V berlínské čtvrti Neukölln proběhly divoké nepokoje při propalestinské demonstraci minulé pondělí. V sobotu předtím navštívili propalestinští aktivisté hned dvakrát přednáškovou akci v „Hamburger Bahnhof“ – muzeu pro současné umění, kde – náhodou – běžela právě přednáška o díle Hannah Arendt „Prvky a původ totalitní moci“. „Antifašizmus je antisionizmus“ – skandovali narušitelé přednášky a doslova „přeřvávali“ vystrašené posluchače.
Po celé týdny „válcuje“ nebezpečná vlna antisemitistického násilí Německo. Útok na studenta Laghava Shapira, který na sebe upozornil akcemi na podporu rukojmí Hamasu na kampusu Svobodné univerzity Berlín, je pouze jeho vyvrcholením. Arabský spolustudující, který Shapira rozpoznal, mu rozdrtil údery pěstí a nohou několik kostí v obličeji. Obvyklý arabsko-židovský konflikt, který jsme v miliónovém vydání importovali?
Nejen migranti
Tak jednoduché to není. Zcela jistě jsou agresivní výtržnosti na ulicích především demonstracemi moci, prezentované migranty z arabského světa v důsledku jejich momentálního množství. Vedle toho je ale nápadné, jak ochotně akademicko-politicko-mediální vrstvy doprovázejí tuto běsnící chátru. Antisemitistické urážky na festivalu moderního umění „Documenta 15“ před dvěma roky nebyly žádným „uklouznutím v kulturní oblasti“, nýbrž produktem tohoto prostředí.
Na Berlínské univerzitě umění se konaly v prosinci minulého roku akce zcela mimořádného druhu, při nichž zhruba sto zcela černě oděných osob s krvavě červenýma rukama upozorňovalo na utrpení Palestinců. Minulý čtvrtek to samé ve zjednodušeném vydání na Hamburské akademii umění.
Zahájení výroční výstavy bylo „okupováno“ aktivisty, kteří přítomné obtěžovali voláním „Free Palestina“ a letáky. Když si jeden z hostů dovolil žertem torpédovat jejich akci a dotyčným „oplácel“ voláním „From the Hammas Murderers“, ukázali se aktivisté být bez smyslu pro humor. „Budu tě sledovat a zabiji tě!“ zněla odpověď jednoho z nich. Jak ukázal případ útoku na Shapira, nebyla to jen planá hrozba. Čtenář listu „Hamburger Abendblatt“ to komentoval slovy: „Dnes zažíváme agresivitu ve společnosti, na jakou se nepamatuji“.
Jako v šedesátých létech
Nezávisle na tom užívá dnešní generace studentů metod, které „vyvinuli“ jejich předchůdci, aby napadali americký imperializmus ve vietnamské válce. Aktéři a akce jsou stejné jako tehdy, změnila se pouze témata a obsahy. Ti, kteří dosud demonstrovali za legalizaci potratů, práva transsexuálů a vegánskou stravu, skandují dnes „Palestine will be free“. A tak již beztak sama o sobě si odporující levicová ideologie je zde vyháněna do extrému.
Neboť i každý „polovzdělanec“ ví, jaký má Hamas a jiné radikální islamistické organizace – a nejen tyto – názor na legalizaci potratů, homosexuály, či opatření v oblasti ochrany klimatu. Anebo obecně na levicové „vylepšovatele světa“.
Nakonec i revoluce proti perskému šachovi byla původně ve velké většině záležitostí levicových sil, které příliš pozdě rozpoznaly, koho si zvolily za partnera v boji proti útlaku.
Nicméně, zcela nezávisle na takovýchto historických událostech, se v současném konfliku jednostranně angažují „woke-ikony“ Judith Butler nebo Greta Thunberg. „Stejně tak jako se musíme bránit proti hegemoniální kontrole judaizmu sionizmem, musíme se bránit proti koloniálnímu útlaku, který sionizmus přinesl palestinskému národu“ – napsala Judith Butler ve své, před deseti lety vydané, knize „Na rozcestí: judaizmus a kritika sionizmu“.
Po útoku Hamasu to Butler vystupňovala ve svém článku z října minulého roku slovy: „Aby to bylo jasné: izraelské násilí proti Palestincům je překypující – neúprosné bombardování, zabíjení osob nejrůznějšího věku v jejich domech a na ulicích, mučení ve věznicích, hladomor v pásmu Gazy a zabavování domovů. A toto násilí v jeho nesčetných podobách je namířeno proti národu, který je vystaven apartheidu, koloniálnímu útlaku a odmítání uznání státnosti“.
I mezinárodní hnutí „Friday for Future“ vyměnilo své obavy o světové klima za obavy o Palestince. „V okupované zemi neexistuje žádná klimaspravedlnost“ – tvrdila Greta Thunberg na velké demonstraci v listopadu minulého roku v Amsterodamu. Před několika týdny se účastnila domonstrace v Lipsku. Každému, kdo zná německé poměry je jasné, kdo tam s ní pochodoval.
Tyto příklady, jichž je možno jmenovat bezpočet, ukazují především jedno: nejde o diferencovanou pozici vůči konfliktům na Blízkém Východě. jde o to, prosadit i brutálními metodami levicovou hegemonii. Stejně tak jako předtím šlo „svobodný výběr pohlav“, „kritickou teorii existence bílého obyvatelstva“, „ekologicko-sociální obrat“, či podobné akademické nesmysly.
Nejde zde o to, zmírnit lidské utrpení, provázející zákonitě tyto konflikty. Jde o „ideologickou munici“ v manichejském boji, v němž jedna strana pro sebe nárokuje absolutní morální převahu.
Užiteční idioti
Není nesnadné rozpoznat, s jakou – sobě vlastní – samozřejmostí jsou aktéři tohoto počínání přesvědčeni o správnosti své věci. Ani v nejmenším si totiž nejsou vědomi kam se tím řadí.
Zažíváme zde situaci, která jen težko může nehraničit se schizofrénií. Na jedné straně statisíce, lidí pochodují ulicemi se slogany jako „Nikdy znovu!“ a „Žádný prostor fašizmu!“ (míněny demonstrace proti AfD), na druhé straně ti samí lidé podporují podhoubí antisemitizmu…
Český překlad originálního textu v německém konzervativním týdeníku Junge Freihait č. 8/24 ze 16.2.2024: Jan Vaněk
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
