Maďarsko se jako jediný ze států sedmadvacítky postavilo proti prohlášení EU požadujícím po Izraeli „přiměřenou obranu a dodržování mezinárodního humanitárního práva“ před útoky radikálů z Pásma Gazy. Po mimořádné videokonferenci se zástupci vlád to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Mám obecně problém s evropskými prohlášeními k Izraeli… Jsou zpravidla jednostranná a nepomáhají, zvláště za současných okolností, kdy panuje tak velké napětí,“ řekl agentuře AFP ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Deník Magyar Nemzet také popsal zákaz palestinské demonstrace. Sdružení Palestinců v Maďarsku požádalo o povolení pořádat demonstraci, ale s odkazem na pandemickou situaci (která je však dobrá, denně přibývá jen několik stovek případů a země již z velké části funguje, pro očkované zcela) byla zamítnuta s tím, že to mají zkusit znovu za dva týdny. Podle sdružení je v Maďarsku asi 700 Palestinců, z nichž asi 250 jsou studenti, zbytek podnikatelé, inženýři nebo lékaři. Předseda asociace pan Mazen Al Ramahi řekl Nemzetu, že se plánuje obrátit otevřeným přímo na ministerstvo zahraničí. Nejen kvůli nepovolené demonstraci. Maďarsko v blízkovýchodním konfliktu za posledních třech vlád Viktora Orbána výrazně podporuje Izrael. Okolnosti této podpory popsal v roce 2019 investigativní web Direkt36, z něhož jsme vám již dříve přinesli některé analýzy.
Byla to láska…
Text začíná scénou z pokoje jeruzalémského hotelu King David v červnu 2005. Benjamin Netanjahu kouřil jeden doutník za druhým a sebevědomě vysvětloval Viktoru Orbánovi, jak se vrátí k moci, uzdraví izraelskou ekonomiku a uzavře velkolepý mír s Palestinci. „Byla to láska,“ vzpomíná Péter Brauer, který během čtyřdenního výletu do Izraele sloužil jako Orbánův tlumočník. Orbán později řekl, že jejich emocionální propojení bylo o to silnější, že oba v té době byli po svých prvních vládách odstaveni od moci, což vnímali jako velkou křivdu, a připravovali svůj návrat. Netanjahu byl premiérem Izraele poprvé v letech 1996 až 1999 a Orbán premiérem Maďarska 1998 až 2002.
Orbán se vrátil do Maďarska bohatší nejen o prázdninové zážitky, ale i o zkušenosti a především o politické spojenectví s Netanjahuem a jeho Likudem. Tento vztah změnil doktrínu Fideszu, dříve vyznávajícího zahraničněpolitickou rovnováhu mezi arabským světem a židovským státem, otevřel novou kapitolu ve vztazích mezi maďarskou pravicí a Židy a zkomplikoval poměry v maďarské židovské komunitě. Orbánovi také za Trumpova prezidentství otevřel dveře do Spojených států.
Maariv, izraelský pravicový deník, přinesl rozhovor s mladým premiérem Maďarska Viktorem Orbánem krátce po jeho vítězství 1998. Orbán řekl, že jeho Maďarsko bude přítelem Izraele, ale netrvalo dlouho a vláda čelila kritice. Ani ne tak od Izraele, jako od amerických liberálních kruhů. Ty od začátku 90. let zaujaly nepřátelské hledisko vůči národně konzervativní MDF prvního demokratického premiéra Józsefa Antalla. „Americký tisk, zejména The New York Times, byl hlavním prostředkem boje proti MDF před volbami 1990,“ říká bývalý ministr zahraničí Maďarska Géza Jeszensky. Po Antallově smrti se nejdůležitější postavou maďarské pravice stal Viktor Orbán a do úřadu vstupoval už s částečně pokaženým renomé. Za jeho první vlády pak byl hlavním problémem István Csurka, odejitý člen MDF, který založil vlastní radikálně pravicovou stranu MIÉP. Před volbami 2002 několik textů v americkém tisku sugerovalo povolební spojenectví Fideszu a MIÉPu. Tehdejší ministr zahraničí János Martonyi sice jasně řekl americkému a izraelskému velvyslanci, že Fidesz žádné spojenectví s MIÉP neplánuje, nicméně nechce si odpudit jejich voliče. Každopádně nejasný vztah s MIÉP poškozoval mezinárodní reputaci Fideszu.
