Blížící se prezidentské volby, koronavirus, protikrizová opatření vlády, sucho a stav EU se staly nejzávažnějšími tématy, jimiž minulý týden žili Poláci.
Volby, volby, volby
Na základě rozhodnutí, jež vydala předsedkyně Sejmu Elzbieta Witek už začátkem roku, se prezidentské volby mají uskutečnit 10. května. S ohledem na zdravotní bezpečnost vláda navrhla, aby hlasování proběhlo korespondenčně. Návrhy změn ve volebním zákoně, jež mají všem občanům umožnit korespondenční hlasování, už schválil Sejm. Horní sněmovna (Senát), v níž má převahu opozice, však jednání o tomto řešení protahuje, o projektu má hlasovat teprve „za pět minut dvanáct”, těsně před volbami. Senátoři projekt pravděpodobně odmítnou a vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) bude tutíž mít málo času na přehlasování senátního veta a zorganizování celých voleb. Pokud PiS parlamentní hlasování prohraje, může to situaci ještě více zkomplikovat. Protože volby nebude možné uskutečnit ani podle starých předpisů – rozebírá stav věcí politicko-hospodářský „Dziennik Gazeta Prawna” (DGP).
Předvolební kampaň je přitom v plném proudu. Během dlouhého májového víkendu uspořádal prezident a kandidát PiS Andrzej Duda svou předvolební show, na níž představil nové plány, mimo jiné návrh na zvýšení podpory v nezaměstnanosti a na zavedení tříměsíční solidaritní dávky pro ty, kdo kvůli pandemii přijdou o práci – čteme v „DGP”.
O „štědrých” návrzích Dudy píše také centropravicový deník „Rzeczpospolita”. Autoři poukazují na prezidentův příslib, že hodnota tzv. protikrizového štítu dosáhne zhruba 400 mld zlotých. Politik také sliboval – podobně jako před pěti lety – boj o vyšší přímé dotace pro polské zemědělce.
Jak si týden před volbami vedou ostatní kandidáti? Podle tiskových informaci se opoziční politici sice dožadují přesunutí termínu voleb, ve své aktivitě však nepolevují a také oni vedou kampaň. V nejhorší situaci je nedávná hlavní soupeřka Andrzeje Dudy – Malgorzata Kidawa-Blonska, jejíž podpora v průzkumech nyní klesla asi na 3-5 procent. Tato politička nejsilnější opoziční frakce (Občanská platforma-Občanská koalice – PO-KO) několikrát změnila názor na svou volební účast. Platforma vyvolala u vlastních voličů naprostý zmatek. To nutně povede k spektakulární porážce Kidawy. Porážce, která se jistě promítne do kondice a podpory celé PO, s čímž ostatně ostatní opoziční strany počítají – shrnuje v konzervativním týdeníku „Gazeta Polska” situaci Dawid Wildstein. Rodí se otázka, co způsobilo takovou porážku Kidawy? (…) Její viditelné problémy s vyjadřováním a správným formulováním myšlenek? Nebo si voliči všimli, že nemá žádný pozitivní program, že místo toho přichází s totální agresivitou a kritikou vlády na principu politického Pavlovova instinktu? Všechny tyto prvky jsou nepochybně důležité, nevysvětlují však tak silný pokles preferencí. Vyplývá z toho, že i nejskalnější základna Platformy se od Kidawy odvrátila.
Polsko v dobách epidemie
Dalším tématem, které nemizí z prvních stránek novin, je boj proti epidemii koronaviru. Ani březen, ani duben nepřinesly v Polsku tak drastický nárůst počtu smrtelných případů, jaký byl zaznamenán v jiných zemích – píše „Rzeczpospolita”. Na celém světě může zdravotnictví ochromené koronavirem (odvolané operace a zákroky) být příčinou růstu tragických statistik. Polsko však takové růsty nevykazuje – čteme dále.
Na stránkách „DGP” čteme také o postupném odmrazování polské ekonomiky. Poláci mohou od tohoto týdne znovu navštěvovat nákupní centra a využívat část sportovních zařízení. Pozvolna se také otevírají jesle a školky. Tento týden totiž začíná druhá fáze uvolňování restrikcí. Má to pomoci minimalizovat ztráty podnikatelů. Nadále jsou uzavřeny restaurace, holičství, posilovny, divadla a kina, školáci se stále učí na dálku. Na uspěchanost a nedotaženost předpisů si stěžují (…) hoteliéři (…) Jde o zákaz zprovoznění gastronomie. – Nevím, jak se mí hosté budou stravovat. V pokojích nejsou vařiče, ledničky jsou malé. Do nejbližší restaurace je to několik kilometrů, ale ta je beztak zavřená – říká majitel jednoho z hotelů ve východním Polsku – čteme v „DGP”.
