V žádné vládní, bruselské či aktivistické prezentaci na téma obnovitelné zdroje nenajdete informace o tom, kolik by skutečně bylo potřeba těchto zdrojů postavit.
Řetěz je jen tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. V řetězu energetických zdrojů jsou nejslabší ty, kterým se říká obnovitelné (OZE). Konkrétně slunce a vítr. Protože jejich výroba kolísá podle počasí a denní doby. A nejslabším „článkem“ jejich dodávek jsou v tuzemsku dodávky v zimě. Což jejich nekritičtí zastánci z řad politiků i lobbistů systematicky ignorují, de facto to tak veřejnosti zatajují, neboť mají téměř monopol na účinkování v hlavních médiích.
Lidé tak nemají například tušení o tom, že na zajištění spotřeby elektřiny v prosinci prostřednictvím větrných elektráren by bylo nutné instalovat více než čtyřnásobný výkon těchto zdrojů, než je skutečná potřeba trvalého výkonu zdrojů elektřiny. „Abychom měli v prosinci celý měsíc k dispozici výkon 1000 megawatt z větru, musel by instalovaný výkon dosáhnout 4650 megawatt,“ vysvětluje člen Uhelné komise a profesor František Hrdlička z ČVUT. K výpočtu použil údaje ERÚ o větrných elektrárnách, jejich výrobě elektřiny a zajištění výkonu v prosinci 2021. Jenže ani více než čtyřnásobný instalovaný výkon sám o sobě nestačí. Protože vítr samozřejmě nefouká stále. „Současně by k tomu bylo nezbytné mít bateriové úložiště s kapacitou 41 850 megawatthodin,“ upozorňuje profesor. Cena bateriového úložiště přitom podle něj nyní vychází zhruba na 300 000 dolarů za megawatthodinu. Tedy 6 900 000 korun. Za JEDINOU akumulovanou megawatthodinu, jež v energetice České republiky neznamená vůbec nic! Celé úložiště s potřebnou kapacitou by pak přišlo na téměř 289 miliard korun.
Podle Davida Hansliana z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd a autora větrných map má smysl stavět větrné elektrárny jen na zhruba pětině území Česka (zde). Podle jeho studie bychom tak uspokojit až 31 procent spotřeby elektřiny. „Zjednodušeně můžeme říci, že v létě Česko denně potřebuje výkon zhruba 6000 megawatt, v zimě se jedná asi o 10 tisíc megawatt,“ popsal spotřebu republiky v rozhovoru pro iUHLI.cz ředitel sekce Strategie a rozvoj nových technologií ve společnosti ČEPS Karel Vinkler (zde). Na vítr by takovém případě v zimě připadalo zajištění 3100 megawatt.
Tedy trojnásobek příkladu, který rozebral František Hrdlička. Z jeho výpočtu vyplývá, že instalovaný výkon větrných elektráren by v takovém případě musel být 13 950 megawatt. Pro zajištění kontinuity dodávek je ovšem také zapotřebí trojnásobné bateriové úložiště, což by vyžadovalo investice zhruba 867 miliard korun. Pro srovnání, schodkový státní rozpočet pro letošní rok přitom počítá s výdaji 1,89 bilionu korun (zde). Odpovídající úložiště by tak přišlo na necelou polovinu státní rozpočtu. K nutným investicím by ještě bylo potřeba připočítat nemalé náklady na posilování vedení a další podobné provozní nezbytnosti.
Podle údajů ČEZ je na instalovaný výkon 1800 megawatt potřeba počítat 437 kilometrů čtverečních. Na vypočítaných bezmála 14 tisíc instalovaných megawatt by tak bylo potřeba téměř 3400 čtverečních kilometrů. Což je víc než rozloha Karlovarského kraje, který se rozkládá na 3314 kilometrech. A protože se kilometry čtvereční špatně představují, případně se jejich počet může od rámcového propočtu lišit, doplníme ještě jeden údaj. Při nejčastějším v tuzemsku instalovaném výkonu dvou megawatt (podle České společnosti pro větrnou energii) by pro pokrytí požadovaných dodávek muselo v Česku stát celkem 6975 stožárů s větrnou elektrárnou. Stožáry jsou přitom běžně stometrové s poloměrem rotoru přes 50 metrů. Kde by se stavěly, si můžete udělat představu z větrné mapy například zde.
Pro úplnou představu o větrné energetice ještě zbývá zmínit nároky na jejich stavbu. Podle člena Uhelné komise a bývalého poslance Jana Zahradníka (ODS) by se na 3900 větrných elektráren, které by teoreticky mohly nahradit roční výkon Temelína, spotřebovalo 50krát více oceli a 15krát víc betonu, než na samotnou elektrárnu Temelín (rozhovor zde). Jistou představu o spotřebě oceli a betonu je možné získat při zhlédnutí tohoto videa na Youtube zde.
Při procházení prezentací organizací propagátorů obnovitelných zdrojů či jejich komor a svazů však narazíte leda na informace o tom, kolik by se dalo v Česku do roku XY postavit větrných elektráren a jaký by mohl být jejich celkový instalovaný výkon. Pro energetickou soustavu je však důležitý dodaný výkon a ten se v tomto případě pohybuje v ročním průměru na čtvrtině toho instalovaného. Nebo na tvrzení o tom, kolik spotřeby Česka by tyto zdroje mohly pokrýt. Teoreticky. Praktický rozměr těmto údajům však dávají až výpočty profesora Františka Hrdličky, neboť je zasazují do energetického a fyzikálního kontextu.
Dobrou představu o skutečných možnostech OZE nabízí také video Karla Vinklera ze společnosti ČEPS.