Událostí posledních dnů byla prezentace Polské dohody – programu, který má znamenat odpověď na krizi vyvolanou pandemií koronaviru a současně být počátkem politické ofenzivy vládní koalice.
Prezentace Polské dohody proběhla v sobotu 15. května. Tisk na počátku týdne píše o základních tezích tohoto nového programu vládního Práva a spravedlnosti, který podpořily obě menší koaliční strany. Hlavními pilíři, jež představil premiér Mateusz Morawiecki a předseda PiS, vicepremiér Jaroslaw Kaczynski jsou: posílení zdravotnictví – výhledově má být financováno ve výši 7 procent HDP; snížení daní pro 18 milionů Poláků; investice, jež vytvoří 500 tisíc nových pracovních příležitostí; možnost koupě bytu bez vlastního počátečního kapitálu a možnost stavět dům do 70m2 bez vyřizování úředních formalit; nezdaněné důchody do 2,5 tisíce zlotých. „Kvůli pandemii se do popředí dostal zdravotnický systém“ – komentuje návrhy list Dziennik Gazeta Prawna. „Polská dohoda zahrnuje celkem asi sto návrhů zákonů. Dle našich zjištění PiS chce, aby do prázdnin probíhala debata o představených projektech. Konkrétní podobu mají získat do podzimu, tehdy se dostanou na pořad jednání parlamentu“ – čteme v centristickém deníku Rzeczpospolita. „+Polská dohoda+ má PiSu zajistit vítězství v parlamentních volbách 2023 a premiéru Morawieckému nezpochybnitelnou pozici ve vládních kruzích. Scénář je přesně rozepsán“ – tvrdí liberálně levicová Gazeta Wyborcza. Morawiecki v pondělí zahájil turné po Polsku, během nějž se bude snažit získat pro svůj plán podporu.
Demonstrace ruské síly
Tisk a analytická centra sledují rovněž události za východními hranicemi Polska, kde Rusko nadále demonstruje svou sílu. I když mnohé informační servisy přinášely zprávy o stažení ruských vojsk z ukrajinských hranic, podle analytiků Centra východních studií (OSW) je označení pohybu ruských vojsk po ukončení prověrky bojové pohotovosti pojmem „stažení“ přinejmenším nepřesné. „Skutečný odvrat od hranic s Ukrajinou se týká zhruba 10 procent veškerých sil, jež byly v rámci zmíněné prověrky rozmístěny u hranic a na okupovaných územích (především na Krymu). Poblíž ukrajinských hranic a na Krymu nadále zůstává 90 procent potenciálu, neboť jsou zde dislokovány nastálo“ – čteme v analýze OSW.
List Dziennik Gazeta Prawna píše o hlášení zpracovaném z iniciativy europoslankyně PiS, bývalé ministryně zahraničí Anny Fotygy. Popisuje se zde brutální jednání proruských separatistů na Ukrajině. „Vězňové a zajatci samozvané Doněcké lidové republiky, umístění v někdejší továrně na izolační materiály v Doněcku, lidově zvané Izolace, jsou běžně vystavováni mučení a nelidskému zacházení“ – uvádějí autoři zprávy. Jak v rozhovoru s deníkem uvádí Monika Andruszewska, spoluautorka dokumentu, jeho publikace navazuje na činnost místopředsedkyně sejmu Malgorzaty Gosiewské, která v roce 2016 předložila Mezinárodnímu trestnému soudu v Haagu zprávu o ruských zločinech na východní Ukrajině. „Ta se však týkala pouze první fáze konfliktu, a přitom od počátku ruské agrese v Donbasu se do zajetí dostaly celkem takřka 4 tisíce ukrajinských občanů“ – zdůrazňuje Andruszewska.
Výročí hrdiny z Auschwitz
Tisk připomíná rovněž 120. výročí narození Witolda Pileckého. Jak píše na svém webu Institut národní paměti, Pilecki se v mládí jako skaut podílel na obraně Vilniusu před bolševiky (1919), v roce 1920 s nimi bojoval v legendární bitvě u Varšavy (jinak zvané zázrak na Visle), v roce 1939 v řadách jízdní formací bránil Polsko před Němci. Roku 1940 se jako příslušník odbojové Zemské armády nechal uvěznit v německém nacistickém koncentračním táboře Auschwitz a do svého útěku roku 1943 tam organizoval působení konspiračních struktur (jako zřejmě jediný Čech k nim patřil Karel Stránský, otec spisovatele Jiřího Stránského – pozn. red.). Z tábora Pilecki průběžně předával Zemské armádě podrobné zprávy o tamní genocidě, západní spojenci jim však nedůvěřovali. Od prvního až do posledního dne se v roce 1944 účastnil Varšavského povstání. Roku 1947 zatčen, odsouzen k trestu smrti za protikomunistickou činnost. Rozsudek byl proveden ve varšavské věznici 25. května 1948 střelou do zátylku.
Foto: Kancelaria Sejmu
Pravidelný přehled polského tisku o tom nejdůležitějším, co se děje v zemi nad Vislou, vám přinášíme ve spolupráci s Institutem polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!