Javier Milei v Davosu

Wokeismus jako mentální virus

Milei začal – mimo jiné v souvislosti s Trumpovým vítězstvím – v optimistickém duchu, s tím, že na Západě vanou větry změny. „To, co se zdálo být absolutní globální hegemonií woke levice v politice, ve vzdělávacích institucích, v médiích, v nadnárodních organizacích nebo na fórech, jako je Davos, se pomalu začíná drolit a vynořuje se naděje pro myšlenky svobody.“

Podle Mileie je naší morální povinností a historickou odpovědností ideologickou konstrukci wokeismu demontovat. Tuto ideologii, která prý byla po desetiletí uctívána jako zlaté tele a udávala tón celosvětové diskusi, označil za chorobnou, neblahou, barbarskou, vražednou a za „mentální virus“.

„Toto je velká epidemie naší doby, kterou je třeba vyléčit. Je to rakovina, kterou je nutné odstranit. … Dokud tuto zvrácenou ideologii nevymýtíme z naší kultury, institucí a zákonů, západní civilizace, ba dokonce i samotný lidský druh, nebudou schopny vrátit se na cestu pokroku, kterou si žádá náš průkopnický duch. Je nezbytné přetrhnout tyto ideologické řetězy, pokud chceme vykročit do nové zlaté éry.“

Podstata zvrácené ideologie

Milei vyzvihl původní Západ, který podle něj představuje „vrchol lidského druhu. Úrodná půda jeho řecko-římského dědictví a židovsko-křesťanských hodnot zasadila semena něčeho v dějinách dosud nevídaného. Po definitivním vítězství nad absolutismem začala nová éra lidské existence. V rámci tohoto nového morálního a filozofického řádu, který stavěl individuální svobodu nad rozmary tyrana, mohl Západ plně rozvinout tvůrčí potenciál člověka a nastartovat dosud nevídaný proces tvorby bohatství.“

Wokeismus však znamenal zradu a opuštění těchto kořenů. Podle Mileie progresivistická politická třída zneužila hodnoty liberalismu, když uvnitř liberálního paradigmatu záludně prosazovala socialistickou agendu. „Takto nahradili svobodu za osvobození, využívajíce donucující sílu státu k přerozdělování bohatství vytvořeného kapitalismem. Jejich ospravedlněním byla neblahá, nespravedlivá a odpudivá myšlenka sociální spravedlnosti, doplněná teoretickými marxistickými rámci, jejichž cílem bylo osvobodit jednotlivce od jejich potřeb. A v jádru tohoto nového hodnotového schématu byla základní premisa, že rovnost před zákonem není dostačující, protože existují skryté nespravedlnosti, které je třeba napravit, což představuje zlatý důl pro byrokraty s aspiracemi na všemohoucnost.

V tomto spočívá wokeismus především. Je to výsledek převrácení západních hodnot, každý z pilířů naší civilizace byl změněn na zkreslenou verzi sebe samého prostřednictvím zavedení různých mechanismů kulturní subverze.

Od negativních práv na život, svobodu a majetek jsme přešli k uměle nekonečnému množství pozitivních práv. …. Práv, která, samozřejmě, musí někdo zaplatit a která mohou být zaručena pouze nekonečnou expanzí zrůdného státu. Jinými slovy, od konceptu svobody jakožto základní ochrany jednotlivce před zásahem tyrana jsme přešli ke konceptu osvobození prostřednictvím zásahu státu.“

Ve výsledku wokeismus „není ničím jiným než systematickým plánem … k ospravedlnění státní intervence a zvýšení veřejných výdajů“. Je to „schéma, kde hlavním vítězem je politická třída, která se stává zároveň arbitrem i zainteresovanou stranou tohoto přerozdělování“.

