Po poklidných velikonočních dnech se Poláci vracejí ke každodenní realitě a k omezením platným kvůli epidemii koronaviru. Současně se polská vláda chystá k „rozmrazování“ ekonomiky. Co ještě se děje na březích Visly?
„Nejméně riskantní volba“
V hlavním rozhovoru konzervativního týdeníku „Do Rzeczy“ se redaktorka Kamila Baranowska vyptává ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobry na blížící se prezidentské volby. Kvůli epidemii totiž stále není jasné, jakou formu bude mít hlasování, jež má proběhnout už začátkem května. – „Pandemie vyvolala neobvyklou situaci na celém světě, prakticky ve všech oblastech života. Má svůj dopad také na klíčový prvek demokratického systému, tedy na volby, v případě Polska jde o volbu prezidenta“ – připomíná Ziobro. Politik také v rozhovoru vysvětluje, proč vládnoucímu uskupení tolik záleží na volbách v původně vyhlášeném květnovém termínu a proč je nechce odkládat. – „Opozice se dosud neustále oháněla ústavou, ale právě v ústavě stojí, že funkční období prezidenta může trvat pouze pět let. Jediným smysluplným způsobem, jak přesunout volby na dobu po pandemii, by byla změna ústavy, s tou však opozice nesouhlasí. Připomínám, že premiér Gowin (Jaroslaw Gowin, do minulého týdne vicepremiér polské vlády – pozn. red.) navrhl změnu v ústavě, jež by funkční období současného prezidenta prodloužila o dva roky a současně znemožnila jeho pozdější znovuzvolení. Bylo pro nás nelehké na ten návrh přistoupit, přesto jsme jej však podpořili, v zájmu kompromisu a především ve vyšším zájmu, jakým je záchrana zdraví a života Poláků ohrožených koronavirem. Opozice to však odmítla“ – říká ministr spravedlnosti a zdůrazňuje, že vláda hledá řešení, jež bude pro Poláky spojeno s co nejnižším rizikem. – „Je snadné všechno kritizovat, poukazovat na nedostatky a neustále házet klacky pod nohy. Zatímco v normální době je to ještě nějak přijatelné, tak v období pandemie koronaviru, kdy umírají lidé, se opozice tímto jednáním kompromituje a je nemorální. Vláda a parlamentní většina teď nese zodpovědnost za život Poláků, na nějakých politických hrátkách nemáme zájem“ – dodává politik.
Rovněž na stránkách „Do Rzeczy“ se Lukasz Zboralski vypořádává s tématem dálkové výuky v Polsku. Jak zdůrazňuje, proces digitalizace neprobíhal v zemi v uplynulých letech příliš hladce a teď, když jsou počítače a internet obzvlášť zapotřebí, to žáci pociťují. – Když se kvůli pandemii uzavřely školy, okamžitě nastaly problémy. Jednak vyšlo najevo, že neexistuje dobrý polský nástroj k výuce on-line. Nemáme také žádné dobře koncipované didaktické zázemí v síti – tvrdí Zboralski a zdůrazňuje, že částečně je to také vina samotných pedagogů. – Výuka se často omezuje na pouhé posílání úkolů žákům k samostatnému zpracování. Případně na následnou kontrolu. Učitelé spíš dohlížejí na samouky, než aby vyučovali. Málokteré z nich napadlo, že i když nemají k dispozici hotové nástroje, mohou žákům nabídnout látku třeba formou filmů, které by umístili na stávajících platformách, dejme tomu na YouTube, na Facebooku nebo je zprostředkovali na Skypu“ – píše autor.
Olivier Bault v „Do Rzeczy“ zase popisuje, jak s epidemií koronaviru zápolí Francie. – Kvůli zdráhavosti francouzské vlády za pandemie bylo u příslušného soudního dvora vzneseno 11 stížností na nejdůležitější politiky, opozice slibuje povolání vyšetřovací komise – píše. – Mezi žalobci je mj. sdružení asi 1,5 tisíce lékařů. Vyčítají vládě nepřipravenost na pandemii, s níž se dalo počítat. Jde především o zpožděné objednávky masek, desinfekčních prostředků atd., což způsobilo ohrožení mnoha osob“ – popisuje Bault. – Dobrým příkladem, jak velmi opožděně podnikla francouzská vláda patřičná opatření pro zpomalení šíření viru, je to, že navzdory protestům opozičních vůdců nechtěla zakázat zápas s týmem Juventus Turín v Lyonu ani zabránit příjezdu asi 3 tisíc italských fanoušků do Francie. Přitom v den zápasu, tedy 26. února bylo v severní Itálii diagnozováno už několik set případů onemocnění covid-19 a bylo jasné, že nakažených osob je mnohem více – dodává Bault.