„Polsko vysychá”
V konzervativním týdeníku „Sieci” píše Konrad Kolodziejski o suchu, které znamená pro Polsko další závažný problém. Informace o katastrofálním suchu, které nás letos čeká, přicházely už v lednu, dlouho se však nemohly prodrat do obecného povědomí, které bylo plně zaujato koronavirovou pandemií a neustálým vřením v polské politice. Míru ohrožení si někteří uvědomili až při nedávném požáru rašelinišť kolem řeky Biebrze – píše Kolodziejski. Národní park Biebrza, založený roku 1993, je nevětší polskou rezervací, kde se v lesích a rašeliništích zachovaly v polském i evropském měřítku vzácné, ohrožené a vymírající druhy rostlin i ptáků a jiných živočichů. Při dubnovém požáru shořelo téměř 10 procent území parku. Vysychají jezera a říčky, země začíná na mnoha místech připomínat popel. Totéž se děje s lesním půdou. Mapa nebezpečí požárů je v Polsku – s výjimkou úzkého pruhu na baltském pobřeží – zcela červená. Státní lesy sdělily, že od počátku roku do druhé poloviny dubna vypuklo téměř 2,7 tisíc lesních požárů, z toho více než 75 procent právě v dubnu.
„Tragická chyba Západu”
O chybách států Evropské unie a o následcích těchto chyb píše deník „Rzeczpospolita”. Několik desítek tisíc lidí by zřejmě přežilo, pokud by představitelé staré Unie zareagovali na pandemii stejně rychle jako střední Evropa – čteme v komentáři. Příkladem je uzavření hranic, pro něž se už na počátku epidemie rozhodlo několik států, včetně Polska a Maďarska. Polsko spolu s osmi dalšími unijními státy zmrazilo 15. března provoz na hranicích. Dostalo se mu za to ostré kritiky od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen – píše autor. – „Odpor EK vůči zavírání hranic Rakouska, Polska, České republiky a dalších středoevropských zemí byl naprosto scestný. První věc, kterou po propuknutí epidemie udělal Tchaj-wan, Jižní Korea a Singapur, bylo zavedení kontrol osob přijíždějících z Číny. To byl klíčový moment” – vyjadřuje se v deníku k situaci Thomas Czypionka, šéf oddělení zdravotní politiky ve vídeňském Institutu vyšších studií (IHS).
O rozporech v EU mluví v rozhovoru s týdeníkem „Gazeta Polska” prof. George Friedman, odborník na geopolitickou prognostiku a vedoucí analytického centra Geopolitical Futures. Vysvětluje, že jedním z procesů, jež epidemie koronaviru urychlila, je fragmentace EU. „Vše se ubírá směrem, jaký jsme předpokládali, avšak celý proces se urychluje” – sděluje. „Pandemie ukázala všem národům v Evropě, že nejsou Evropany, že jsou to Němci, Italové, Poláci. Vrátily se hranice, měnová politika v eurozóně se přizpůsobuje potřebám Německa, a ne třeba Itálie. Musíme mít na zřeteli, že každý politický organismus se hodnotí podle toho, jak reaguje na krizi” – prohlásil Friedman. Jak vysvětluje, současná krize, podobně jako ta v roce 2008, je testem pro EU. „Je jasné, že unie nereagovala pružně a pokud jde o koronavirus, nefungovala vůbec. Teď se úředníci začínají svolávat na jednání, což má být hlavní odpověď EU na celou krizi – uspořádat jednání. Praxe ukázala, že když Italové byli v obrovské nouzi, zavřeli Němci hranice a EU neudělala nic. Nemůžeš o sobě tvrdit, že jsi seriózní politický organismus, a přitom nic nedělat, když propukne vážná krize. Problémy, jimiž se Brusel zaobíral, třeba věc právního státu, pokud jde o Polsko, působí z této perspektivy opravdu banálně” – vysvětluje Friedman.
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!