Jak se změnila sociální struktura Maďarska v posledních letech? Kdo koho volí a proč? Jak se daří vládě a opozici pronikat do jednotlivých sociálních vrstev? Kdo je klíčový pro Fidesz a kde může získat opozice? A kdo se o politiku vůbec nestará? Opoziční web 444.hu píše o velké studii postihující období 2015 až 2018, kterou vydalo v několika svazcích Výzkumné centrum pro sociální vědy, konkrétně jeho oddělení zabývající se sociální mobilitou obyvatelstva.
Sociolog Imre Kovách a jeho tým provedli rozsáhlý průzkum na reprezentativním vzorku 3 000 obyvatel nejprve v roce 2015 a poté znovu po volbách 2018. Sociální skupiny definovali na základě vztahu respondentů ke komunitě, politice a institucím, šíře jejich sociálních kontaktů a postojů k hodnotám a normám, finanční příjem byl pouze jedním z faktorů.
Společnost založená na práci
Skupina hodnocená jako vyloučená se v tomto období i nadále vzdalovala většině společnosti. Svůj podíl na tom má vize „společnosti založené na práci“, kterou Fidesz zavedl. V rámci ní se snížila podpora v nezaměstnanosti na pouhé tři měsíce a byl zaveden systém veřejných prací. Délka poměru je maximálně 12 měsíců, lze jej prodloužit o dalších šest.
V roce 2016 pracovalo v programu 223 tisíc Maďarů (41 % nezaměstnaných) – deklarovaným cílem je udržovat pracovní návyky a motivovat je k hledání lépe placené práce. V posledních deseti letech zároveň došlo k růstu celkové zaměstnanosti, takže v roce 2020 pracovalo o 800 tisíc Maďarů více než před deseti lety. Protože veřejné práce a zařazení do programu do jisté míry záleží na libovůli samospráv, jsou lidé zde pracující pochopitelně zranitelnější.
Nezaměstnaných je míň, ale propast mezi nimi a většinou společnosti se zvětšila. Tito lidé se o politiku nestarají, mají málo kontaktů a celkově se cítí vyloučeni. Systém motivuje lidi přijmout i horší práci, která je ale okamžitě k mání. Pracovníci v programu veřejných prací i nekvalifikovaní či málo kvalifikovaní pracovníci žijí dnes o něco lépe než dříve, v průměru vydělávají více a více i konzumují, v důsledku čehož počet lidí žijících v bídě od roku 2013 konstantně klesá.
Na druhou stranu narostl počet lidí žijících v relativní chudobě, tj. v poměru k celkové úrovni společnosti. Tuto skupinu tvoří převážně lidé z malých sídel (ale každý čtvrtý je z Budapešti), každý pátý je Rom, často se jedná o důchodce dříve pracující v dělnických profesích. Také nejsou příliš politicky aktivní, důvěřují institucím výrazně méně, než je průměr, jsou shovívavější k porušování pravidel (v dotaznících se vyskytovalo třeba uplácení policistů, lékařů, nežádat o vystavení faktur za práci, neozvat se, když v obchodě prodavač vrátí víc, než by měl, a podobně).
Emoce a identita
Mezi důležité integrační faktory v poslední dekádě patřila vedle hospodářského oživení i emigrace, kdy lidé pracující v zahraničí posílají svým rodinám část výdělků, což dále brání otevřeným sociálním konfliktům. Z ekonomického hlediska je systém jako celek pořád spíše nestálý a silně podléhá vnějším změnám (jakou je například současná pandemie), protože nestojí na lidské kreativitě, dobrém vzdělávacím systému a stabilní střední třídě, zjistili výzkumníci.