Politik a nejen to
Co o epidemii píšou deníky? „Možná to nebude tak zlé, jak se nám zdá“ – utěšují čtenáře na první straně listu „Dziennik Gazeta Prawna“ (DGP, ekonomicky zaměřený, vůči polské vládě zdrženlivý deník) Bartek Goduslawski a Grzegorz Osiecki. Z údajů, jež jim poskytlo ministerstvo rodiny, práce a sociálních věcí, vyplývá, že v rámci vládního programu „protikrizového štítu“ podali zaměstnavatelé a živnostníci do minulého pátku celkem přes 600 tisíc žádostí o podporu. Žádosti o náhradu za zastavenou práci se týkají 99 tisíc zaměstnaných, k tomu je třeba připočíst žádosti o doplatky ke mzdám 180 tisíc zaměstnanců s omezenou pracovní dobou. – Celkově mluvíme o téměř 1,5 miliardě zlotých podpor, o něž pouze v rámci těchto dvou nástrojů podnikatelé žádají – říká DGP ministryně práce Marlena Malag. – Postupné rozmrazování ekonomiky, jež vláda plánuje od druhé poloviny dubna, umožní části podniků nabrat dech. Při zachování sanitárních opatření by se měla otevřít nákupní centra, vzrůst limity zákazníků v obchodech a obnovit práce například kosmetických salonů a kadeřnictví – píšou dále Osiecki a Goduslawski.
Centropravicová, vůči vládě často kritická „Rzeczpospolita“ na titulní straně varuje před hackerskými útoky. – Je patrná přímá vazba mezi počtem nakažených koronavirem v dané zemi a vzestupem kybernetických útoků – tvrdí Michal Duszczyk. – Aktivita kyberzločinců je až příliš zřejmá, podnikatelé volají o pomoc. Epidemie se nejsilněji dotkla USA a Itálie, tyto země jsou hlavní obětí hackerů. Podle údajů SecDev Group dosáhla dynamika nákazy covid-19 v těchto zemích 15-20 procent, zatímco kybernetické útoky se tam rozmohly o celých 25-30 procent – popisuje autor situaci a dodává, že problém se týká rovněž Polska. – Wojciech Glazewski, ředitel firmy Check Point pro Polsko, zdůrazňuje, že hlavní hrozbou je dnes mj. Dridex, tedy trojský kůň napadající uživatele elektronického bankovnictví. V zemi u Visly je obzvlášť aktivní – čteme.
Jerzy Haszczynski píše v „Rzeczpospolité“ o podpoře, jaké se Polsku ve sporech s Moskvou dostává od Litvy. Vilnius bezprecedentně podporuje Varšavu ve střetu s Moskvou a její politikou falšování dějin. Litevcům je jasné, že Polsko zaručuje jejich zemi bezpečnost – míní komentátor. – Litevský establishment, jak vládní, tak opoziční, ví, že Polsko je pro Litvu garantem nezávislosti a bezpečnosti. Jak vojenské, tak ekonomické. Krom toho si Litevci dokonale uvědomují, že v otázce ruského revizionismu jsou s Polskem vlastně na jedné lodi. Dnes Kreml útočí na Polsko kvůli Katyni, zítra může napadnout Litvu kvůli holocaustu, antikomunistickému odboji či připojení Klaipedy – vyjádřil se pro „Rzeczpospolitou“ Aleksander Radczenko, přední polský publicista z Litvy.
Polská politika ve stínu epidemie
Také na stránkách pravicového týdeníku „Sieci“ se publicisté věnují tématu květnových prezidentských voleb a postojů tzv. „totální opozice“ (termín bývalého předsedy opoziční Občanské platformy, Grzegorze Schetyny – pozn. red.). – Rozhodnutí vládnoucích kruhů o volbách v květnu patřilo za posledních pět let k těm nejobtížnějším. Nakonec však rozhodl argument, že pokud volby neproběhnou, upadne Polsko do dlouhodobého chaosu, a to právě v době, kdy stabilita bude nezbytnou podmínkou překonání následků epidemie“ – analyzuje situaci Michal Karnowski. Popisuje pak, jak může vypadat květnové hlasování, pokud z bezpečnostních důvodů proběhne (jak to nedávno navrhlo vládnoucí Právo a spravedlnost) korespondenční formou. – Už si snad dokážeme představit, jak bude den prezidentských voleb vypadat. Na jedné straně naprostá mobilizace státních struktur, včetně polské pošty, aby hlasování proběhlo co nejbezpečněji a bez zádrhelů. Na druhé straně pak nejrůznější akce totální opozice, která se bude snažit vyvolat dojem, že se děje něco strašného a že odpor vůči konání voleb může být jakýmsi momentem politického zvratu – píše Karnowski.
