Probíhá nám parlamentní diskuse o ratifikaci Istanbulské úmluvy. Argumentů srší z obou stran nepřeberné množství. Dnes nechci přidávat další. Chci nechat promluvit zprávy zpracované expertní skupinou GREVIO. Není to taková nuda, jak by se mohlo zdát.
Citace strukturuji podle tematických okruhů, které jsem si vybral zcela svévolně. Samotné citace ale svévolné nejsou, jsou překládány pečlivě a přesně. Uvádím vždy zemi, které GREVIO zprávu adresuje. Kdo neví, co s časem, může si správnost citací ověřit přímo u zdroje.
Tak tedy do toho:
Boj proti „genderovým stereotypům“ a tradičnímu vnímání ženských a mužských rolí
Pevně zakořeněné stereotypy o genderových rolích a převládající názory na vlastnosti a role žen a mužů a na přijatelné chování představují překážku pro dosažení faktické rovnosti žen a mužů v Gruzii a pro účinný boj proti genderově podmíněnému násilí. V celé Gruzii jsou role žen stále úzce spjaty s očekáváními ohledně mateřství a domácích povinností. Ženy a muži jsou během dospívání socializováni do genderově podmíněné práce („gendered work“) a chování, přičemž ženy přebírají hlavní odpovědnost za ženské (feminine-coded) úkoly v domácnosti a muži za mužské úkoly a veřejné funkce. (…) V gruzínské společnosti, včetně národnostních a/nebo etnických menšin, stále převládají genderové stereotypy a genderově specifické role v rodině a ve společnosti. (Gruzie)
Kromě toho bylo GREVIO upozorněno, že soudci ne vždy posuzují faktory související s případem domácího násilí na základě genderového chápání (gendered understanding) nebo jiných zásad Istanbulské úmluvy. Místo toho se zdá, že se soudci řídí stereotypními genderovými rolemi a respektem k rodině jako základní jednotce společnosti. (Polsko)
Navzdory krokům, které úřady přijaly k jejich potlačení, jsou negativní genderové stereotypy v Andoře stále důvodem k obavám. Ve své poslední zprávě o provádění Pekingské deklarace a platformy úřady uznaly, že „genderové stereotypy mezi [obyvatelstvem] nadále přetrvávají a vytvářejí rozdíly [mezi ženami a muži], které jsou základem nerovností, jež ženy značně znevýhodňují“. Podle zprávy „pečovatelské role tradičně přisuzované ženám někdy brání jejich kariérnímu rozvoji, omezují jejich ekonomické možnosti a odsouvají je do více nejistých zaměstnání nebo do zaměstnání s kratší pracovní dobou, aby mohly sladit pracovní a rodinný život“. (Andorra)
GREVIO je obzvláště znepokojeno objevujícími se náznaky tendence reinterpretovat a přeorientovat politiku rovnosti žen a mužů v Itálii na politiku rodiny a mateřství. Sdílí obavy vyjádřené Výborem CEDAW, že některé vládní resorty mají tendenci dávat přednost ochraně rodiny před ochranou poskytovanou odstranění diskriminace žen. Kromě toho, že taková tendence v politikách opomíjí mnoho žen, neodpovídá potřebě dosáhnout strukturálních změn, které jsou nezbytné k dosažení udržitelného zlepšení práv žen a rovnosti žen a mužů. V souvislosti s násilím na ženách mají politiky tohoto druhu navíc tendenci přehlížet realitu, kdy jsou ženy vystaveny násilí v rodinách. (Itálie)
Kontext výroku: GREVIO vyjadřuje vážné znepokojení nad nedávnými legislativními návrhy, které jsou jasným projevem těchto tendencí a jejich potenciálu popírat samotnou existenci násilí na ženách, k němuž dochází v rodinách. GREVIO v této souvislosti odkazuje na návrh vyhlášky č. 735 předložený parlamentu, který by v případě svého schválení znamenal vážný krok zpět v boji proti nerovnosti žen a mužů a zbavil by oběti domácího násilí důležité ochrany. Návrh zákona obsahoval, jak je popsáno ve stínové zprávě, návrh na zavedení povinné mediace, odkaz na tzv. syndrom rodičovského odcizení a mechanismy, které činí ženy odpovědnými za „odcizení“ dětí vůči otci omezením jejich rodičovských práv. Návrh dále uvažoval o sankcionování žen vždy, když se jejich tvrzení o násilí nepotvrdí. (Itálie)