Maďarská politika není utvářena strukturou společnost, naopak politika shora integruje společnost. To znamená, že nelze odvodit politické sympatie jednotlivců z jejich příjmu, vzdělání, zaměstnání nebo podobných charakteristik. Určujícími faktory jsou emoce a identity, samy do značné míry formulovány politickými aktéry. Mezi lety 2015 a 2018 došlo k zajímavé změně, že občansky nejaktivnější skupinou přestali být intelektuálové, ale stali se jí podnikatelé.
Finanční situace není určující pro voličské sympatie. Jen třetina příznivců Fideszu si byla v roce 2018 jistá, že jsou na tom významně lépe než oni sami či jejich rodiče před deseti lety. To, co lidé identifikují jako problémy, hraje největší roli v jejich politické sebeidentifikaci, teprve následně se obklopují dalšími lidmi a médii se stejným světonázorem. Politikou se však na denní bázi zabývají jen příslušníci vyšších vrstev, přičemž šance, že budou konfrontováni s jiným názorem, než je ten jejich, se stále zmenšuje. Celkově se téma politiky vytratilo z rodinných rozhovorů. Zatímco v roce 2010 o politice s rodinnými příslušníky častěji hovořilo 25 procent lidí, v roce 2018 už to bylo jen 14 procent. Politika zmizela i z rozhovorů se sousedy, spolupracovníky a přáteli.
Efektivním integračním konceptem Fideszu po porážce ve volbách v roce 2002 a následných osm let v opozici bývaly takzvané občanské kroužky, kde se hlavně sympatizanti Fideszu i v nejmenších sídlech scházeli a diskutovali o problémech ve svém okolí. Viktor Orbán také jako opoziční politik každý týden pořádal velké mítinky s občany. Dnes už občanské kroužky neexistují, část někdejších účastníků vstoupila do strany, mítinky se omezují na období voleb a státní svátky.
Místní buditelé
Integrační roli převzala pro pravicové voliče média, která jsou schopná zprostředkovávat témata a narativy a měnit je v případě potřeby. Centralizovaná moc se snaží vždy eliminovat autonomní jednotky, i když nejsou protisystémové. Protože kroužky fungovaly autonomně, mohly po převzetí moci představovat i jakousi místní opozici vůči některým politikám Fideszu.
Podpora Fideszu je silná ve všech vrstvách, na vrcholu sociálního žebříčku dosahuje 40 procent (počítají se i nevoliči, tj. je to víc, než kolik je podíl sympatizantů Fideszu v celé populaci). Tyto lidi lze rozdělit do dvou skupin: politicky aktivní se širokou sítí kontaktů a takzvaní místně integrovaní. Obě skupiny v roce 2018 dohromady tvořily asi 20 procent populace. Jsou obvykle ve středním věku, vydělávají nejvíce a mají rozsáhlou sociální síť. Trochu překvapivě od státu očekávají, že bude primárně snižovat rozdíly v příjmech a zajišťovat vzdělání a zdravotní péči.
Místně integrovaní lidé z malých měst a vesnic hrají zcela klíčovou roli pro Orbánovu vládu. Jedná se o lokálně známé lidi, někdy starosty či zastupitele, ale nemusejí být nutně spojeni s politikou. Řada z nich se zabývá místní historií a zachováváním tradic, jsou to organizátoři různých komunitních akcí, církevní představitelé a podnikatelé. Prostřednictvím této skupiny je Fidesz schopen proniknout do tkání malých sídel jemnějším způsobem než skrze média.
Jsou nejaktivnějšími postavami místního veřejného života, organizují programy a oslavy – často společně s místní politickou samosprávou – kde se oživují místní dějiny a zvyky. Podle Kovácha jsou to velmi důležité prvky identity Fideszu, i když jsou zdánlivě prosté politických podtextů. Jejich akce bývají bezplatné a otevřené i těm, kteří by se jinak do komunity neintegrovali. Uspokojují přirozenou touhu lidí někam patřit a být na něco hrdý. Kdo tíhne ke komunitě a tradicím, nemá zájem na narušení řádu. Stabilita řádu vyvažuje jeho negativní aspekty.
