Tyto dny míjejí v Polsku především ve znamení vzpomínek spojených s 11. výročím smolenské katastrofy. Před 11 lety, 10. dubna 2010 havarovalo vládní letadlo TU-154M s 96 pasažéry. Zahynul prezident Lech Kaczynski a jeho žena Maria, poslední polský exilový prezident Ryszard Kaczorowski a také mnozí státní úředníci, vojáci a duchovní.
Delegace letěla do Ruska, aby si tam připomněla výročí katyňského masakru. Letošní vzpomínky na katastrofu byly kvůli epidemii skromnější než v uplynulých letech. Každý s nás si jistě vzpomíná na to strašlivé sobotní ráno před jedenácti lety. Každý měl na ten den nějaké plány, ale jak žít běžnými záležitostmi, když se děje něco takřka nepředstavitelného. Něco tak tragického – napsal premiér Mateusz Morawiecki a nazval událost největší národní tragédií v poválečných polských dějinách.
Neklid na ukrajinsko-ruském pomezí
Pozornost polského tisku upoutávají události na rusko-ukrajinských hranicích, kde Rusko už několik týdnů soustřeďuje svá vojska. Podle varšavského Centra východních studií (OSW) ukrajinští vojenští a političtí představitelé (mj. prezident Zelenskyj) koncem března informovali o tom, že Rusko chystá proti Ukrajině rozsáhlé ozbrojené provokace. Informace o posílení ruské vojenské přítomnosti přišly v době, kdy stoupá počet ozbrojených incidentů i počet obětí (v březnu zemřelo na obou stranách 18 osob). Vyvolaly znepokojení Západu a podnítily aktivní komunikaci Kyjeva se zahraničními partnery – uvádí OSW.
Konfrontační politika Moskvy přinesla rozhodnou reakci mj. Spojených států, které oznámily, že pošlou dvě své lodě na Černé moře. Po této zprávě a po příslibu Turecka, že Ukrajinu podpoří, začal Kreml popírat, že by se chystal k válce proti Kyjevu – píše deník Rzeczpospolita. Nikdo samozřejmě nemá v úmyslu usilovat o válku a nikdo možnost takové války ani nepředpokládá – ujišťoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. V deníku čteme, že podle Peskova jsou americké kroky – jež však konkrétně nejmenoval – „neúměrné“, neboť „Washington nehodnotí situaci objektivně“.
Přitom však Kreml – jak píše deník Gazeta Wyborcza – soustředí vojska nejen na Krymu a poblíž hranic „lidových republik“, tedy té doněcké a luhanské, jež ovládají proruští separatisté a na jejich obranu prý Rusko celou vojenskou přehlídku organizuje. (…) Konvoje s tanky přijíždějí k Voroněži, kde ve vzdálenosti 250 km od hranic armáda založila obrovský tábor a soustřeďuje tam techniku. Z toho místa však vojenské trasy nevedou k Doněcku, nýbrž na Charkov a na Kyjev – poznamenává autor článku.
Příprava na summit Trojmoří
Tisk také popisuje přípravy na VI. summit Iniciativy Trojmoří, který se na přelomu června a července uskuteční v Sofii. Iniciativa Trojmoří má potenciál stát se strategickou odpovědí regionu na aktuální výzvy spojené z obnovením ekonomického růstu po hospodářské krizi vyvolané epidemií Covid-19 – prohlásil nedávno ministr z polské prezidentské kanceláře Krzysztof Szczerski. Ve středu prezident Andrzej Duda zahájí práci své nové Kanceláře pro mezinárodní politiku, v níž vznikne mj. sekretariát pro záležitosti Trojmoří. Podle Szczerského půjde o zvláštní tým, který se bude zabývat výlučně koordinací agendy Iniciativy Trojmoří – platformy, která sdružuje 12 států mezi Baltským, Středozemním a Černým mořem a která má přispět ke kohezi EU, k rozvoji infrastruktury na ose sever-jih a ke zvýšení konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti regionu střední a východní Evropy.
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!