V této souvislosti se GREVIO domnívá, že odstranění rozdílů mezi muži a ženami („gender gap“) a podpora samostatnosti a emancipace žen ve všech oblastech života by měly zůstat prioritou v agendě tvůrců politik a odpovědných řídících institucí. (…) To by znamenalo systematickou kontrolu návrhů zákonů a politik z hlediska jejich možného dopadu na ženy a prevenci násilí založeného na pohlaví. Dále by to vyžadovalo zavedení genderové perspektivy do oblastí politiky, které byly doposud většinou řešeny genderově neutrálním způsobem. (Itálie)
Média
Vnitrostátní média by měla přijmout autoregulační normy, kterými se zavážou k nestereotypnímu zobrazování žen. Tyto normy by měly zejména zakazovat jakýkoli násilný a ponižující obsah, který normalizuje násilí, posiluje představu o submisivní roli žen v rodině a společnosti a podporuje nenávistné a/nebo sexistické projevy vůči ženám (hate speech). (Gruzie, Andorra)
Gruzínská Charta novinářské etiky, samoregulační orgán, přijala v roce 2017 pokyny pro informování o genderových otázkách, které podporují používání nestereotypních, vyvážených a rozmanitých obrazů žen a dívek v médiích. Prostřednictvím těchto pokynů charta uznává úlohu, kterou média hrají při odbourávání genderových stereotypů a genderových rolí, a vybízí média, aby se mimo jiné věnovala tématům, jako je státní politika v oblasti rovnosti žen a mužů, genderová diskriminace, násilí na ženách, sexuální obtěžování a používání genderových stereotypů ze strany vládních představitelů. Pokyny pro informování o trestných činech a protispolečenském chování vyžadují od provozovatelů vysílání, aby „nezveřejňovali totožnost obětí sexuálního zneužívání, pokud k tomu oběti nedají souhlas a zveřejnění není v souladu s veřejným zájmem“. Provozovatelé vysílání musí být opatrní při rozhodování o vysílání šokujících záběrů nebo používání urážlivých výrazů (offensive language). (Gruzie)
LBTI ženy
Tyto ženy jsou více vystaveny různým formám diskriminace, což je [vedle žen z národních etnických menšin, venkovských oblastí, migrantek, postižených, starších] činí zranitelnějšími vůči specifickým formám násilí. (Gruzie)
Další zranitelná skupina žen, ženy z komunity LBTI, je obzvláště vystavena násilí, diskriminaci a nátlaku ze strany veřejnosti i konkrétních státních institucí, zejména zdravotnických zařízení a jejich zaměstnanců. (…) Diskriminace, s níž se ženy LBTI setkávají, zvyšuje riziko násilí a je překážkou pro poskytování služeb. GREVIO se znepokojením konstatuje, že potřeby LBTI komunity nejsou na legislativní úrovni (policy level) uznány a neexistuje dostatek podpory od poskytovatelů služeb. (Gruzie)
Požadavek zajistit více ochrany a podpory obzvláště určitým skupinám žen, mezi nimi i LBTI, rozvíjením politik a opatření, která mají za cíl překonat specifické překážky, kterým tyto skupiny žen čelí. (Gruzie)
Zdá se, že diskriminační postoje ovlivňují také to, jak ženy LBTI násilí oznamují a jak vyhledávají pomoc. (…) Kromě toho je GREVIO znepokojeno tím, co komisař Rady Evropy pro lidská práva popsal jako „vznik rozšířeného vzorce stigmatizace a výroků zaměřených na LGBTI osoby“, a to i ze strany veřejných představitelů, čímž se dále prohlubují překážky při hledání podpory v případě zkušeností s násilím. [GREVIO odkazuje zejména na nezávazné rezoluce vydané v roce 2019 desítkami místních orgánů v Polsku, které se zavázaly zdržet se prosazování rovných práv LGBTI osob] (…) Celostátní linku pomoci, která nabízí psychologickou a právní podporu LGBTI osobám, včetně LGBTI žen čelících násilí, provozuje nevládní organizace ve Varšavě. GREVIO však se znepokojením konstatuje, že provoz těchto linek pomoci je závislý na financování, které je často nekonzistentní, zejména na darech. (Polsko)
Kritika výslovného nezahrnutí LBTI žen do dokumentů politik týkajících se násilí na ženách: Během konzultace zástupců občanské společnosti se GREVIO dozvědělo, že nedostatečná osvěta a pokyny pro instituce týkající se této problematiky způsobily, že se ženy LBTI rozhodly nekontaktovat podpůrné služby nebo donucovací orgány v Andoře a místo toho se obrátily na služby v jiných zemích. (Andorra)
