Sedm policistů tahá šestnáctiletou hystericky se bránící autistickou dívku z její skrýše pod schody. Její matka jí brání a křičí: „Je autistka, není homofobní!“ Nakrátko střižená policistka ale odpovídá s ledovým klidem “To nevadí, bude zatčena“.
Tento příběh z Leedsu v severní Anglii doslova otřásl Velkou Británií. Všechno přitom začalo nevinně. Dívka odešla z domu, aby se připojila ke své sestře, která slavila osmnácté narozeniny na místním LGBT pochodu Pride. Odtud jí – údajně po požití alkoholu – přivezla i se sestrou (která jí nyní doprovázela) domů policejní hlídka. A pak začalo drama. Policistka dceru předala matce, která jí odváděla. V tu chvíli dívka řekla: „je to lesbička, stejně jako babička“. Policistka to vyhodnotila jako „homofobní výrok na veřejnosti“ („homophobic public order offence“ – něco takového zjevně v Británii existuje coby právní důvod pro šikanování občanů) a rozhodla se dívku zadržet. Vznikla extrémně napjatá situace, kdy se dívka schovala pod schody a ve stresu se začala bít do hlavy. Matka se snažila policistce vysvětit, že je dcera autistka a že skutečně má lesbickou babičku, která navíc žije v „manželství“ s jinou ženou, a že tedy dcera skutečně není homofobní. Na to další policista odvětil, že šlo o homofobní výrok směrem ke kolegyni.
Postiženou dívku nakonec skutečně odvlekli, venku se navíc zhroutila. Ve vazbě byla 20 hodin, než jí druhý den odpoledne propustili. Obvinění vůči ní byla stažena a police nyní svůj postup pošetřuje. Takže konec dobrý – všechno dobrý, dalo by se říct. Akorát, že vůbec… Jak to, že vůbec existuje něco jako „Homophobic public order offence“? Jak to, že nikoho ze sedmi policistů nenapadlo zbrzdit svojí kolegyni? Že by to bylo celkovou společenskou atmosférou – povinně-dobrovolnými účastmi v Prajdech, nastříkáním policejních aut na duhovo a školeními o homofobii? Kdo by chtěl být tím, na koho se upře bedlivé oko oddělení diverzity s tím, že chtěl brzdit vyšetřování homofobního zločinu? Kdo by chtěl riskovat kariéru?
Právě tyhle „soft“ metody, které přece „nikomu neublíží“ (školení, vlaječky, pochody), a které zavádí v každé druhé instituci mladí progresivní aktivisté, končí odvlékáním lidí za nevinné výroky. Ve Velké Británii to mají obzvláště v oblibě, stačí příspěvek na sociálních sítích… Většinou to končí zrušením obvinění nebo osvobozením. Ale kdo si chce procházet zatýkáním nebo dokonce vazbou, než bude jeho jméno konečně očištěno…? A tak nám veřejná debata pomalu utichne… Alespoň mezi těmi, kteří mají co ztratit.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme