokles vytlačí z trhu některé firmy, které dnes přežívají jen díky levné pracovní síle a minimální marži. Druhým a pozvolným faktorem je robotizace. Všechny tyto vlivy omezí poptávku po určité práci a současně část pracovní síly uvolní. Všichni bychom se měli snažit o co nejhladší průběh těchto procesů, nikoliv jim krátkozrace bránit, protože tím bychom bránily vzývanému růstu produktivity. Na druhou stranu tento proces není obvykle lineární, ale je vždycky urychlen krizí, která urychlí mnohé strukturální změny.

Pak je zde ovšem ještě dlouhodobý pohled za horizont hospodářského cyklu, myšleno v řádu více jak 5, 10, 20 let. Česká populace stárne a k udržení určité zaměstnanosti bude třeba migrační příliv. Na druhou stranu nemělo by jít o nic jiného než o to, co tady poslední dvě dekády probíhá. Již nyní cizinci tvoří skoro 4 % populace, ČR je jediná země v regionu, která má dlouhodobě čistý migrační příliv, což znamená, že například na rozdíl třeba od sousedního Polska, více cizinců do země každý rok přijde, než lidí zemi opustí. Mezi zeměmi OECD máme po Švýcarsku a Islandu nejvyšší zaměstnanost cizinců mužů. Pokud někdo bude hledat úspěšný (nikoliv dokonalý) případ ekonomické migrace, tak se jmenuje Česká republika posledních dvaceti let.

Matyáš Zrno

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 . Děkujeme!