Letní summit Evropské rady se značně protáhl a přesto se premiéři států sedmadvacítky ohledně navázání fondů na právní stát dohodli jen na vágní formulaci. Německé předsednictví EU přišlo v září s umírněným návrhem, který neměl šanci uspokojit Evropský parlament, ze všech institucí EU se nejvíce zasazující o takovou podmíněnost fondů.
Nový návrh z trialogu, který spojuje vyplácení finančních prostředků EU s dodržováním zásad právního státu, je kompromisem mezi zástupci Rady, Evropské komise a Evropského parlamentu. Hlavně na nátlak parlamentu by se nemělo trestat jen zneužívání fondů, ale také nedodržování „základních hodnot jako je svoboda, demokracie, rovnost a lidská práva včetně práv menšin“, výslovně je zmíněna například nezávislost soudnictví. Pokud by byl mechanismus spuštěn, musela by Komise zaslat členskému státu oznámení, načež ten má tři měsíce na odpověď. Pokud Komise jeho obranu nepovažuje za přesvědčivou, může předložit Radě návrh, jak by mělo omezení finančních prostředků vypadat. Rada pak má měsíc na to, aby kvalifikovanou většinou minimálně 55 procent členských států, v nichž žije nejméně 65 procent obyvatel EU, rozhodla. Tuto lhůtu by šlo prodloužit o dva měsíce.
Zatímco opozice rozhodnutí přivítala (Katalin Cseh z Momenta byla i součástí vyjednávacího týmu europarlamentu), vládní politici je tvrdě kritizovali. Ministryně spravedlnosti Judit Varga vyjádřila politování, že „navzdory současné epidemické situaci a vážným výzvám, jimž čelí evropské hospodářství, Evropský parlament nepřestává politicky a ideologicky vydírat Maďarsko“. K žádné dohodě ohledně rozpočtu podle ní nedojde, dokud nebude panovat shoda na všech jeho prvcích.
Na schválení celého sedmiletého rozpočtu je totiž potřeba jednomyslnost států v Radě. Polsko a Maďarsko, ale i například Bulharsko, proti němuž byla nedávno na půdě Evropského parlamentu schválena kritická rezoluce (nicméně bez podpory Evropské lidové strany, kam vládní GERB také patří), jej tak mohou celý zablokovat.
To dnes ve svém dnešním rozhovoru v maďarském rozhlase naznačil i premiér Orbán. Mimořádnou finanční injekci podle něj nepotřebuje ani tak Maďarsko, jako hlavně jih eurozóny. Právě ten bude „nejvíce trpět touto ztrátou času“. Na dotaz moderátorky, jestli to nebude znamenat, že se jižním státům řekne, že trpí nedostatkem kvůli Maďarsku, Orbán odpověděl, že si na taková obvinění již zvykl a netrápí ho.
Podle ministra zahraničí Pétera Szijjártóa se na stejném stanovisku již dohodli s Poláky. Je tak stále otázkou, jak bude finální kompromis vypadat a jak dlouho bude trvat jeho schvalování (Maďarsko dříve navrhlo, aby mechanismus fungoval tak, že trestáni budou ti, kdo neplní rozhodnutí Soudního dvora EU, což jsou opět hlavně jižní státy EU). Dokud nebude záležitost vyřešena, rozpočet EU musí fungovat na základě pravidel posledního ročního rozpočtu pro rok 2020.
Chcete být o situaci v Maďarsku pravidelně informováni? Sledujte (jako my) facebookovu skupinu Co se děje v Maďarsku.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!