Intersekcionalita
Týká se „zranitelných skupin žen“ jako jsou ženy z národních, etnických menšin, migrantky, LBTI, zdravotně postižené, vnitřně vysídlené. (Gruzie)
GREVIO důrazně vyzývá polské orgány, aby se zabývaly rozmanitými formami diskriminace v přístupu k ochraně a podpoře, s nimiž se potýkají některé skupiny žen, které se staly oběťmi násilí, zejména ženy se zdravotním postižením, migrantky, romské ženy, starší ženy, ženy z řad LGBTI a ženy provozující prostituci, a to vypracováním politické orientace a opatření, které zohlední specifické překážky, jimž tyto skupiny žen čelí, a budou se snažit je překonat. (…) Podle údajů poskytnutých občanskou společností a skupinami hájícími práva žen v Polsku se však několik kategorií žen bude pravděpodobně potýkat se zvýšenými a/nebo specifickými překážkami v přístupu k podpoře v případě forem násilí, na něž se úmluva vztahuje, a to z důvodu diskriminace z více důvodů. Jedná se zejména o ženy se zdravotním postižením, starší ženy, romské ženy, ženy LBTI, ženy provozující prostituci a migrantky, jakož i ženy žádající o azyl a uprchlice. Podobně návrh Národního akčního plánu pro rovné zacházení (2021–2030) neřeší komplexně specifické překážky, kterým čelí ženy – oběti násilí vyplývající z intersekcionální diskriminace, ačkoli zahrnuje potřebu řešit vystavení romských žen a žen se zdravotním postižením násilí nebo diskriminaci. (Polsko)
Většina politik a sběr dat v rámci Národního programu boje proti násilí v rodině navíc místo toho, aby zahrnovaly princip intersekcionální a vícenásobné diskriminace, výslovně rozlišují mezi pěti různými kategoriemi obětí: 1) ženy; 2) muži; 3) osoby se zdravotním postižením; 4) starší osoby; a 5) děti. Tento rozdělený politický přístup má tendenci přistupovat ke zdravotnímu postižení a starším lidem z genderově neutrální perspektivy, což neumožňuje identifikovat specifické zkušenosti s diskriminací a překážky, s nimiž se ženy se zdravotním postižením nebo starší ženy při hledání pomoci setkávají, a reagovat na ně. (Polsko)
Má se podpořit výzkum a zajistit data na genderově podmíněné násilí, které zasahuje skupiny žen vystavených intersekcionální diskriminaci (tj. včetně LBTI žen), a národní akční plány a strategie musí zahrnovat specifické potřeby těchto žen. (Bosna a Hercegovina, podobně i Andorra)
Kromě toho v Andoře v současné době existuje pouze omezený počet opatření a akčních programů, které k násilí na ženách přistupují intersekcionálně. V příručce pro spolupráci jsou sice uvedeny skupiny žen, které jsou násilí obzvláště vystaveny (tj. včetně LBTI žen), avšak v intervenčních protokolech pro příslušné odborníky nejsou tyto situace zranitelnosti řešeny průřezově. Zvýšené úsilí v této oblasti je nicméně nadále nezbytné, aby byly odstraněny překážky, které podle zúčastněných stran občanské společnosti brání ženám trpícím vícenásobnou diskriminací v přístupu k podpoře, ochraně a spravedlnosti. (Andorra)
Potřeba odstranit zbytky patriarchálních postojů, strukturálních nerovností vycházející z historicky nerovných mocenských vztahů mezi muži a ženami
Princip, že násilí na ženách je následkem, stejně jako příčinou genderové nerovnosti. (Gruzie)
GREVIO poukazuje na to, že je třeba věnovat zvláštní pozornost odstranění genderových stereotypů a pochopení genderové povahy násilí na ženách, neboť v gruzínské společnosti stále převládají pevně zakořeněné stereotypy o genderových rolích nebo převládající názory na vlastnosti a role žen a mužů a na přijatelné chování. Proti vysoké převaze patriarchálních postojů (patriarchal attitudes) je třeba urychleně vyvinout úsilí o zvýšení rovnoprávného postavení žen ve společnosti, ve veřejném diskurzu, v médiích a ve všech dalších relevantních oblastech. (Gruzie)