„A jaká společnost může z wokeismu vzejít? Společnost, která nahradila svobodnou směnu zboží a služeb svévolným přerozdělováním bohatství s pistolí v ruce, nahradila svobodná společenství nucenou kolektivizací, nahradila tvůrčí chaos trhu sterilním a sklerotickým pořádkem socialismu. Společnost plná zatrpklosti, kde existují pouze dva typy lidí: ti, kteří jsou čistí plátci daní, a ti, kteří jsou příjemci státní podpory.“

Progresivismus také vytváří společnost odvracející se od vlastní kultury. „Snaží se unést naší budoucnost, protože ovládnutím kateder na nejprestižnějších univerzitách světa formuje elity našich zemí, aby napadaly a popíraly kulturu, myšlenky a hodnoty, které nás učinily velkými, čímž ještě více poškozuje naše sociální pletivo. Jakou budoucnost máme, pokud učíme naši mládež cítit stud kvůli naší minulosti?“

Mnoho hlav jedné stvůry

„Feminismus, diverzita, inkluze, rovnost, imigrace, potraty, ekologismus, genderová ideologie a další jsou hlavami jedné a téže stvůry, jejímž cílem je ospravedlnit rozmach státu prostřednictvím přivlastnění a zkreslení vznešených cílů,“ řekl argentinský prezident a některým z těchto agend se věnoval blíže:

Radikální feminismus je podle něj „zkreslením pojmu rovnosti, a i ve své nejmírnější podobě je nadbytečný, protože rovnost před zákonem již v západních zemích existuje. Všechno ostatní je hledání privilegií, což je skutečný cíl radikálního feminismu, který staví jednu polovinu populace proti druhé, přičemž by měly stát na stejné straně.“

Nebezpečné jsou také další výstřelky genderové a LGBT ideologie, snažící se vnutit představu, že ženy jsou muži a muži ženami pouze na základě jejich vlastního vnímání, což vedlo ke zpochybnění biologického pohlaví a k souvisejícím absurdním legislativním úpravám. Dochází k nevratnému poškozování dětí hormonálními zákroky a zmrzačováním. „Věřte mi, že skandální experimenty, které se dnes provádějí ve jménu této zločinné ideologie, budou odsouzeny a srovnávány s těmi, které se odehrály během nejtemnějších období naší historie,“ řekl v této souvislosti Milei.

Ochrana planety pro příští generace je samozřejmě věcí zdravého rozumu. „Ale opět wokeismus dokázal překroutit tuto základní myšlenku. Místo zachování životního prostředí pro lidské potěšení jsme se posunuli k fanatickému environmentalismu, kde jsou lidé vnímáni jako rakovina, kterou je třeba odstranit, a ekonomický rozvoj málem jako zločin proti přírodě.“ Právě o tom je environmentalismus a klimatická agenda.

„Když argumentujeme, že Země již měla pět cyklů náhlých změn teploty a že v čtyřech z nich člověk vůbec neexistoval, označují nás za plochozemce, aby zdiskreditovali naše názory, a to bez ohledu na to, že věda a data jsou na naší straně,“ dodává Milei.

A pokračuje: „V našich podnicích, veřejných institucích a vzdělávacích zařízeních byla opuštěna zásluhovost ve prospěch doktríny diverzity, která představuje návrat k dávným aristokratickým systémům. Vymýšlejí se kvóty pro všechny menšiny, které si politici dokážou představit, což vede jedině k podkopávání kvality těchto institucí.“

Wokeismus postavil na hlavu také otázku přistěhovalectví. Je pravda, že Argentina, Spojené státy a řada dalších zemí v minulosti mohutně profitovaly z přistěhovalců, kteří opustili svoje domovy, aby hledali nové příležitosti. „Jenomže od snahy přilákat zahraniční talenty na podporu rozvoje jsme přešli k masové migraci, která není motivována národním zájmem, ale pocitem viny. Jelikož je Západ údajně příčinou všeho zla v historii, musí se vykoupit tím, že otevře své hranice všem, což nutně vede k obrácené kolonizaci, která se podobá kolektivní sebevraždě. Takto dnes vidíme obrázky hord imigrantů, kteří zneužívají, znásilňují nebo zabíjejí evropské občany, jejichž jediným hříchem bylo to, že nepřijali určité náboženství.“

Umlčování opozice

Wokeismus se snaží zdiskreditovat ty, kteří zpochybňují jeho mantry „tím, že nás nejprve onálepkuje, aby nás poté cenzuroval. Pokud jste běloch, musíte být rasista. Pokud jste muž, musíte být misogyn nebo součást patriarchátu. Pokud jste bohatý, musíte být krutý kapitalista. Pokud jste heterosexuál, musíte být heteronormativní, homofobní nebo transfobní.

