Vítězství konzervativní političky Giorgie Meloniové berou levicoví liberálové jako těžkou křivdu. Nové italské premiérce nemohou přijít na jméno. V lepším případě o ní mluví jako o „krajně pravicové“, v horším ji rovnou nálepkují coby „fašistku“, jako třeba pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. Další doklad, že nenávist a dezinformace nám nehrozí jen z Ruska, ale i od evropských progresivistů.
Kampaň proti Bratrům Itálie probíhá podle mustru, jaký užívala bolševická propaganda vůči „americkým imperialistům“. Očerňování neskončilo ani zvolením Meloniové první italskou premiérkou, jen se poněkud změnil tón. Když kandidovala se středovým konzervativním programem nízkých daní, podpory rodiny, obhajoby národních zájmů a omezení nelegální migrace, progresivní média a politici strašili, že jde o proruskou a protievropskou fašistku. Přestože se jasně hlásila k EU a k vojenské pomoci Ukrajině.
Co je dovoleno levici, není dovoleno pravici…
Poté, co se ujala vlády a „překvapivě“ začala tento program realizovat, referují o ní liberální novináři s despektem, že „couvá“. Například Česká televize píše: „euroskeptická politička po nástupu do funkce výrazně zmírnila rétoriku (…) ukazuje se tak, že burcovat na náměstích a vládnout není totéž“. Částečně jde o banální konstatování, protože každý mluví jinak v kampani a jinak po ní, částečně o lež, protože Meloniová samozřejmě neubrala nic ze snahy prosadit v Bruselu italské národní zájmy.
Vedle zpochybňování morální integrity premiérky ve stylu „aby dostala peníze z Unie, už se nechová jako fašistka“, neustávají liberálové v antipropagandě. „V koalici má přitom Mattea Salviniho a Silvia Berlusconiho, tedy politiky známé vstřícností k Rusku“ (opět ČT). Minulý premiér Mario Draghi, miláček euroliberálů, měl tyto dva politiky v koalici taky, a k tomu se ještě opíral o tvrdě euroskeptické, proruské a protiukrajinské Hnutí 5 hvězd.
Opravdu zní absurdně, když se progresivní politici a média strachují, aby Meloniová neukončila „Draghiho podporu Ukrajiny“, když ten vedl vládu složenou ze stran, které dlouhodobě stály na straně Moskvy, zatímco předsedkyně Bratrů Itálie po celou volební kampaň konzistentně podporovala Kyjev. Ostatně když nyní předsedkyně vlády ohlásila zvýšení vojenské pomoci Ukrajincům, vyšlo do ulic třicet tisíc lidí vedených expremiérem Giuseppem Contem z Hnutí 5 hvězd, aby proti tomu ostře protestovali.
Vedle Conteho a odborářů se demonstrace účastnili „bojovníci za mír“, mávající stovkami duhových vlajek s nápisem v italštině „Pace“. To je už od 60. let symbol (mimo jiné) aktivistů žádajících zrušení NATO. Zajímavé je, že o tomto masivním vystoupení sil krajní levice, de facto podporujících ruské zájmy, česká liberální média neinformovala. Zato nezapomněla zdůraznit, že kabinet Meloniové nevpouští do přístavů lodě s nelegálními migranty. Čili bránit svou zemi před migrací z Afriky je horší než podporovat ruskou invazi na Ukrajinu?
Tím se nám to celé tak nějak uzavírá. Pirátský europoslanec Peksa si napsal na svůj twitterový profil: „S fašisty se nejedná. Piráti se odmítají nechat zatahovat do snah Petra Fialy přiblížit českou vládu Itálii. Petr Fiala ale ohlásil, že hodlá prohloubit koordinaci vlády ČR s vládou z italských fašistů Bratři Itálie. Ať si ODS dělá, co chce, vládu do toho ale netahejte.“ Reagoval tím na setkání českého premiéra a italské premiérky během klimatického summitu OSN v Egyptě. Jenže Bratři Itálie podporují Ukrajinu, zatímco italští progresivisté ve výsledku nahrávají Rusku.
Ať se to pirátovi Peksovi líbí, nebo ne, nová italská vláda je pro Česko v Evropské unii důležitým spojencem. Prosazuje tvrdý postup vůči ruské agresi, je pro posílení NATO, má zájem bojovat s nelegální migrací a například také má kladný vztah k jaderné energii, kterou si Itálie (stejně jako další západní země) zakázala po nátlaku Sověty podporovaných „protiatomových“ hnutí, včetně oněch duhových pacifistů. Pokud dnes z Itálie hrozí nějaký extremismus, tak spíše od progresivistů, k nimž piráti patří.
Únavné pokrytectví
Liberálové dokola omílají, že někteří z Bratrů Itálie mají „blízko k fašismu“. Kdyby ale takto tvrdě soudil Petr Fiala své koaliční partnery, nikdy by piráty nevzal do vlády. Řada z nich jsou lidé, kteří ostře odmítají NATO, nenávidí Izrael, vyskytují se mezi nimi i jedinci, kteří otevřeně hlásají komunistické názory. Český premiér je ale státník, a tedy hodnotí piráty nikoli podle výstřelků, ale podle vedení Ivana Bartoše. Mikuláš Peksa by si z něj měl vzít příklad a brát Bratry Itálie podle toho, co říká a dělá Giorgia Meloniová.
Pokrytectví progresivistů je únavné. Prezidentem a premiérem Itálie mohli být komunisté, vládu mohl vést reprezentant euroskeptického, populistického, ultralevicového a prokremelského hnutí a vše by bylo „v pohodě“. Zvítězí konzervativní politička – navzdory strašení a vydírání i ze strany Evropské komise – a progresivisté sahají po revolveru.
Fiala by rozhodně neměl ustoupit dalšímu nátlaku pirátů. Kvůli nim nechal projít daň z „mimořádných“ zisků v podobě paskvilu, který připraví rozpočet o miliardy, nebude-li opraven v Senátu. Piráti zabránili opravě chyby, kvůli které se „windfall tax“ vztahuje i na příjmy ze zahraničí. Logicky tyto firmy začnou danit jinde, před čímž byla vláda včas varována. Přesto se nad tímto vývojem piráti šíleně rozčilují. Pokud by jim teď opravdu moc vadila spolupráce českého a italského kabinetu, měl by je premiér nechat jít. Spojenectví s vládou třetí největší země Evropské unie má vyšší hodnotu než čtyři pirátští poslanci, které koalice početně nepotřebuje. Ať si recitují „jen si pískej fašisto, piráti jdou najisto“, ale z opozice.
Převzato z info.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!