Aby bylo možné účinně řešit základní příčiny násilí páchaného na ženách, je třeba při provádění zákonů a utváření politik [toto násilí na ženách] uznat a uznat, že nadměrné vystavení žen násilí na základě pohlaví ve srovnání s muži vzniklo a je udržováno strukturálními nerovnostmi mezi ženami a muži, jakož i strukturálními vzorci diskriminace žen, které jsou ospravedlňovány a posilovány společensky zakořeněnými negativními stereotypy a předsudečnými postoji vůči ženám. Uznání této nerovnováhy moci mezi ženami a muži by zahrnovalo například zvýšené povědomí o sociálně-ekonomické situaci žen v Polsku, která významně ovlivňuje jejich schopnost opustit násilné vztahy a znovuvybudovat svůj život. Strukturální nerovnosti mezi muži a ženami, horší přístup žen k zaměstnání a nízká míra dodržování výživného a obtíže při hledání trvalého řešení bydlení jsou faktory, které představují pro ženy, jež se staly oběťmi domácího násilí, významné překážky. (Polsko)
S ohledem na potřebu konstruktivního zapojení a zohlednění názorů specializovaných ženských nevládních organizací, jakož i nezávislých odborníků a akademiků při tvorbě politik a zákonů v oblasti lidských práv žen, rovnosti žen a mužů a násilí na ženách, GREVIO naléhavě vyzývá italské orgány, aby: zajistily, že toto úsilí nebude podkopáváno politikami, které přehlížejí nebo bagatelizují nerovnosti mezi pohlavími a násilí na základě pohlaví tím, že neuznávají strukturální povahu násilí na ženách jako projev historicky nerovných mocenských vztahů mezi ženami a muži. (Itálie)
GREVIO uznává, že domácí násilí páchané na mužích a chlapcích existuje, ačkoli výzkumy naznačují, že jejich zkušenosti s násilím jsou odlišné. Článek 2 odst. 2 Istanbulské úmluvy ve skutečnosti vyzývá smluvní strany úmluvy, aby ji uplatňovaly na všechny oběti domácího násilí, včetně mužů a chlapců. Zdůrazňuje však také, že přitom „smluvní strany budou při provádění ustanovení této úmluvy věnovat zvláštní pozornost ženám, které jsou oběťmi násilí založeného na pohlaví“. Aby bylo možné účinně řešit základní příčiny násilí na ženách, musí se při provádění zákonů a utváření politik [toto násilí na ženách] uznat a uznat, že nadměrné vystavení žen násilí na základě pohlaví ve srovnání s muži vzniklo a je udržováno strukturálními nerovnostmi mezi ženami a muži, jakož i strukturálními vzorci diskriminace žen, které jsou ospravedlňovány a posilovány společensky zakořeněnými negativními stereotypy a předsudečnými postoji vůči ženám. (Rumunsko)
Několik legislativních aktů, akčních plánů a strategií na národní i regionální úrovni dosáhlo značného pokroku při vytváření legislativního, politického a institucionálního rámce pro prevenci a boj proti násilí na ženách. Jejich hlavním cílem je překonat zakořeněné patriarchální myšlení a postoje, které stále sužují [doslova „zamořují“ – plague] mnoho žen. (Itálie)
Tato kapitola obsahuje řadu obecných i konkrétnějších povinností v oblasti prevence. Patří mezi ně včasná preventivní opatření, jako je změna společenských a kulturních vzorců chování žen a mužů, vymýcení předsudků a genderových stereotypů a opatření k zapojení celé společnosti, včetně mužů a chlapců, do dosažení rovnosti žen a mužů a prevence násilí na ženách. (Itálie)
Navzdory opatřením, která úřady přijaly s cílem odstranit předsudky a postoje, jež udržují nerovnost mezi muži a ženami a podporují násilí na ženách, zůstávají negativní genderové stereotypy v Itálii stále znepokojivým problémem. V závěrečných připomínkách k sedmé periodické zprávě Itálie Výbor CEDAW v této souvislosti upozornil na „zakořeněné stereotypy týkající se rolí a povinností žen a mužů v rodině a ve společnosti, které upevňují tradiční role žen jako matek a žen v domácnosti a podkopávají jejich společenské postavení a vyhlídky na vzdělání a kariéru“, jakož i na „rostoucí vliv mužských organizací v médiích, které zobrazují negativní stereotypy o ženách“. GREVIO je obzvláště znepokojeno sexistickými nenávistnými projevy, misogynií a tolerancí vůči násilí na ženách, které se objevují ve veřejných debatách, ať už v tradičních nebo online sociálních médiích. (Itálie)