Fidesz nakonec v roce 2002 po tvrdé a velice špinavé kampani doma i v zahraničí těsně (a poměrně nečekaně) prohrál. Orbána tato porážka nejprve zlomila, ale poučil se z předchozích zkušeností, a kromě budování celospolečenské základny strany a soukromých médií v Maďarsku, začal jako lídr opozice hledat partnery po světě.
Tak se, původně prý s nevelkou chutí, vypravil i do Izraele, kde v té době opět vládl pravicový Likud. Benjamin Netanjahu byl ale v této vládě „jen“ ministrem financí.
Hrdý národní stát
Izrael Orbána uchvátil. Podle Breuera, který jej doprovázel, zná Orbán dobře Starý a Nový zákon. Prošel si křížovou cestu, Via Dolorosa, všechno věděl a identifikoval biblická místa téměř kamen po kameni. Kromě míst uctívání se mu líbili lidé, přímočarost Izraelců a upřímnost jeho politických protějšků.
Podle Sloma Kövese, rabína maďarského Chabadu, který udržuje blízké vztahy se současnou vládou, Orbán na Izraeli vždy obdivoval to, jak Izrael funguje „jako hrdý národní stát, tak silný navzdory hrozbám, které jej obklopují ze všech stran“. Při jeho státní návštěvě v roce 2018 mu přišel podat ruku maďarský Žid ze Sedmihradska žijící v Izraeli a ptal se, jak se mu tady líbí. „Je to dobrý pocit být v zemi, kde lidé mohou být hrdě sami sebou,“ odpověděl mu Orbán.
Orbán viděl paralely mezi „utlačováním“ izraelské a maďarské pravice, k němuž se jim s „Bibim“ vázalo mnoho osobních příběhů, říká Köves. V roce 2006 Likud i Fidesz opět prohráli volby. Po vzniku Jobbiku tu navíc přibyla strana, která na Fidesz začala útočit z opačných pozic. „Není to oranžové v jejich vlajce Jaffa?“ posmíval se předseda strany Gábor Vona. Na portálech fandících Jobbiku se Fideszu přezdívalo „Zsidesz“, vynikal v tom zvláště neoficiální web strany Kuruc.
Od rozšíření Evropské unie v roce 2004 si Izrael sliboval, že nové členské země budou více proizraelské než západní státy. V té době se však nejednalo o Maďarsko, kde vládli socialisté s nijak zvlášť příznivým poměrem k židovskému státu, nýbrž o Českou republiku.
Arabské jaro a migrační krize
V roce 2011 Orbán predikoval, že takzvané Arabské jaro uvrhne tamní státy pouze do chaosu a vytvoří nepříjemnou situaci i pro Evropu. Podle několika vládních zdrojů Izraelci hodně pomohli při interpretaci událostí arabského jara, a to jak pro maďarské ministerstvo zahraničních věcí, tak i pro maďarské zpravodajské služby.
Tamir Wertzberger, který vede maďarskou kancelář Likudu, říká, že v roce 2015 Likud začal systematicky navazovat vztahy se stranami jako je Fidesz na institucionální úrovni. Wertzberger je přímo v Budapešti, on a Eli Hazan, zahraniční tajemník Likudu, fungují jako taková spojka mezi Fideszem a Likudem. Dalším důležitým bodem byla podle Wertzbergera migrační krize, v níž mezinárodní organizace a vlády zemí EU v naprosté většině postoj Maďarska tvrdě odsuzovaly, zatímco izraelská pravicová vláda blahopřála Maďarsku k tomu, že si stojí za svým názorem i v otevřeném konfliktu s EU, stejně jako Izrael.
