Řada civilizací v dějinách zanikla vinou morální degenerace. Ale aby byla morální degenerace politicky a kulturně vynucována, jak se k tomu uchyluje Evropská unie, to je skutečně novinka…
V roce 2021 přijal maďarský parlament zákon zakazující jakoukoli prezentaci homosexuality a změn pohlaví a děl s nimi spojených ve školách a v publikacích určených dětem do 18 let. Maďarská vláda jasně uvedla, že zákon není zaměřen na informace a zábavu pro dospělé, ale pouze na propagandu zaměřenou na děti.
„Nechceme vychovávat dospělé, jde o děti. Jde o to, kdo má v sexuální výchově nejvyšší autoritu: školy nebo rodiče,“ řekl k tomu v loňském rozhovoru maďarský premiér Viktor Orbán. „Dětem nesmí být umožněno, aby ve školce nebo ve škole dostávaly jakékoliv poučení týkající se sexuální identity bez souhlasu rodičů. To je pro nás červená linie!“
Maďarský kabinet normu odůvodňuje snahou chránit děti, skupiny na ochranu lidských práv a LGBT aktivisté ji označují za diskriminační. Novinkou však je vehemence, s jakou do boje proti zpřísnění maďarské normy na ochranu dětí vytáhla Evropská unie a její lídři. Zákon totiž údajně porušuje několik unijních ustanovení, porušuje prý základní práva občanů EU a také pravidla vnitřního trhu Unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zákon rovnou označila za „ostudný“ a nizozemský premiér Mark Rutte připomněl záměr EU „srazit Maďarsko na kolena“ kvůli trvajícímu odporu k LGBT agendě.
EU válčí s Maďarskem již více než 10 let
Snad se šéfové Unie nechali ve svých ostrých soudech unést svou dlouhodobou averzí vůči Orbánovu režimu, která se táhne až k samotným počátkům Orbánovy éry. Od svého volebního vítězství v roce 2010 vládne jeho národně konzervativní strana FIDESZ politické scéně jako strana vládní dominantně, s absolutní většinou. Jedním z prvních kroků bylo přijetí nové ústavy (2011), což Orbán vykládá jako definitivní rozchod s dosavadní ústavou „sovětského typu“. Ta nová se výslovně hlásí ke křesťanským kořenům maďarského státu a definuje manželství jako svazek muže a ženy. Není divu, že evropská liberální levice ústavou nebyla nadšena!
Není pochyb o tom, že Orbán od počátku systematicky posiluje roli a vliv státu, a to nejen v ekonomice, kde šlo o zestátnění soukromých penzijních fondů či snahu omezit vliv cizího kapitálu a naopak podpořir podnikatele domácí. Stejně tak je pravdou, že více než 10 let trvající (nad)vláda jedné strany pluralitě a transparentnosti nesvědčí, jak ukazují opakující se výtky kvůli nedostatkům v oblasti veřejných zakázek, v boji proti korupci a klientelismu.
Demokracie nebo liberalismus?
Zdá se však, že výhrady šéfů Unie vůči Maďarsku jsou hlubší. Má jít o dodržování „evropských hodnot“ a pravidel „právního státu“. Orbán sám připouští, že spor je o hodnotách: Popisuje maďarskou cestu jako „neliberální demokracii“, tedy jako demokratický režim, který hledá svou cestu v souladu s vlastními národními a duchovními (tedy: křesťanskými) tradicemi, zbavený liberálního rámce, do něhož jej vtlačuje EU.
EU však trvá na tom, že co není liberální, není ani demokratické a vytýká Orbánovi „autoritářství“ a spolu s ním omezování nezávislosti justice reformou soudního systému včetně ústavního soudnictví, vládní zásahy do nezávislosti a plurality médií a v neposlední řadě „nepřátelství“ vůči nevládním organizacím nebo sexuálním menšinám.
