V nejbližších týdnech pravděpodobně dojde ke změnám v polské vládě. Nepůjde o změny výhradně personální, nýbrž – jak naznačují politici vládního Práva a spravedlnosti – také o snížení počtu ministerstev a jejich reorganizaci. O rekonstrukci vlády a jejím dopadu na práci kabinetu Mateusze Morawieckého či na situaci vládní koalice píší tento týden takřka všechny polské listy.
Tisk rozebírá ohlášené změny už několik týdnů, mohou totiž ovlivnit složení vládní koalice. Změna počtu ministerstev by souvisela se snížením počtu resortů (nyní celkem čtyři), v jejichž čele stojí menší koaličními partneři vládnoucího Práva a spravedlnosti. Promítne se to do soudržnosti koalice? „Máme před sebou tři roky bez voleb, disponujeme stabilní většinou v sejmu a prezident je nám nakloněn. Coby vláda nechceme jenom přetrvávat, chceme reformovat Polsko. To je složitý projekt, proto musíme mít ve Sjednocené pravici chvíli na to, abychom se dohodli“ – vysvětluje v rozhovoru pro deník „Rzeczpospolita“ europoslanec Adam Bielan, politik Porozumění (jedné ze dvou koaličních stran). „Vláda bude menší a koaliční strany se v čele dvou ministerstev neudrží. Hledáme teď řešení, které bude pro všechny optimální“ – vysvětluje deníku nejmenovaný představitel Práva a spravedlnosti.
O změnách ve vládě a plánech Práva a spravedlnosti mluví rovněž bývalá premiérka Beata Szydło, v rozhovoru, který poskytla konzervativnímu týdeníku „Do Rzeczy“. „Jde především o to, jak smysluplně realizovat volební program, a ne o to, abychom se zaobírali samotnou technikou vládnutí“ – argumentuje Szydło a zdůrazňuje jednotu vládní koalice.
Boj o LGBT
Szydło se ve zmíněném rozhovoru vyjadřuje také k diskusi o ideologii LGBT a gender, která se v uplynulých měsících stala osou světonázorových sporů v Polsku. Podle bývalé premiérky nezaznamenala vládní koalice v této tematice vnitřní rozpory, všechny strany se k věci staví podobně. „Nevidím tu programový nesoulad (…) také moje strana zdůrazňuje obranu hodnot a odmítá ideologii LGBT. Byli jsme kritičtí vůči genderové politice, kterou prosazuje Evropská unie. Sama jsem v Římě na výročí přijetí římských smluv odmítla podepsat rezoluci, podle níž měly být záležitosti gender jedním z pilířů evropského společenství“ – vysvětluje Szydło. O světonázorových sporech a nátlaku na Polsko mluví v rozhovoru pro konzervativní týdeník „Sieci“ také předseda Práva a spravedlnosti Jarosław Kaczyński. „Ti, kdo nebojovali – příkladů z Evropy najdeme dost – prohráli. Nemám v úmyslu přičinit se k prohře s něčím, co považuji za přímé ohrožení základů naší civilizace“ – vysvětluje politik a dodává, že dobrým příkladem prohraného světonázorového střetu je Irsko. „Ještě nedávno to byla natolik katolická země, že Polsko ve srovnání s ní působilo jako stát zmítající se v neznabožství. Dnes je to z hlediska katolicismu poušť, na níž běsní ideologie LGBT“ – zdůrazňuje Kaczyński. Politik také komentuje poslední provokace kruhů LGBT, například vyvěšení šestibarevné vlajky na pomníku Krista v centru Varšavy či profanace, k nimž dochází na demonstracích. „Tyto útoky, většinou vandalské, ty profanace a provokace mají podle některých lidí posloužit za záminku, pod níž máme přijít o velké částky, které jsme vyjednali v rámci budoucího unijního rozpočtu. Je nasnadě, že v tomto světě zní obvinění z homofobie – mluví se už dokonce také o transfobii – téměř jako kdysi obvinění z nacismu. Ani s jedním ani s tím druhým nemáme nic společného, ale máme právo bránit základy naší civilizace“ – říká předseda Práva a spravedlnosti.
Výročí opětného pohřbu Jánose Esterházyho
Týdeník „Sieci“ připomněl osobnost Božího služebníka Jánose Esterházyho, představitele maďarské menšiny v meziválečném Československu, odsouzeného v roce 1945 po uvěznění sovětským NKVD do gulagu a poté v komunistickém Československu k trestu smrti, jenž byl později změněn na doživotí. Portál týdeníku popisuje sobotní výroční slavnosti v Dolných Obdokovcích, kde byl hrabě Esterházy po exhumaci z motolského hromadného hrobu před třemi lety znovu pohřben. Z lidského hlediska se János Esterházy dočkal spravedlnosti jenom v Rusku, kde byl roku 1993 jeho rozsudek prohlášen za neplatný – upozorňuje autor textu na paradoxní situaci: na rozdíl od Ruska totiž v Esterházyho rodné zemi k rehabilitaci dosud nedošlo.
Portál připomíná, že ostatky Esterházyho (+1957 ve věznici v Mírově) byly nalezeny v pražském Motole teprve v roce 2007 díky pomoci tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Ostatky těch, kdo trpěli společně, byť pocházeli z různých národů, spočívaly v hromadném hrobě. Věříme, že za námi společně orodují v nebi, aby se národy v této části Evropy navzájem podporovaly v následování Krista – stojí na portálu.
Epidemie v Polsku
Stále ještě trvá boj s epidemií koronaviru, zvlášťní pozornost je nyní věnována školám, které se po několikaměsíční přestávce vrátily k normální výuce. Píše se o obavách, že počet nakažených vzroste, avšak podle tvrzení ministra zdravotnictví Adama Niedzielského zavírání škol v nejbližší době nehrozí. V rozhovoru pro list „Dziennik Gazeta Prawna (DGP)“ ministr vysvětluje, že klíčový je podíl infekcí Covid-19 mezi nezletilými. „Pokud se bude pohybovat na úrovni zhruba 30 procent nakaženosti dospělých, bude průběh epidemie celkem stabilní. Pokud vzroste, budeme křivka koronavirové vlny stoupat“ – prohlásil ministr.
V „DGP“ také čteme, že celý středoevropský region sice zasáhla hospodářská krize vyvolaná koronavirem, nejméně se však dotkla pobaltských států. „Naši politici mnohokrát zdůraznili, že patříme k nejméně postiženým zemím. Jsou však státy, kde HDP kleslo méně než u nás – litevská ekonomika zpomalila meziročně o 4,2 procenta, v Estonsku propad nepřekročil 7 procent. Právě tyto dvě země si ve II. čtvrtletí poradily nejlépe v regionu“ – uvádí deník.
Portál „300gospodarka.pl“ srovnal současné prognózy ekonomického růstu Polska pro letošní rok a ukázal širší kontext odhadované dynamiky polského HDP. I když ve druhém čtvrtletí roku 2020 zaznamenala polská ekonomika nejvyšší propad od roku 1989, prognózy analytických center očekávaly v kritickém období duben-červen hlubší recesi – uvádí portál. Co říkají současné prognózy? Bank Pekao nyní očekává roční pokles o 2,3 procenta ve srovnání s předchozím předpokladem propadu o 3,5 procenta. Analytici mBank zvýšili předpokládaný hospodářský růst na rok 2020 na -3,1 procent z dříve očekávaných -4,2 procent – píše „300gospodarka.pl“. V srpnové novelizaci rozpočtového zákona pro letošní rok ministerstvo financí předpokládá, že letošní HDP klesne v Polsku o 4,6 procent, zatímco v roce 2021 stoupne o 4 procenta.
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!