Maďarsko se brzy zcela odřízlo od palestinské politiky EU a veškerá činnost se smrskla na pomoc palestinským křesťanům v rámci programu Hungary Helps. Přispěly k tomu i drastické personální změny na ministerstvu zahraničí, kam nastoupil nový ministr Péter Szijjártó. Ten okamžitě nasadil přísně realistický kurz, který zcela opustil jakoukoliv politiku lidských práv, na niž se odvolává EU.
Já na bráchu…
Pro Maďarsko je nyní na Středním východě nejdůležitějších pět států v následujícím pořadí: Izrael, Turecko, Egypt, Saúdská Arábie a Írán. Pokud jde o propalestinské Turecko, „Orbán vidí, že nás milují bez ohledu na cokoliv“ (turecká pravice v souladu s turánistickou ideologií považuje Maďary za příbuzné), a „zbytek se o Palestince naprosto nestará,“ řekl Direktu zdroj z ministerstva zahraničí.
Proizraelská politika Maďarska je velmi důsledná. Během obchodní dohody EU s Jordánskem bylo kvůli Maďarsku torpédováno vše, co bylo považováno za anti-izraelské nebo propalestinské.
Maďarské ministerstvo zahraničí instruuje diplomaty, aby ze společných dokumentů EU vyřazovali cokoliv, o čem se domnívají, že by si to Izrael nepřál. „Co můžeme udělat pro Izrael, je rozebrat zahraniční politiku EU,“ vysvětlil diplomatický zdroj. V žebříčku izraelského deníku Haaretz, který zkoumal hlasování členů EU, vyšlo Maďarsko jako nejvíce proizraelské, před Českou republikou,
Orbán osobně intervenoval, aby Maďarsko zablokovalo rezoluce odsuzující USA za uznání Jeruzaléma a přesun americké ambasády do Jeruzaléma. V březnu 2019 pak Maďarsko jako první stát EU otevřelo v Jeruzalémě kancelář zahraničního obchodu s diplomatickým statusem.
Brácha na mě…
Tento vztah funguje oboustranně. Netanjahu Orbána brání před nařčením z antisemitismu, opakovaně veřejně oceňuje jeho postoj k Izraeli i bezpečí, které podle něj vytvořil židovské komunitě v Maďarsku. Navzdory tomu se ale v době kampaně proti Georgeovi Sorosovi na izraelském ministerstvu zahraničí objevily známky něčeho, čemu se v amerických konzervativních kruzích říká deep state,. Tedy že se kariérní byrokracie vzepřela zvoleným politikům.
Bylo to týden před návštěvou Benjamina Netanjahua v Budapešti v létě 2017. Dva vysoce postavení úředníci na izraelském ministerstvu zahraničí instruovali izraelského velvyslance v Budapešti Yossiho Amraniho, aby odsoudil kampaň vlády proti Sorosovi. Amrani byl prý viditelně nervózní, nezdálo se mu to jako dobrý nápad, ale nakonec nadřízené poslechl. V postu na Facebooku ambasády Amrani napsal, že kampaň „evokuje smutné vzpomínky a vyvolává nenávist a strach“. (V praxi to znamenalo jeho konec v Budapešti – byl vyměněn dříve, než je obvyklé.) „Byl jsem naprosto v šoku,“ vzpomíná představitel Likudu. „Napsal jsem esemesku poradci Netanjahua, aby problém okamžitě s premiérem řešil, protože někdo se snaží sabotovat jeho návštěvu v Maďarsku. ‚Kampaň proti Sorosovi je domácí politický problém a je chybou do toho zasahovat. Navíc víme, kdo je George Soros – je to náš nepřítel!‘ napsal jsem ve zprávě,“ říká politik.
Ještě ten den izraelské ministerstvo zahraničí vydalo dokument, v němž se od Amraniho v podstatě zcela distancovalo. „Cílem prohlášení [izraelského velvyslance] v žádném případě nebylo zpochybnit kritiku George Sorose, který systematicky podrývá autoritu izraelských demokraticky zvolených vlád a podporuje organizace, které očerňují židovský stát a snaží se mu upřít právo na sebeobranu,“ napsalo ministerstvo v prohlášení. Zahraniční tajemník Likudu Eli Hazan se navíc hrdě pochlubil, že to on osobně předal maďarské vládě všechny informace o tom, co a koho Soros financuje v Izraeli, a to jen krátce před spuštěním maďarské anti-sorosovské kampaně.
