Polsko bojuje s epidemií a hospodářskou krizí, která ohrožuje celou Evropu. V pozadí nadále pokračuje politický spor o prezidentské volby, které by se v souladu s ústavou měly konat 10. května. Zalistujme polským tiskem – uvidíme, co o této situaci píše.
„Podnikatelé s vrhli na protikrizový štít“ – informuje středopravicový, vůči vládě často kritický deník „Rzeczpospolita”. Více než 70 procent firem hodlá využít vládního balíčku na pomoc v boji proti pandemické krizi, ačkoliv jeho využitelnost znesnadňují četné nedotaženosti a úřední procedury – píše Anita Blaszczak a rozebírá dobré i slabší stránky vládního programu na podporu podnikatelů. „Protikrizový štít“ byl zaveden expresním tempem a má tudíž své slabiny, které by však už zanedlouho měly korigovat další novelizace. V nejbližších dnech, až se v rámci štítu zvětší rozsah podpory a spustí se finanční opatření garantovaná státním rozvojovým fondem, by měl rychle růst počet podniků, které v něm hledají ochranu před následky pandemie” – vysvětluje Blaszczak. O jaké změny se jedná? Ty nejdůležitější znamenají rozšířenou možnost osvobození od platby příspěvků na sociální zabezpečení a rozšíření okruhu oprávněných k náhradě ušlých příjmů. – „Vítám zrušení příjmového limitu pro osvobození z odvodů pojistného pro samostatně výdělečně činné, to zjednodušuje a urychluje poskytování podpory. Štít je v mnoha ohledech nedotažený, ale vládu bych hájil tím, že vznikl velmi rychle, aby se podpora podnikání rozeběhla co nejdříve” – komentuje situaci v „Rzeczpospolité“ Cezary Kaźmierczak, předseda Svazu podnikatelů a zaměstnavatelů.
Politika – a nejen to
Autorka dalšího textu, Aleksandra Ptak-Iglewska čtenáře upozorňuje, že k letošním problémům se zanedlouho přidá sucho a nedostatek sezónních pracovníků. Letos je ještě větší nedostatek vody než loni. Odborníci a zemědělci již varují, že tak špatná situace tu nebyla už léta. Rostlinám bude chybět vláha k zakořenění a růstu, přičemž klimatologové předpovídají, že do června toho moc nenaprší. Vyschlé řeky budou v létě také velkým problémem pro elektrárny, které potřebují vodu k chlazení. Zemědělcům už dnes chybí sezónní dělníci. Ukrajinci se vrátili domů a uzavřené hranice jim ztěžují návrat. Celá Evropa hledá řešení, v Polsku se rolníci domáhají návratu (východních) sousedů – píše Ptak-Iglewska.
Danuta Walewska píše v deníku o levných leteckých spojích, jež budou Poláci moci využívat pravděpodobně od 3. května. Od května většina leteckých společností v Evropě na zkoušku oživí část linek, generální ředitel společnosti Ryanair Michael O’Leary slibuje cenovou válku. Prozatím však nepřicházejí v úvahu dálkové lety, spousta lidí se bude ještě bát nastoupit do letadla. Letošní provoz v Evropě bude tudíž až o polovinu nižší.
Protivládně laděný politicko-ekonomický list „Dziennik Gazeta Prawna“ (DGP) se široce rozepisuje o zvláštním postoji největší opoziční frakce – Občanské koalice (KO) – k tématu prezidentských voleb. V uplynulých týdnech se totiž diskutuje o způsobu hlasování, který by byl pro občany bezpečný. KO však na jedné straně nestáhla svou kandidátku – Malgorzatu Kidawa-Blońskou, na druhé straně se ovšem nepodílí na předvolebních přípravách. Ve volebních komisích nebudou zástupci kandidátky KO. Ostatní své lidi už přihlásili. Nejvíce jich má výbor (současného prezidenta) Andrzeje Dudy „- popisuje v „DGP“ Tomasz Zólciak. „Podle mluvčího Práva a Spravedlnosti (PiS) Radoslawa Fogla opozice volby na jedné straně bojkotuje, na druhé straně stále propaguje své kandidáty, např. prostřednictvím spotů či billboardů, které volební výbory financují. – „Skutečnost, že k práci ve výborech se hlásí také lidé od opozičních kandidátů, nasvědčuje tomu, že všichni s volbami počítají. Avšak fakt, že se musí mluvit o legitimitě těchto voleb, je to dost překvapivým přístupem k tématu” – říká „DGP” Fogiel. – „Jsem přesvědčen, že korespondenční volby mohou proběhnout bezpečně. Ať zvítězí ten, kdo má podporu, ať občané posoudí, jak vláda jedná v těchto těžkých dobách – komentuje na dalších stranách situaci náměstek šéfa prezidentské kanceláře Pawel Mucha. V rozhovoru s „DGP” politik zdůrazňuje: „Dnes potřebujeme bezpečné korespondenční hlasování a stabilní vedení země.“