Danou skupinu dekáda vlády Fideszu opravdu posílila, byť nejen ona – v některých případech se prostě časově potkala s obdobím, kdy se rodinám podařilo nashromáždit příslušný materiální a kulturní kapitál. Část z nich jsou příjemci dotací, jiní zase dotace přerozdělují či se podílejí na byrokratickém procesu. Tvůrcem tohoto systému však není Fidesz, nýbrž EU, ačkoliv upevňuje pozice vládní strany. Pokud jde o kulturní produkci, maloměstská elita ji konzumuje skoro stejně jako velkoměstská inteligence, pravidelně též jezdí na dovolené do zahraničí. Probouzení této složky společnosti a její demografická proměna může být spojena s větší potřebou autonomie, což by mohlo být potenciálně ohrožením jejího vztahu se systémem řízeným Fideszem.
Stabilní Fidesz a snahy opozice
Protože se jedná o skupinu politicky aktivní, existuje též maloměstská elita spojená s opozicí. Zatímco Fidesz v roce 2018 podporovalo z této skupiny už zmíněných 40 procent, Momentum a LMP měly podporu každá 13 procent a MSZP a DK každá 10 procent (opět, jedná se o deklarovanou podporu v rámci celé integrační skupiny, ne výsledky voleb).
Prostřední stratu rozdělují autoři do čtyř skupin. Častěji nedokázali vyjádřit své politické preference. Pětinu populace tvoří skupina integrovaných do pracovního trhu a dodržujících normy. Se společností jsou spojeni prostřednictvím práce, neúčastní se politických ani občanských aktivit, jejich síť kontaktů není významná a většinou žijí v malých sídlech. V roce 2018 z nich sympatizovalo 23 procent s Fideszem a 19 s nějakými opozičními stranami. Dezintegrované s respektem vůči normám tvoří z velké části důchodci, z desetiny se jedná o Romy. Jejich příjmy jsou nejnižší, nedůvěřují institucím, žijí obvykle v malých sídlech a jsou nekvalifikovaní. V roce 2018 sympatizovalo 25 procent s Fideszem a 21 procent s opozicí, zbytek byl politicky pasivní.
Metropolitní místně integrovaní, čili obyvatelé Budapešti spíše s vyšším vzděláním a širší sítí kontaktů, jsou z velké části politicky pasivní (oproti předpokladům), je mezi nimi relativně mnoho studentů a tvoří spolu 13 procent populace. Podpora Fideszu a opozice u nich byla v roce 2018 prakticky vyvážená (30:29). Poslední skupina jsou rovněž obyvatelé Budapešti, jedná se o pracující se skoro stoprocentní zaměstnaností, v jejich životě hraje práce velkou roli, přesto se stále cítí vyloučeni ze společnosti, jejich síť kontaktů je spíše úzká a vůči porušování pravidel jsou shovívaví. V roce 2018 byli silně provládní, Fidesz podporovalo 36 procent a opozici jen 21.
Opozice má vedle metropole šanci získávat své spící příznivce hlavně mezi kvalifikovanými a inteligencí z malých měst. Celkově se systém vytvořený Fideszem jevil výzkumníkům jako soudržný s relativně málo prasklinami. Stojí na řadě nohou a jeho podpora je jištěná z mnoha míst. Jak ale podotýkají, pandemie změnila mnohé a na dalekosáhlé závěry je nyní brzy.
Vše při starém Zatím…
Tvrdý úder třetí vlny epidemie, pozdní březnovou uzávěru a velkou zátěž pro nemocnice kompenzuje nákup orientálních vakcín a vysoká míra zaočkovanosti v porovnání s EU. Prozatím se nezdá, že by třetí vlna epidemie měla na podporu vládní strany významnější vliv.
Chcete být o situaci v Maďarsku pravidelně informováni? Sledujte (jako my) facebookovu skupinu Co se děje v Maďarsku.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!