Americké volby byly z hlediska svobody projevu na internetu opravdu zásadním předělem. Jestliže někdo stále ještě pochyboval, zda globální platformy záměrně potlačují obsah na základě politických sympatií a jsou schopné dokonce přímo zasahovat do volebních kampaní, nyní už si může být jistý. Globální platformy brutálně zasáhly do voleb ve prospěch jedné strany, diskriminovaly politickou konkurenci a staly se jednou z největších hrozeb pro západní demokracii.
Ještě před volbami Twitter zablokoval účet šéfa Celní správy a pohraniční stráže za to, že prezentoval úspěšnou výstavbu zdi na mexické hranici. Podle platformy tím vyzýval k násilí. Zastupující šéf Ministerstva vnitřní bezpečnosti pak obvinil Twitter z politicky motivované cenzury a požádal jeho ředitele, aby se od těchto praktik distancoval s tím, že je označil za „ohrožení národní bezpečnosti“ . Pro budoucí spory je důležité, že tu poprvé přední člen vlády popsal sociální síť jako „základní prostředek komunikace mezi vládou a občany.“
Sociální sítě bez politické inzerce?
Asi před rokem přestal Twitter přijímat politické reklamy. Podle vyjádření ředitele Dorseyho „dosah politického poselství by měl být zasloužený a ne koupený“. Když se nad tím zamyslíme, je to docela průlomová úvaha, která by mohla platit také např. pro alkohol, letenky, maso nebo vytápění. Firemní poselství se snad má prodávat bez ohledu na zásluhy? Možná se brzy dočkáme toho, že sociální sítě umožní inzerci jen v oborech, které budou považovat za společensky prospěšné, a nepokrokovým firmám z černé listiny zakáží inzerci vůbec. Kde je vlastně hranice pro to, co už nebo ještě je politika, tedy správa věcí veřejných?
Facebook nezůstal o moc pozadu – zakázal reklamu s textem „Volební den je dnes“, která měla běžet v den voleb. A Google se odkázal na svou politiku „citlivých událostí“, která se snaží zamezit tomu, aby kdokoliv profitoval „z rychlých a kritických událostí“… Zákaz je prý nezbytný, „aby se omezil potenciál reklam zvýšit zmatek po volbách“. Jako by firmě bylo předem jasné, že není ku prospěchu demokracie informovat voliče o tom, který den je volební. Znáte nějakou jinou firmu, která má tak dojemnou starost o to, aby nikdo neměl prospěch z „rychlé a kritické události“, a která sama rozhodne, co tím vlastně myslí a komu zakáže šířit nepohodlné informace?
Blokace novin New York Post
Za bezprecedentní ovlivnění demokratických voleb lze považovat cenzuru účtu New York Post na sítích Facebook a Twitter, které zabránily jednomu z největších a nejstarších deníků v USA šířit informace o mezinárodním korupčním skandálu kolem demokratického kandidáta na prezidenta a jeho syna. Andy Stone, člen facebookového PR týmu, který před tím pracoval pro senátorku Boxerovou na ústředí Demokratické strany, veřejně potvrdil, že firma se rozhodla omezit distribuci obsahu z kanálu New York Post.
Twitter zašel ještě dál. Šíření zamezil úplně a účet NY Post odmítl odblokovat do doby, než vymaže tvíty o svém vlastním článku! Sociální síť, která sponzoruje převážně Bidenovu stranu, znemožnila sdílet text o korupčním jednání jeho rodiny na Ukrajině i v soukromých zprávách.
Cenzuru na sociálních sítích si můžeme představit jako nákladní auto rozvážející noviny, jehož majitel odmítne náklad doručit, protože se mu nelíbí, co se píše v aktuálním vydání. Twitter je přitom pro americké novináře dominantním komunikačním kanálem s penetrací 83%. Pokud se tedy rozhodne dva týdny před volbami cenzurovat uživatelský obsah a společně s dalšími giganty ze Silicon Valley podporovat převážně kandidáta jedné strany, má to obrovský dopad na desítky miliony voličů.
Úvaha Glenna Greenwalda, novináře, ústavního právníka a autora čtyř bestsellerů NY Times o politice a právu, končí otázkou, kde tyto korporace berou kompetenci k tomu, aby ověřovaly práci jiných novinářů? Ptá se, např. proč Facebook neblokoval žádnou z těch konspiračních teorií o ruském ovlivnění předchozích voleb, které velká média tak dlouho na síti šířila, aniž by to někdo předem ověřoval.
Následky blokace New York Post
Cenzura účtu New York Post samozřejmě vyvolala velký ohlas v mediálním světe i mezi republikány. Senátor John Hawley napsal šéfovi Facebooku otevřený dopis, v němž klade Marku Zuckerbergovi pět otázek. Kdyby se česká vláda a naši zákonodárci nechali inspirovat k podobnému dopisu, zjistili by, jak obtížně by jejich sekretariát vůbec zjišťoval vhodného adresáta, když firmy jako Facebook a Twitter nemají na území ČR ani pobočku, ani odpovědnou osobu.
Ředitelé firem Facebook, Twitter a Google dostali příkaz dostavit se na zasedání právního výboru Senátu. Senátoři se zajímali mj. o to, proč na jedné straně omezují příspěvky amerického prezidenta, ale jiným světovým lídrům tolerují třeba oznámení o „vygumování Izraele z mapy světa“. Texaský senátor Ted Cruz se ptal zejména na to, na základě jakých kritérií sociální sítě moderují debatu a proč vůbec do ní zasahují. „Pane Dorsey, kdo vás, sakra, zvolil? Kdo vás dosadil do pozice hlavního arbitra, jenž rozhoduje, o čem mohou americká média psát a co mohou američtí voliči poslouchat?“
Velice doporučuji všem naším ministrům a poslancům se na tento záznam (6:30 min) podívat, aby věděli, jak může vypadat tlak na odpovědné zástupce firmy, která dlouhodobě porušuje i české zákony a ústavou garantovaná práva našich občanů.
Bojíte se o svobodu slova? Podepište Petici proti omezování svobody slova na internetu!
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!