Pro každý nesouhlas mají připravenou nálepku, kterou se následně snaží použít k censuře, buď faktické, nebo právní. Protože za rétorikou diverzity, demokracie a tolerance, které údajně prosazují, se ve skutečnosti skrývá zjevná touha zničit odlišné názory, kritiku a v samotné podstatě svobodu. To vše proto, aby mohli i nadále udržovat systém, z něhož sami nejvíce těží.“

Řešením je návrat zpět ke svobodě

Podle Mileie jsme dnes svědky „globálního vyčerpání tohoto systému, který nás ovládal poslední desetiletí“. Politické vzorce progresivismu „selhaly a kolabují pod svou vlastní vahou“. „Stojíme před změnou éry, koperníkovským obratem, zničením jednoho paradigmatu a vytvořením jiného.“

Je čas k opuštění vadného scénáře, čas k odvaze „psát vlastní verše, protože když současné ideje a texty říkají všechny totéž a říkají věci, které jsou pomýlené, být statečný znamená právě postavit se mimo tuto dobu, znamená to vrátit se zpět, nenechat se oslnit pomíjivými věcmi a neztratit ze zřetele to univerzální. Znamená to znovu přijmout pravdy, které byly pro naše předky samozřejmé a které jsou základem civilizačního úspěchu, jímž byl Západ, jakkoli je režim monolitického myšlení posledních desetiletí vnímal jako kacířství. …

Musíme se znovu setkat se zapomenutými pravdami naší minulosti, abychom rozvázali uzel přítomnosti a udělali jako civilizace příští krok vpřed směrem k budoucnosti. A co vidím, když se podívám zpět? Že musíme znovu přijmout poslední ověřené teze ekonomického a sociálního úspěchu. To znamená model svobody – znovu přijmout myšlenky svobody, vrátit se k liberalismu. To je to, co děláme v Argentině, to je to, co věřím, že prezident Trump udělá v této nové Americe, a to je to, k čemu vyzýváme všechny velké národy svobodného světa, pokud chtějí včas zastavit to, co je zjevně cesta vedoucí ke katastrofě.“

Klíčovým opatřením je podle Mileie „drastické snížení velikosti státu. Nejen v každé z našich zemí, ale také drastické snížení všech nadnárodních těles. Protože je to jediný způsob, jak zarazit tento zvrácený systém, vyčerpáváním jeho zdrojů, abychom vrátili daňovému poplatníkovi to, co je jeho, a skončili s prodejem výhod. Neexistuje lepší způsob, než eliminovat státní byrokracii, aby neexistovala možnost prodávat tyto výhody.

Funkce státu musí být opět omezeny na obranu práva na život, svobody a majetku. Jakákoliv jiná funkce, kterou si stát přivlastní, bude na úkor jeho základní úlohy a nevyhnutelně vyústí ve všudypřítomného Leviathana, kterým dnes všichni trpíme.“

Na samotný závěr Milei řekl: „Ve výsledku to, co vám navrhuji, je, abychom znovu učinili Západ velkým. Dnes, stejně jako před 215 lety, Argentina zlomila svá pouta a zve vás – jak říká naše hymna – všechny smrtelníky světa, aby slyšeli posvátný výkřik: svoboda, svoboda, svoboda. Ať nás síly nebes provázejí. Moc děkuji všem a… ¡viva la libertad, carajo!“

Originál projevu ve španělštině je dostupný zde a anglický překlad zde.

P. S.

Jako spoluautor knih Sebedestrukce Západu (IVK, 2020) a Sebedestrukce Západu 2.0 – Pád zrychluje (IVK, 2023) s Mileiovými myšlenkami velmi souzním. Snad nám konzervativcům mohou znít až příliš tvrdě některá slova, která tento libertarián adresuje vůči státu jako instituci, jeho kritika progresivismu je ale přiléhavá. Je velmi cenné, že takový postoj zaujímá a veřejně hlásá hlava významné země. Politici jako on nám dávají naději, že ony větry změny (vientos de cambio) opravdu vanou.