„Gazeta Polska“ o odkazu Lecha Kaczyńského
„Bez prezidenta Lecha Kaczyńského by nevznikla politická síla, která racionálně čelí
postkomunismu” – říká konzervativnímu provládnímu týdeníku Gazeta Polska předseda PiS
Jaroslaw Kaczyński, který vzpomíná na svého bratra. – „Díky jeho činnosti a postavení (post ministra spravedlnosti 2000-2001 – pozn. red.) jsme mohli založit PiS. Bez Leszka by ten projekt byl bez šancí a polská pravice by byla roztříštěná a ztracená. Zesnulý prezident Lech Kaczyński vstoupil do soudobých dějin naší země jako jedna z nejvýznamnějších osobností”– říká Jaroslaw Kaczyński několik dní po 10. výročí smrti a pohřbu prezidenta Kaczyńského. Předseda PiS se také vyjadřuje k současné politické situaci v zemi, která se od roku 2010, kdy zahynul Lech Kaczynski, v některých ohledech nezměnila. – „Současná opozice – tedy za prezidentury mého bratra vládnoucí tábor – zkrátka neakceptuje demokracii. O akceptaci demokracie můžeme mluvit, pokud aktér veřejného života počítá s tím, že může vládnout, ale že také může být v opozici a že se každý, kdo jedná legálně, může snažit získat většinu, a tudíž také možnost realizovat vlastní program, ačkoliv ten se ostatním stránám politického života nemusí líbit. Jenomže opozice v Polsku to nepřijímá a nedokáže akceptovat důsledky volebních rozhodnutí. Říká, že nemáme demokratický mandát, že chceme zničit demokracii. I když tomu nic nenasvědčuje. Svého času byl dokonce vydán zákaz spolupráce s námi všude, i v místní samosprávě (…) To není situace, která by v demokratickém státě působila normálně” – vysvětluje Jaroslaw Kaczyński na stránkách listu „Gazeta Polska“.
V témže týdeníku píše Sylwia Kolodyńska o tom, jak během epidemie zaklepala na dveře Poláků kultura. Mnoho platforem zpřístupnilo tisíce bezplatných ebooků a audiobooků. Filmové hity se přesunuly z kinosálů přímo do VOD kanálů. Divadla umožnila sledování svých představení zadarmo v síti. Často nedlouho po premiéře. Je to ohromná revoluce ve světě kultury, v dějinách to má sotva nějakou obdobu – vyjmenovává autorka. – Kultura na internetu nikdy nenahradí tu živou. Okolnosti, za jakých ji sledujeme, mají nesmírný význam, a o skutečné události můžeme mluvit za předpokladu, že ony okolnosti jsou maximálně dobré. Události online to nepřetrumfnou. Ale stojí za povšimnutí, že když jsme zavřeni doma, když nám byl znenadání dán čas, máme možná poprvé v životě příležitost se kulturou zabývat, vědomě ji hledat, pokoušet se ji vnímat. Přechod do virtuálního světa ze dne na den je velká revoluce a kromě úzkosti přináší přece jen také oživení. Lidé mají před sebou širokou nabídku možností online, tvůrci jsou nuceni k větší kreativitě, k hledání nového jazyka. Soupeření už se tu rozeběhlo – vysvětluje v listu „Gazeta Polska“ Arkadiusz Golebiewski, filmový režisér a ředitel festivalu dokumentárních filmů o protitotalitním odboji „Nepokorní, nezlomní, prokletí.“
„Sieci” o kanibalismu opozice
V konzervativním, provládním týdeníku „Sieci“ se rovněž věnují tématu voleb. Stanislaw Janecki píše o dilematech opozice, které váhá, jak se postavit ke květnovému hlasování. Žádný z opozičních kandidátů nebude bojkotovat volby, tím spíše, že mezi sebou navzájem nejsou ani za mák solidární – vysvětluje novinář. Když Malgorzata Kidawa-Blońska vyzývala (koncem března – pozn. red.) k bojkotu prezidentských voleb, žádný jiný opoziční kandidát ji nepodpořil. Její gesto považovali za projev slabosti, ne za reálné řešení. Jistě, (lidovec) Wladyslaw Kosiniak-Kamysz, (levicový) Robert Biedroń, (liberální katolík) Szymon Holownia a (národovec) Krzysztof Bosak se navzájem předhánějí, aby volby v ústavou daném termínu v očích voličů zkompromitovali. Pro případ voleb vymýšlejí ty nejodpornější přívlastky, avšak výzvy k politické sebevraždě neuposlechli – pokračuje Janecki a dodává: Vzhledem k tomu, že opoziční kandidáti nemohou počítat ani s bojkotem, ani se vzájemnou solidaritou, všichni se s pomocí vlastního politického zázemí pokusí urvat si co nejvíce na úkor „kolegů”. Andrzejovi Dudovi hlasy neuberou, avšak každý z nich může kanibalským přístupem k opozičním soupeřům posílit vlastní politickou pozici. V současné době o nic jiného nejde.