„Gazeta Polska“ o boji s koronavirem
„Koronavirus nám přeprogramuje imunitní systém“ – čteme v konzervativním provládním týdeníku „Gazeta Polska“, na jehož stránkách ředitel varšavské vojenské nemocnice profesor lékařských věd, generál Grzegorz Gielerak popisuje průběh nemoci při nákaze novým koronavirem. – V případě covid-19 vidíme neobvykle silnou obrannou reakci organismu, která se vymyká kontrole a je silně nebezpečná. Virus zřejmě přeprogramovává náš imunitní systém tak, že začíná agresivně reagovat na buňky organismu. To, co pozorujeme třeba na rentgenových snímcích plic, je důsledek působení naší vlastní imunity, dechová nedostatečnost je také důsledkem zápalu plic, který vyvolala imunologická reakce. Italové zjistili, že pacienti v nejtěžším stavu v sobě virus nemají či skoro nemají. Problémem a hrozbou je silně vyšroubovaná a přesměrovaná imunologická reakce – vysvětluje prof. Gielerak a dodává: virus, který vyvolává covid-19, je podobný tomu, který před několika lety způsobil epidemii SARS. To víme jistě. Připomínám, že SARS vyvolal ve světě poměrně nepříliš rozsáhlou epidemii, načež nám zmizel z očí. Tudíž jsme mu nevěnovali dostatečnou pozornost. Ten první SARS možná měl podobné klinické následky, jaké vyvolává patogen, který se šíří světem dnes, jenomže jsme je tenkrát nevnímali nebo jsme je možná přehlédli. SARS-CoV-2 je problémem pro celý svět, proto se kvůli němu rozeběhly všechny lékařské a výzkumné procedury. Dnes víme jistě, že jeho infekčnosti je větší než v případě zmíněného předchůdce“.
Rovněž na stránkách listu „Gazeta Polska“ shrnuje Jacek Liziniewicz nejnovější informace o boji vědců proti koronaviru. „Badatelé z celého světa publikují zprávy o nových očkovacích látkách, sdílejí své poznatky o chování viru a účinnosti terapií. Svůj přínos mají také Poláci“ – píše publicista a připomíná, že Světová zdravotnická organizace dnes testuje několik farmakologických terapií.
V první linii
O práci „v první linii“ píše na stránkách katolického týdeníku „Gość Niedzielny“ Szymon Babuchowski. Lékaři, zdravotní sestry, záchranáři, laboranti, fyzioterapeuti, radiologičtí asistenti – to oni dnes nesou největší zátěž boje s koronavirem – zdůrazňuje. – „Pracujeme v neustálém stresu – vyprávi Katarzyna Nizinska, sestra z přijmového oddělení jedné z katovických nemocnic. – Musíme reagovat rychle a jednat jako tým. Kvůli pandemii jsme se museli reorganizovat a přizpůsobit příjem současným okolnostem. Ke každému pacientovi přistupujeme jako k potenciálně infikovanému. Proto si nejdříve nasazujeme roušky, ochranné brýle, přilby a kombinézy. Pokud záchranka přiveze pacienta v těžkém stavu, v bezvědomí, musíme to udělat bleskově, protože takový pacient nám neprozradí, jestli měl horečku nebo jiné příznaky covid-19” – vysvětluje žena v rozhovoru s novinářem. – „Řeknu vám přímo: ještě nikdy jsme coby lékaři nečelili podobné výzvě – dodává lékařka z téže nemocnice, doktorka Malgorzata Farnik.
V rozhovoru s Bogumilem Lozinskim pak ministr pro unijní záležitosti Konrad Szymanski popisuje, jak na krizi způsobenou epidemií koronaviru reaguje Evropská unie. – „První reakcí bylo, že EU přijala balíček rozpočtových změn, které umožňují přesměrování peněz na boj s pandemií. K tomu se přidaly změny regulací dopravy, doporučení ohledně omezení blokád na společném trhu, společný nákup lékařských prostředků. Kroky jsou rozmanité, Polsko tyto změny podporuje. Problémem je rozsah opatření. Rozpočtové přesuny – nemluvíme totiž o žádných nových prostředcích – činí 37 mld euro v rámci celé EU. Teď se jedná o dalších. Zbytek jsou záruky, které mají poskytnout přímo členské státy” – zdůrazňuje Szymanski a vysvětluje: „Vrací se nám dávná a velmi hořká debata z dob dluhové krize. Tenkrát severní státy říkaly, že nemohou platit dluhy jihu a zodpovídat za ně, protože krize je důsledkem špatné fiskální politiky Itálie či Řecka. Dnes tu máme událost vis major, pohromu, která postihla mnoho zemí, a argumentace nejbohatších severních států je neměnná – nebudeme na EU přidávat ani cent navíc”.
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!