Tyto spory vede Unie prostřednictvím celé řady nástrojů, kterými disponuje. Některé byly zakotveny již v zakládajících smlouvách, jiné byly vytvářeny až v průběhu posledních let. Již v roce 2018 zahájil Evropský parlament tzv. „postup podle článku 7 Smlouvy o EU“, když požádal Radu, aby přezkoumala, zda v Maďarsku nehrozí porušování „základních hodnot EU“. Tento postup by mohl vyústit až v odebrání hlasovacích práv. Naopak nejnovějším mechanismem, který byl poprvé užit v roce 2022 právě proti Maďarsku, je tzv. obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu EU. Ten má zablokovat unijní dotace zemím, kde je „ohrožen princip právního státu“.
Orbánova vláda odmítá jakékoli ústupky a snaží se předkládat své argumenty, avšak prý nedostatečné, proto jí Komise zatím neodblokovala peníze z mimořádného fondu obnovy a hrozí i odebráním dalších unijních financí.
Česko se ke štvanici nepřipojí
Kvůli maďarskému zákonu na ochranu dětí se Evropská komise loni obrátila na Soudní dvůr Evropské unie s žalobou s cílem přimět maďarský parlament, aby zákon zrušil. Jde o onen sporný zákon, chránící děti před transgenderovou a homosexuální propagandou, tzv. Act for the protection of children, kterým se měnila a novelizovala celá řada zákonů, týkajících se školství a ochrany dětí a mládeže. Počátkem letošního dubna vypršel termín, kdy se k žalobě mohly připojit také jednotlivé členské státy. K žalobě se tak postupně připojilo 15 zemí: Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Irsko, Dánsko, Malta, Španělsko, Švédsko, Finsko, Slovinsko, Francie, Německo a Řecko, jakož i samotný Evropský parlament. Budiž ke cti Fialovy vlády, že se k žalobě proti Maďarsku nepřipojí, přesto, že k tomu byla veřejně vyzývána širokou koalicí neziskovek i řadou politiků.
„Mrzí mě, že se Česko k evropské žalobě nepřipojí“, nechal se slyšet ministr zahraničí Jan Lipavský. „My Piráti ale nehodláme na toto téma rezignovat. Děti neohrožuje vidět takové postavy v TV nebo knížkách. Ohrožuje je umělé vzbuzování nenávisti nebo zamlčování informací.“
„To, co se děje v českých školkách a školách, je věcí Čechů, mně do toho nic není. Není ani moje věc, jak vychovává své dítě pan ministr Lipavský. Je ale dobré, aby český ministr zahraničí věděl, že v Maďarsku záleží jen na rozhodnutí maďarského lidu, a Maďaři se jasně rozhodli, že děti je třeba chránit,“ opáčil náměstek šéfa maďarské diplomacie Tamás Menczer.
Kdo má v rukou národní suverenitu?
Maďarsko celý spor vykládá jako otázku státní suverenity a poukazuje mimo jiné na skutečnost, že pokud jde o otázky školství, výchovy a rodiny, nedisponuje Unie žádnou pravomocí, tyto oblasti jsou plně v kompetenci jednotlivých členských států. Zdá se tedy, že výsledek soudního sporu rozhodne, zda suverenita národního státu v rámci Evropské unie v nějaké podobě ještě existuje.
Je také zajímavé sledovat, jak reagují ostatní země. Francie a Německo se při kritice zákona původně držely stranou, ale po vytrvalém nátlaku ze strany LGBT aktivistů se pouhý týden před uplynutím dubnové lhůty rozhodly k žalobě připojit. Jde tedy o svého druhu test: Pokud se podaří dostat Maďary na kolena, příště se již nikdo neodváží něco takového ani zkoušet. Propagace LGBT životního stylu v rámci školního vzdělávání se tak stane v podstatě povinnou, stejně jako explicitní a názorná sexuální výchova dětí od nejútlejšího věku…
Kritici Evropské unie již po desetiletí varují, že suverenita v rámci EU je pouhá fraška. Kdyby před 20 lety někdo tvrdil, že jednoho dne se nejmocnější evropské země spojí, aby donutily některou malou zemi nechat si vnutit do učebních osnov homosexuální propagandu, všichni by se mu vysmáli a ťukali si na čelo. Ale dnes jsme přesně v tomto bodě…
David Floryk
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme