Česká televize se 17.září věnovala v pořadu 90′ problematice civilního držení zbraní. Důvodem byl návrh některých senátorů na doplnění čl. 6 odst. 4 Listiny základních práv a svobod o větu “Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.” Divák se (mimo jiné) dozvěděl se, že oprávnění držitelé zbraní se loni dopustili trestných činů šestkrát častěji než osoby bez zbrojního průkazu. Zastánci ústavního práva na držení zbraně tak přirozeně vypadali jako skupina nezodpovědných pistolníků.
To se ale nezdálo advokátu Tomáši Gawronovi, provozovateli webu zbrojnice.com a vyžádal si tedy od Ministerstvu vnitra podle zákona o svobodném přístupu k informacím data, které dalo vnitro k dispozici České televizi pro přípravu tohoto pořadu. A jeden se nestačil divit… Připomeňme si ale ještě, co přesně v pořadu (konkrétně ve čtrnácté minutě) zaznělo. S legálně drženou střelnou zbraní bylo prý v roce 2018 spácháno 108 deliktů, s nelegální pouze 18.
„Legálně drženou zbraní spáchají Češi každý rok zhruba stovku trestných činů. A třeba v loňském roce policisté zaznamenali 108 takových případů. Oprávnění držitelé zbraní se tak dopouštěli trestných činů šestkrát častěji než osoby bez zbrojního průkazu. Lidí, kteří loni zneužili nelegálně drženou zbraň, tak těch bylo 18. Minulý rok přitom nebyl výjimečný. Podobná čísla ukazují i policejní statistiky z předchozích let. Pravda, tato statistika nutně musí být zobecňující. Policie nám nedala k dispozici rozdělení na konkrétní trestné činy, které s legálně drženými zbraněmi byly spáchány. Ne vždy to musí být nutně násilné trestné činy typu vražda.“
Jenže jak se Česká televize k tomuto číslu dostala? Jednoduše. Pod legálně drženou střelnou zbraní si laik samozřejmě představí pistoli či kulovnici, na kterou si člověk udělá zbrojní průkaz. Logicky si pak divák řekne, že když se s takovými zbraněmi páchají trestné činy, asi by mezi lidmi být neměly. Jenže Česká televize cíleně smíchala dohromady volně dostupné plynovky a zbraně na zbrojní průkaz. Legálně drženou střelnou zbraní je totiž tzv. zbraň kategorie D. Je jí i plynovka, kterou si každý může koupit od osmnácti a kterou nelze nikoho zabít. Je jí třeba i expanzní pistole, kterou řezníci zabíjejí prasata. Je jí vzduchovka. Je jí poplašňák. Je jí flobertka, předovka, znehodnocená zbraň, paintballová zbraň atd. Tedy všechno zbraně dramaticky odlišné od běžné pistole, kulovnice či brokovnice. Těmito zbraněmi (nejčastěji asi plynovkami) bylo přitom spácháno 73 z oněch 108 trestných činů s „legálně drženou zbraní“. Ze zbývajících 35 trestných činů šlo 4x o výtržnictví a 12x o nebezpečné vyhrožování. Loupež byla s legální zbraní na střelný průkaz v roce 2018 spáchána 4x, vraždy policie “nabrala a vyřešila” tři. Dvě motivované osobními vztahy a jednu “ostatní” (“Nabrala a vyřešila” je specifický termín, kdy se může ukázat, že nakonec nešlo o vraždu, ale o zabití). Připomeňme, že držitelů zbrojního průkazu je u nás přes 300 000…
Nůž, auto nebo pistole?
Čím se nejčastěji páchají trestné činy si můžeme připomenout na tomto grafu, ze kterého vyplývá, že spojovat legálně držené zbraně s vraždami (jak předvedl moderátor ČT) je už úplně mimo.
Míchání plynovek s ostrými zbraněmi je podle serveru zbrojnice.com bohužel českou novinářskou klasikou. Gawron na ně upozornil například v článcích Fact check: UZI plynovky nedělá, Policie České republiky, Fact check: Češi vyzbrojují zločince v západní Evropě, Blisty/Guardian). Paradoxně přitom ČT ve stejném pořadu o šest minut později detailně popisuje kategorie zbraní a podmínky pro jejich držení…
Není to ale jediný přešlap zmíněného pořadu. Ve 43. minutě a 41. sekundě začíná živý vstup redaktora k eurozákazu olověných broků a zpřísňování evropské směrnice o zbraních.
Nechme hovořit redaktora, komentujícího veřejné slyšení v senátu o ústavním zakotvení práva na držení zbraně.
Kdo jsem já, abych hodnotil slova jednotlivých politických řečníků během té debaty. Ale velmi často si dovolím s odstupem říct, že tam zaznívá něco, co já bych nikdy nenazval lží, ale řekněme takovou velmi kreativní prací s pravdou. Mluvil jsi tady o brocích. Tady je třeba říct, že ano, Evropská unie hovoří o tom, že zakáže určitou část broků, ale bavíme se tady jen o mokřadech. (…) Říkat české veřejnosti, že jim Evropská unie zakáže broky, je nesmysl.
Skutečností přitom je, že Evropská komise ve vyjádření výslovně potvrdila, že současný návrh míří na zákaz olova nejen v brocích, ale i střelách, a nejen v mokřadech, ale i mimo ně. Stejné informace lze najít třeba na prounijním euractiv.cz. V článku na euractiv.cz, se navíc dozvíte, že o případném zákazu olova se ani nebude hlasovat v Parlamentu a Radě, ale procesem tzv. komitologie o něm rozhodne pouze samotná Evropská komise.
Nicméně podle redaktora „v tuto chvíli v bruselských institucích na stole neleží žádný dokument, který by měl zpřísňovat jakákoliv další pravidla (…) Je možné, že za 5-20 let, kdo ví, přijde Evropská komise s nějakým plánem na další zpřísnění pravidel. Ale tady si musíme říct jednu základní věc. Opět to nebude moment, kdyby někdo v Bruselu něco nařizoval. Opět to bude výsledek debaty, jednání členských států, které se koneckonců na tom rozhodnutí budou podílet.
Zde lze jen dodat, že připomínky ČR při expertní fázi nebyly brány v potaz a hlasování o návrhu v europarlamentu trvalo 4 minuty a 50 vteřin (z toho ca 4 minuty trvalo zamítnutí návrhu Dity Charanzové na umožnění hlasování o pozměňovacích návrzích video z hlasování zde). Takhle asi vypadá debata v podání EU.
Když jsou trestány oběti
Podobné protizbraňové agitky jsou obzvláště smutné, pokud si vzpomeneme, že za začátek současné vlny terorismu v Evropě je považován útok v Charlie Hebdo (tomuto útoku předcházející vraždy Židů např. v Toulouse apod. média většinou opomíjejí).
Šéfredaktor časopisu Charlie Hebdo byl sportovním střelcem a jako osoba na seznamu osob určených k likvidaci Al Kájdy žádal o povolení k nošení zbraně pro sebeobranu. Žádosti nebylo vyhověno. Jeho vrazi byli nelegálně ozbrojeni zbraněmi propašovanými z Balkánu, jeden z nich byl již dříve ve vězení za terorismus, oba byli nejméně 10 let “v hledáčku” bezpečnostních složek, přičemž v době “dohledu” nejméně jeden z nich absolvoval výcvik v teroristickém táboře v Jemenu. Pachatelé trestných činů si vybírají oběť, místo, čas, způsob i nástroj spáchání. Legální střelné zbraně jsou pro ně snadno nahraditelné. Pro oběti, včetně novinářů, legální střelné zbraně představují jedinou šanci se účinně bránit. Pokud tato skutečnost českým novinářům nedojde ani z okolností vraždy šéfredaktora Charlie Hebdo, pak jim opravdu není pomoci.
Děkujeme webu zbrojnice.com za skvělé zpracován tématu.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!