GREVIO zdůrazňuje, že ve společnosti, která je jinak stále poznamenána patriarchátem, jsou výše uvedená opatření důkazem silné politické vůle změnit mentalitu, dosáhnout rovnosti žen a mužů a vdechnout život ustanovením Istanbulské úmluvy. (Kypr)
Zprávy však dokládají, že genderová nerovnost, patriarchální postoje a genderové role jsou v maltské společnosti hluboce zakořeněny. Očekávání, že ženy by měly zůstat se svými mužskými partnery za každou cenu a že jejich hlavní úlohou je péče o rodinu, je jedním z důsledků. Podle indexu genderové rovnosti EIGE je Malta považována za zemi, která je téměř na polovině cesty k genderové rovnosti. (…) Za základní překážku označuje (studie) převážně patriarchální maltskou společnost a konstatuje, že nerovnost mezi muži a ženami se stále projevuje ve společenských postojích, genderových rolích a dominantních diskursech. (Malta)
GREVIO připomíná, že je důležité si uvědomit genderovou dynamiku násilných vztahů a jejich vazby na genderovou nerovnost. Aby byly intervence v oblasti domácího násilí úspěšné, budou vyžadovat pečlivou analýzu patriarchálních modelů rodiny a genderových rolí, které jsou v Černé Hoře přítomny. Všechna opatření proto musí být koncipována tak, aby domácí násilí na ženách ze strany partnerů/manželů bylo považováno za formu genderově podmíněného násilí. (Černá Hora)
Vnímání násilí na ženách veřejností je v Černé Hoře formováno patriarchálními postoji a stereotypy týkajícími se rolí, odpovědnosti a očekávaného chování žen a mužů ve společnosti a v rodině. Úcta k tradiční rodině je silná, a to i mezi odborníky pověřenými intervencí v rodinách. Ženám jsou často přisuzovány tradiční genderové role matek a manželek. (Černá Hora)
Státy jsou povinny konzultovat a podporovat nestátní neziskové organizace, jejichž předmětem jsou práva žen a menšin, rovnost
GREVIO důrazně vyzývá andorrské orgány, aby: začlenily perspektivy a potřeby těchto skupin do přípravy, provádění, monitorování a hodnocení komplexních a koordinovaných politik pro prevenci a boj proti násilí na ženách, a to ve spolupráci s příslušnými odbornými sdruženími a zapojením zástupců těchto sdružení do těchto procesů. (…)GREVIO důrazně vyzývá andorrské orgány, aby: a) zintenzivnily zapojení nevládních organizací do všech fází přípravy, koordinace, provádění a hodnocení zákonů, veřejných politik a programů prevence a boje proti násilí na ženách; zajistily, aby spolupráce mezi nevládními organizacemi a vládou v boji proti násilí na ženách nebyla podmíněna povinností oznamovat případy násilí, aby byla respektována autonomie obětí při volbě jejich postupu; účinněji podporovaly, a to i finančně, nevládní organizace, které pomáhají ženám – obětem násilí, tím, že zajistí účinný institucionální dialog s nimi. (Andorra)
Podle informací nevládních organizací se sice NAEO aktivně snaží zapojit občanskou společnost do přípravy právních předpisů a politik, ale ostatní příslušné státní orgány často nedokážou uznat význam ženských organizací. (…) Kromě toho před nedávným legislativním pokusem o změnu článku 7 zákona o vzdělávání, který výslovně zakazuje činit jakékoli rozdíly mezi pohlavím a genderem ve školách, na univerzitách a v zařízeních neformálního vzdělávání na všech úrovních, neproběhly veřejné ani jiné konzultace s ženskými organizacemi nebo jinými skupinami občanské společnosti, jako je Koalice pro rovnost žen a mužů. (Rumunsko)
Vzdělání jako nástroj k prosazování genderové rovnosti (bourání gender stereotypů a genderových rolí, sociálních konstruktů) a nástroje pro měření znalostí žáků o těchto otázkách
Postoje, přesvědčení a vzorce chování se utvářejí velmi brzy. Vzdělávací instituce proto hrají důležitou roli při prosazování rovnosti žen a mužů a lidských práv. Článek 14 vyžaduje vypracování výukových materiálů, které podporují rovnost žen a mužů, nestereotypní genderové role, vzájemný respekt, nenásilné řešení konfliktů v mezilidských vztazích a právo na osobní integritu a které informují studenty o různých formách genderově podmíněného násilí na ženách. (Gruzie)
