Kolem Donalda Trumpa se pohybuje několik různých vlivových skupin, jejichž pohledy se jen částečně překrývají a jistě v mnohém rozcházejí. Nejparadoxnější se zdá být vztah dvou nejviditelnějších z nich: MAGA a DOGE.
Hnutí MAGA, tedy sama esence trumpismu, nazvaná podle jeho hesla „Make America Great Again“, jakási konzervativní, nacionalisticko-populistická frakce, hájící zájmy „pracující“ Ameriky, možná spíše nižší střední třídy, která na pokrokářsko-globalizační třeštění elit doplatila nejvíc, skupina spojovaná se jménem Steva Bannona. A na druhém pólu skupina technologických guru, tedy spíše elitářský klub „tech bros“ a dalších super úspěšných ze Sillicon Valley, jejímž symbolem se stal Úřad pro efektivitu vlády (DOGE) pod velením Elona Muska. Mohou tyto dva póly nějak smysluplně spolupracovat?
Tuhle otázku si – kromě mnoha novinářů – klade také profesor Gladden Pappin na webu Postliberal Order. A odpověď, alespoň částečnou, zaslechl v projevu vicepresidenta J. D. Vance.
Ten vystoupil 18.3. na vysoce prestižním technologickém summitu American Dynamism Summit ve Washingtonu. Vicepresident opět prokázal pozoruhodnou analytickou bystrost a znalost hlubší dynamiky moderní ekonomiky a společenských sil v současné Americe. Vance si je plně vědom populárního „narativu“ o vnitřním rozkolu v Trumpově koalici a proto neváhal k problematice se jasně vyslovit:
Jeden z novinářů naznačil, že projev zdůraznil napětí mezi „technooptimisty“ a populistickou pravicí Trumpovy koalice. A já bych se dnes k tomuto napětí rád vyjádřil jako hrdý příslušník obou kmenů. A řeknu to jednoduše: Ačkoli se jedná o dobře míněnou obavu, myslím, že vychází z chybného předpokladu. Tato představa, že technicky orientovaní lidé a populisté se nějakým způsobem nevyhnutelně dostanou do sporu, je mylná.
Vance se dále snažil naznačit, že „DOGE“ a „MAGA“ nejsou pouze účelovou koalicí nebo společnou opozicí vůči „Woke Inc.“ Spíše zdůraznil, jak imigrace přes otevřené hranice podkopává dobrá pracovní místa a inovace a poškozuje vyhlídky dělnické třídy i nové technologické průlomy.
Vance má zato, že mezi oběma „kmeny“ neexistuje skutečné rozdělení. Zaprvé, on-shoring, tedy přivedení výroby zpět na území USA, zvrátí zhoubné důsledky deindustrializace, což nejenže přinese prospěch dělnické třídě, která získá lepší pracovní místa, ale ve svých důsledcích zlepší vyhlídky na inovace. Poukázal na výhody „síťových efektů“, kdy lidé v příbuzných odvětvích mohou sdílet osvědčené postupy a v důsledku toho zvýšit produktivitu.
Za druhé, dovoz levné pracovní síly se ukázal býti „berličkou“, která sice snížila mzdy běžných pracovníků, ale nakonec potlačila inovace. Levná dovážená pracovní síla v podstatě umožnila společnostem zažít krátkodobý příval rychlého cukru v podobě zvýšených zisků díky sníženým nákladům na pracovní sílu, což zkrátilo těžší práci na inovaci jejich odvětví, která by zvýšila produktivitu a vlila do jejich podniků větší kreativitu (nebo inspirovala nespokojené pracovníky, aby tak učinili, ať už v rámci jejich stávajícího podniku, nebo při vytváření nového).
Vance v projevu několikrát hovořil o základní víře, že inovace – zejména v oblasti umělé inteligence – nebudou mít pro pracovníky katastrofální důsledky. Připustil, že je to do určité míry skutečně otázka víry, a ta je vždy určitým rizikem, nicméně nejde pouze o slepou víru, ale o důvěru s ohledem na dlouhodobou americkou zkušenost, podle níž inovace přinášejí zlepšení pro všechny, vedou ke zlepšení materiální situace a dlouhodobě uspokojivější práci.
Nuže, komentuje Vanceův projev na svém blogu profesor Pappin, budeme pozorně sledovat, zda tato důvěra přinese ovoce.
Tato koalice se panu profesorovi prozatím jeví jako „třídní kompromis“, který ovšem Amerika nutně potřebuje. Voliči MAGA, modré límečky, lidé práce, kteří volí Trumpa, vědí nebo intuitivně tuší, že jen když Amerika usiluje o velikost, může být její ekonomika silná i pro obyčejné lidi. A nová, s Trumpem spojená technologická elita ví, že její legitimita závisí také na zajištění pracovních míst pro americké dělníky.
Ale nejpozoruhodnější – a nejslibnější – je podle Pappina sama skutečnost, že takto hlubokou a promyšlenou úvahu o budoucnosti je schopen pronést vysoký politický představitel, ba dokonce vicepresident – po desetiletích politiků, kteří příliš často pouze odříkávají bonmoty a konfrontaci s nejnáročnějšími dilematy naší doby vyhýbají.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