„Do Rzeczy“: Politika a ekonomika v dobách epidemie
Konzervativní týdeník „Do Rzeczy“ také rozebírá politickou budoucnost Polska. V hlavním rozhovoru vysvětluje bývalý místopředseda vlády Jaroslaw Gowin, proč před pouhým týdnem rezignoval a jak vidí svou budoucnost v politice. – „K demisi jsem se rozhodl proto, že na jedné straně nesouhlasím s volbami 10. května, přičemž jsem si jist, že dějiny mi dají za pravdu, a na druhé straně nechci způsobit situaci, kdy by se ke zdravotní katastrofě a k hospodářskému propadu přidala ještě politická krize v podobě vzniku menšinové vlády. Můj záměr by měl být vnímán ve světle těchto dvou motivů” – vysvětluje politik a dodává, že osobně podporuje uspořádání korespondečních voleb, jenomže z organizačních důvodů by k nim mělo dojít až v létě. – „Epidemie všechno změnila. Dřívější plány vzaly za své, nejenom v mém případě, ale pravděpodobně také u všech politiků na světě. Avšak skutečnost, že jsem se vzdal vládní funkce, neznamená že se vzdávám také toho, čemu se říká >prvoplánová politika<. Dál povedu jednu ze tří stran (malé uskupení „Porozumienie”, jehož politici kandidovali v loňských parlamentních volbách v rámci jedné listiny s PiS – pozn. red.), které v Polsku společně vládnou” – zdůrazňuje dále Gowin.
Rafal Ziemkiewicz píše v týdeníku o „odmrazování paniky“, tedy o probouzení polského hospodářského života během epidemie. Omezení nemohou trvat příliš dlouho ani příliš krátce. Opozice už se třese, kdy padne systém zdravotní péče, což by jí mohlo přinést politický úspěch – vysvětluje publicista. Staré přísloví praví, že válku je mnohem snazší rozpoutat než ukončit. Platí to také pro válku s koronavirem. V daném případě může být ukončení války dokonce ještě těžší než v jakémkoliv jiném případě, protože tato válka je vedena naslepo a o protivníkovi pořád ještě víme velmi málo – čteme. Ziemkiewicz dále argumentuje: „Pro úspěch celého boje proti pandemii je klíčové právě to, jak dlouho budou Poláci věřit, že jejich odříkání je skutečně nezbytné a spravedlivě rozložené. Pokud je takové přesvědčení opustí, začnou chytračit a všechny restrikce budou obcházet – a pokud Poláci chytračí, žádná autorita jim v tom nedokáže zabránit pokutami ani represemi. Komunisté měli v tomto ohledu nesrovnatelnou převahu, a také nepochodili.
Jiný autor „Do Rzeczy”, Krystian Kratiuk, přemítá, jaká bude církev po epidemii. Není proč otálet s pokusy o scénář pro dobu „po epidemii”. Platí to samozřejmě, a možná především, pro církev v Polsku – píše Kratiuk. Vždyť jsme se stali svědky bezprecedentní situace – když si vezmeme Evropu křížem krážem, věřící se tu nikde nemohou účastnit mše svaté. Mnozí komentátoři v internetu správně konstatovali, že to, co se nepodařilo Hitlerovi a Stalinovi, jejich silným armádám a propagandistické mašinérii, dokázala neviditelná infekční částečka. Aby toho nebylo málo, pandemie zabránila katolíkům v účasti ve velkopostních obřadech, v událostech Svatého týdne a ve velikonočních slavnostech – vždyť připadla na nejdůležitější období liturgického roku. Ve věřících to vzbudilo nejen duchovní reflexi, ale někdy také frustraci – zdůrazňuje publicista a ptá se: Co dál? Církev si bude muset zodpovědět otázku, jak tato zkušenost (…) změní katolicismus a katolíky, a to také v Polsku. Vždyť v naší zemi je církev – ve srovnání s jinými místy v Evropě – obzvlášť živoucí komunitou. Každou neděli se tu kostely pořád ještě zaplňovaly, většina věřících ještě chodila ke zpovědi, k přijímání – ne na ruku, ale do úst – často přistupovali vkleče. Jaké to bude po epidemii? Vrátí se katolíci zpátky do kostelů?
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!