GREVIO vyzývá orgány, aby podnikly další kroky k prosazování zásad rovnosti žen a mužů, nestereotypních genderových rolí, vzájemného respektu, nenásilného řešení konfliktů v mezilidských vztazích v rámci neformálního vzdělávání, jakož i v oblasti sportu, kultury a volnočasových aktivit. (Albánie)
Kromě toho byl v roce 2010/2011 zaveden strategický plán na modernizaci a zlepšení andorrského vzdělávacího systému, v jehož rámci byly negativní genderové stereotypy průřezově zahrnuty do učebních osnov na všech úrovních vzdělávání. Oddělení pro politiky rovnosti rovněž pořádá semináře pro žáky středních škol (ve věku 13–14 let) za účelem dekonstrukce těchto stereotypů a analýzy sociálních konstruktů, jako je například mýtus romantické lásky, které udržují nerovnosti mezi pohlavími a mohou hrát roli při vzniku násilných partnerských vztahů. GREVIO vítá všechna tato opatření, která odrážejí politické povědomí o úloze, kterou má vzdělávací sektor sehrát v prevenci genderových nerovností a násilí. (…) GREVIO zároveň upozorňuje, že v době hodnocení nebylo ještě dokončeno a/nebo bylo právě dokončeno několik opatření zavedených zákonem č. 1/2015, která mají uvést v život vzdělávání v těchto otázkách. Mezi tato opatření patří požadavek, aby každá škola prováděla každoroční přezkum kroků přijatých k vybavení žáků potřebnými dovednostmi. (Andorra)
GREVIO důrazně vyzývá německé orgány, aby přijaly nezbytná právní a jiná opatření, včetně zapojení všech příslušných aktérů, a zajistily rovnoměrnější a povinnou výuku zásad uvedených v článku 14 Istanbulské úmluvy, zejména nestereotypních genderových rolí, vzájemného respektu, nenásilného řešení konfliktů v mezilidských vztazích a práva na osobní integritu, a aby zajistily poskytování informací o různých formách genderově podmíněného násilí na ženách. (Německo)
Genderové role a genderové stereotypy jsou povinnou součástí profesní dráhy učitelů. (Turecko)
GREVIO dále vítá výsledky dosažené v rámci ambiciózního projektu technické pomoci na podporu rovnosti žen a mužů ve vzdělávání, jehož cílem bylo povzbudit pedagogy k přijetí genderově citlivého přístupu a jazyka s cílem ukončit posilování tradičních genderových rolí ve společnosti. (…) – Výše uvedené úsilí umožnilo dosáhnout výrazného pokroku v odstraňování genderových předsudků ve školách. Nicméně nedávný výzkum ukazuje, že mnoho učebnic je stále psáno s myšlenkou připravovat muže a ženy na patriarchální a nerovné genderové role. Navíc vzhledem k rostoucímu podílu soukromých škol v Turecku by měly být úřady mimořádně ostražité, aby zabránily tomu, že dosud dosažený pokrok bude narušen, ne-li zvrácen, přístupy, které požadují tradiční rozdělení rolí mezi ženami a muži. To by vyžadovalo nejen vyvrátit nauky, které vyjadřují myšlenku podřízenosti žen, ale navíc netolerovat vzdělávací praktiky, které diskriminují dívky, jako je segregace dívek a chlapců ve třídách. (Turecko)
S ohledem na výše uvedené se GREVIO domnívá, že je nezbytné, aby orgány vyvinuly nástroje umožňující měřit, do jaké míry si žáci v Itálii osvojili potřebné dovednosti, schopnosti a znalosti v oblasti rovnosti žen a mužů a dalších témat uvedených v článku 14 úmluvy, konkrétně nestereotypních genderových rolí, vzájemného respektu, nenásilného řešení konfliktů v mezilidských vztazích, genderově podmíněného násilí na ženách, včetně forem násilí, jako je nucené manželství a mrzačení ženských pohlavních orgánů, a práva na osobní integritu. (Itálie)