Izraelská soukromá zpravodajská společnost Black Cube sháněla kompromitující materiály na pracovníky Sorosových neziskových organizací, které pak předala maďarské vládě. A v neposlední řadě je tu osoba Arthura Finkelsteina, amerického politického poradce a marketéra, který dlouho pracoval pro Netanjahua, ale od roku 2008 až do jeho smrti v roce 2017 byl jeho hlavním klientem Orbán.
Pomoc v USA
Vedle společného nepřítele jsou tu ale i společní přátelé. Výměnou za podporu v politických konfliktech s EU zprostředkoval Netanjahu Orbánovi celou síť svých kontaktů. „Netanjahu pomáhal Orbánovi ještě v době, kdy byl Fidesz v opozici. Netanjahu mu pomohl otevřít dveře v Rusku a Číně,“ říká unijní diplomat, který udržuje dobré vztahy s maďarskou vládou. Hlavní však byly Spojené státy. Ještě před nástupem Donalda Trumpa intenzivní vztahy navázaly izraelské a maďarské velvyslanectví ve Washingtonu. Společně organizovaly vzpomínkové a kulturní akce nebo gala večeře u příležitosti státních návštěv. Izraelský velvyslanec Ron Dermer například uspořádal večeři na počest Pétera Szijjártóa, kam přilákal důležité hosty. S Trumpem poskytovalo spojenectví s Izraelem Maďarsku mnoho výhod, protože přístup izraelské diplomacie do Bílého domu byl za Trumpovy éry podle bývalého úředníka Obamovy administrativy „neuvěřitelný“.
Maďarsko mělo za Trumpovy administrativy slušnou pozici ve Washingtonu jednak díky Izraeli a jednak přátelskému přístupu amerického velvyslance v Budapešti Davida Cornsteina, Trumpova osobního přítele. To platilo před nástupem Joea Bidena.
Po nás potopa…
Na druhou stranu si svými proizraelskými postoji „odcizuje velké množství partnerů“, nedaří se mu v „nepřátelském prostředí EU“ vybudovat proizraelskou koalici a přátelství naráží na své limity z obou stran. Maďarsko by otevřelo velvyslanectví v Jeruzalémě jedině, pokud by to před ním udělala jiná země EU. Musí být opatrné, pokud jde o Irán, a izraelské straně se nelíbí jeho úzké vazby na Turecko. Likud, který má sám afilaci do skupiny Evropských konzervativů a reformistů (ECR), si také přál, aby Fidesz zůstal u mocných evropských lidovců.
V únoru 2019 Netanjahu připustil, že se setkávají docela pravidelně. Nejen na státních návštěvách, Netanjahu se účastnil summitu V4 v Budapešti, konference ve Varšavě nebo inaugurace nového brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, kam Orbán přiletěl jako jediný představitel státu EU. Rovněž si čas od času volají a jejich manželky mají dobré vztahy. Během návštěvy Netanjahuových v Budapešti se Anikó Lévaiová a Sára Netanjahuová vodily po městě zavěšená jedna do druhé, zatímco jejich manželé trávili čas v družném hovoru.
„Člověk cítil, jaká mezi nimi funguje chemie,“ poznamenal zdroj. Orbán ještě před příchodem Netanjahua udělal všem přítomným přednášku o tom, jak velký, charismatický a mocný Netanjahu je. To potvrzuje, že jejich vztah je asymetrický, protože Netanjahu má daleko větší mezinárodní působnost a možnosti, Orbán ví mnohem víc o Izraeli a skutečně ho obdivuje, zatímco Netanjahu zůstává u „obvyklých klišé, jako například, že Herzl byl Maďar“ a většinu informací spíše folklórního charakteru má o Maďarsku hlavně od svého rodinného lékaře, maďarského Žida ze Sedmihradska. Ale chápou zahraniční politiku jako otázku zájmů a dokážou si vzájemně vyhovět, pokud je to možné. Oba jsou skuteční političtí matadoři, s více než třemi dekádami v politice, a rekordmani svých zemí, pokud jde o délku premiérování.
Cestu si k sobě našlo jejich myšlenkové zázemí. Před intelektuálními kruhy Fideszu Orbán vychválil knihu Netanjahuova bývalého poradce Yorama Hazonyho Ctnost nacionalismu (The Virtue of Nationalism), která mezi prvními vyšla v maďarštině a Orbán se s ortodoxním otcem devíti dětí setkal ve své kanceláři na Budínském hradě. Protože Hazony je ředitelem Herzlova institutu v Jeruzalémě, maďarská vláda s ním jedná ohledně plánovaného muzea věnovaného právě Theodoru Herzlovi. Think-tank Fideszu Századvég a Netanjahuovo Jeruzalémské centrum pro veřejné záležitosti také navázaly jistou spolupráci.
Ortodoxní spojenectví
Specifickým pojítkem maďarské a izraelské pravice je Chabad. Toto ortodoxní náboženské společenství v polovině nultých let narušilo dosavadní monopol Mazsihisz, sdružení maďarských židovských organizací, které kvůli historickým zkušenostem vždy tíhlo spíše k levici. Chasidské hnutí v Maďarsku v roce 2004 zaregistrovalo Sjednocenou maďarskou židovskou kongregaci (EMIH) a podobně jako v Izraeli i jiných zemích světa rychle našlo řeč s místní pravicí.
Chabad přinesl maďarským konzervativcům jedinečnou možnost setkávat se a objevovat své židovské kořeny. Někteří z nich časem opravdu začali žít víru uvnitř ortodoxního společenství. „Mnoho rodičů z Fideszu mi nevěřícně volalo, že jejich děti mají najednou dvě ledničky v kuchyni!“ vzpomíná bývalý diplomat Orbánovy vlády. Po roce 2010 pak Fidesz pomohl EMIH získat nejvyšší církevní status, který církvi nebo náboženské organizaci zajišťuje státní příspěvky, nárok na duchovního v armádě apod. EMIH bylo také svěřeno do správy několik synagog a historických institucí zabývajících se citlivým obdobím druhé světové války v Maďarsku. Rovněž s vládou spolupracuje v cíli udělat z Maďarska velmoc v distribuci a vývozu košer potravin. Na oplátku EMIH a rabín Köves mnohokrát přispěchali na pomoc, když to bylo potřeba, třeba když izraelská média psala o dění v Maďarsku.
Nutno říci, že ačkoliv Maďarsko disponuje třetí největší židovskou komunitou v Evropě a největší ve střední Evropě, naprostá většina maďarských Židů není součástí Mazsihisz ani EMIH. (Zatímco počty lidí židovského původu se někdy udávají i ve stovkách tisíc a podle průzkumu izraelské společnosti MyHeritage má Maďarsko po Izraeli největší podíl lidí, kteří mají alespoň jednoho židovského prarodiče, naprostá většina z nich je dnes zcela asimilována.) Podle Chabadu, „aby měli Židé budoucnost v Maďarsku, musí se brát se Židy a dodržovat židovské zákony“, což ale podle předsedy Mazsihisz Andráse Heislera absolutně neodpovídá realitě židovské komunity v Maďarsku (i té, pro niž je židovská identita důležitá), která je většinově sekularizovaná a běžně žije ve smíšených manželstvích.
Největší slabostí tohoto spojenectví je však to, že se příliš personálně dotýká postav Orbána a Netanjahua, píše Direkt. Každé otřesy hlavně na izraelské politické scéně jsou pro něj tudíž kritické. A těch není málo. Netanjahu nedokáže kvůli dokonale poměrnému izraelskému volebnímu systému schopen vyhrát volby tak, aby mohl klidně vládnout, a je trestně stíhaný v několika případech korupce.
Chcete být o situaci v Maďarsku pravidelně informováni? Sledujte (jako my) facebookovu skupinu Co se děje v Maďarsku.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!