Maltský školský systém je rozdělen do tří proudů – státní školy, církevní školy a nezávislé školy – a všechny školy musí dodržovat minimální národní osnovy. GREVIO vítá skutečnost, že do povinných národních osnov je prostřednictvím předmětu Osobnostní, sociální a kariérní rozvoj (PSCD) zahrnuta výuková látka týkající se například rovnosti žen a mužů, nestereotypních genderových rolí, vzájemného respektu, nenásilného řešení konfliktů v mezilidských vztazích, sexuální výchovy a do jisté míry i domácího násilí. Toto téma je zavedeno již na základní škole a jeho obsah je přizpůsoben vyspělosti a schopnostem žáka. Kromě výše uvedených témat se PSCD poutavým a citlivým způsobem zabývá širokou škálou otázek od komunikace, rozpoznávání pečujících a nepečujících vztahů, bezpečnosti na internetu, přijímání rozmanitosti a různých sexuálních orientací, sexuální výchovy, šikany, osobní hygieny a profesní orientace. Maltské úřady rovněž odkazují na hodiny etiky, které jsou nabízeny ve státních školách jako alternativa k hodinám náboženství na středních školách. GREVIO bylo informováno, že tyto hodiny se mimo jiné dotýkají zneužívání vztahů, xenofobie, rasismu a významu souhlasu v sexuálních vztazích. (Malta)
Sexuální výchova nabízí příležitost seznámit žáky s tématem souhlasu v sexuálních vztazích a s právem na osobní integritu. Zdá se však, že předměty zaměřené na tuto problematiku se soustředí spíše na prevenci nechtěného těhotenství a infekčních chorob, než aby se věnovaly sociálním vztahům mezi dívkami a chlapci a dopadu patriarchálních postojů a stereotypů. GREVIO navíc bere na vědomí zprávy, podle nichž je program sexuální výchovy nabízen především v přírodovědných předmětech ve třetím ročníku a v předmětech biologie na druhém stupni, což vede k potenciálnímu vyloučení žáků, kteří nejsou zapsáni do těchto předmětů. (Portugalsko)
GREVIO kritizuje „rigidní stereotypní názory“ zakořeněné ve školách, konzervativní postoje zákonodárců
Navzdory těmto různým iniciativám GREVIO konstatuje, že některé zdroje dokládají přítomnost a vliv genderových stereotypů na několika úrovních školského systému. Zpráva vydaná v roce 2020 na základě monitoringu škol, jehož cílem bylo posoudit postoje učitelů k genderovým stereotypům a výsledky škol při jejich omezování, odhalila, že navzdory zjevnému pokroku jsou genderové stereotypy ve školách stále pevně zakořeněny. Někteří učitelé mají rigidní stereotypní názory na dívky a chlapce a vzdělávací materiály stále podporují opakování genderových stereotypů. (Gruzie)
Zprávy nevládních organizací navíc ukazují, že znalosti mladých lidí o násilí na ženách a domácím násilí, zdraví a reprodukčních právech jsou v Gruzii značně nedostatečné. Informace o sexuálním a reprodukčním zdraví jsou ve školách poskytovány jen zřídka a v rodinách se o nich diskutuje jen zřídka. Podle zástupců občanské společnosti je postoj rodičů a učitelů k výuce témat sexuálního a reprodukčního zdraví a práv pozitivní, učitelům však chybí specifické kapacity a dovednosti, aby mohli ve školách, zejména mimo oblast hlavního města, poskytovat vzdělávání odpovídající jejich věku. Nedostatek politické vůle a konzervativní postoje rozhodných orgánů (decision-makers) jsou v Gruzii hlavními překážkami integrace sexuální výchovy do formálního vzdělávacího systému. Podle úřadů byly v nedávné době podniknuty iniciativy s cílem vyškolit učitele biologie v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a byl zaveden pilotní projekt výuky sexuální výchovy na základních školách způsobem přiměřeným věku. (…)GREVIO vítá tyto nedávné iniciativy a připomíná, že význam komplexní sexuální výchovy pro dívky a chlapce, včetně výuky pojmů, jako je souhlas a osobní hranice, vyjádřily různé mezivládní organizace a orgány a že doporučení Rady Evropy CM/Rec(2019)1 členským státům o prevenci a potírání sexismu vyzývá k tomu, aby do školních osnov byla začleněna věkově přiměřená, na důkazech založená a vědecky přesná a komplexní sexuální výchova a sexuální vzdělávání. (…) GREVIO rovněž důrazně vyzývá gruzínské orgány, aby pečlivě sledovaly, jak učitelé využívají stávající výukové materiály a jak přistupují k otázkám souvisejícím s rovností žen a mužů a násilím na ženách. (Gruzie)
Itálie a antigenderová hnutí, cenzura, reprodukční práva žen
Trvalý závazek orgánů je proto i nadále nezbytný pro zachování dosavadních úspěchů a zajištění dalšího pokroku. GREVIO bylo během svého hodnocení informováno o odporu, kterému čelí prosazování rovnosti žen a mužů v Itálii, a o jeho důsledcích pro práva žen a související otázky. To se projevilo zejména v oblasti vzdělávání, kde řada škol čelí rostoucímu tlaku, aby upustily od vzdělávacích aktivit v oblasti rovnosti žen a mužů, a v souvislosti s prací ženských nevládních organizací, jejichž podpora je podkopávána rostoucím uznáním, kterého se dostává skupinám, které se nezabývají právy žen. V oblasti akademického výzkumu dochází v důsledku kampaní zaměřených proti genderu k delegitimizaci studií na genderová témata a ženské nevládní organizace upozornily GREVIO na příklady z některých italských měst, kdy je přístup k poznatkům o genderových tématech omezován cenzurou ve veřejných knihovnách. Další oblastí, kde byly zaznamenány jasné známky zpátečnictví, jsou sexuální a reprodukční práva žen. S rostoucí účastí žen v italské politice navíc narůstají sexistické nenávistné projevy, misogynie a online násilí namířené proti političkám a vedoucím představitelkám. (…) Dopad antigenderových hnutí obzvláště tvrdě pociťují ženské nevládní organizace působící na místní úrovni, kde se podpora některých místních voličů přesunula od dlouhodobě působících nevládních organizací, které se zasazují o obranu ženských práv a sebeurčení žen, k tradičnějším a konzervativnějším hnutím vyznávajícím genderově neutrální přístup. (Itálie)
Účinné zohledňování rovnosti žen a mužů ve vzdělávání navíc do značné míry závisí na dostupnosti učebnic a výukových materiálů, které zohledňují rovnost žen a mužů. V Itálii byl v roce 1999 vydán samoregulační kodex, který vydavatelům poskytuje pokyny, jak odstranit negativní genderové stereotypy a zajistit vyvážené zastoupení žen/dívek a mužů/chlapců ve školních učebnicích. (…) GREVIO oceňuje tyto iniciativy, které svědčí o odhodlání italských orgánů plnit své závazky podle článku 14 Istanbulské úmluvy. GREVIO však se znepokojením bere na vědomí rostoucí odpor, kterému školy čelí při realizaci vzdělávacích projektů v souladu s normami úmluvy. Silná opozice ze strany anti-genderových hnutí, přenášená místními úřady a médii, vytvořila zastrašující prostředí, které tlačí na školy, aby mnoho takových projektů zastavily a ukončily spolupráci s odbornými ženskými organizacemi, a vyvolává obavy rodičů z údajných pokusů o zasvěcení jejich dětí do „teorie genderu“. V důsledku toho některé školy zaujaly zdánlivě „vědecký“ přístup k otázkám, na něž se vztahuje článek 14 úmluvy, a vyhýbají se řešení genderových aspektů diskriminace a násilí na ženách. GREVIO bylo informováno, že k rozptýlení těchto obav byl v listopadu 2018 vydán nedávný oběžník ministerstva školství, který objasňuje, že každé vzdělávací zařízení musí informovat rodiče o svém tříletém plánu a vyžádat si jejich souhlas s jakoukoli mimoškolní činností. Vzhledem k rozšířeným pokusům o dezinformaci v souvislosti s těmito záležitostmi se GREVIO domnívá, že by úřady měly pokračovat ve svém úsilí o vyvrácení falešných domněnek o obsahu genderově citlivého vzdělávání, jak to vyžaduje Istanbulská úmluva, a v souladu s předchozími oběžníky používat důraznější jednoznačné formulace, aby připomněly, že takové vzdělávání je součástí povinných vzdělávacích osnov, které jsou všechny školy bez výjimky povinny uplatňovat. (…) Výchova k sexualitě může být prostředkem k řešení témat, na něž se vztahuje článek 14 úmluvy, zejména práva na osobní integritu a představy, že sexuální násilí je založeno na absenci svobodně uděleného souhlasu. Kromě toho je sexuální výchova pro všechny chlapce a dívky ve školách nezbytná pro zaručení sexuálních a reprodukčních práv žen a je plnohodnotnou součástí práv na vzdělání a na zdraví. Evropský výbor pro sociální práva i Výbor OSN pro práva dítěte zdůraznily, že dospívající by měli mít přístup k vhodným a objektivním informacím o sexuálních a reprodukčních otázkách, včetně plánování rodiny, antikoncepce a prevence pohlavně přenosných chorob, které by měly být součástí běžných školních osnov a poskytovány bez jakékoli diskriminace. (Itálie)
Autor je právník. Publikuje na svém blogu.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme