Život v Evropě mi ukázal, píše na svém blogu americký konzervativní publicista Rod Dreher, který už třetím rokem žije v Maďarsku, jak moc se skutečná Evropa liší od toho, jak o ní informují liberální americká média. Část problému je v tom, že ve většině evropských zemí lidé neumějí moc anglicky, takže jsou závislí na obrazu Ameriky, který jim podávají jejich národní média.
A pro liberální americká média to platí taky. Tady je téměř groteskní příklad toho, jak americká média lžou o poměrech v zahraničí.
John Eligon, reportér New York Times v Jihoafrické republice, bagatelizuje hysterický rasismus tamních vlivných černošských radikálních politiků, včetně organizování meetingů, vyzývajících k masakru bělochů. Podívejte se a poslouchejte:
John Eligon o této události referoval v NYT takto (úryvek):
Pan Malema vede stranu Bojovníci za ekonomickou svobodu, která prosazuje zabírání půdy ve vlastnictví bělochů a její předávání černým Jihoafričanům. O to víc některé bělochy znepokojuje bojové písně a skandování. (…) Podle pana Malemy a veteránů a historiků boje proti apartheidu by píseň navzdory svým slovům neměla být chápána jako doslovná výzva k násilí. Je to jeden z mnoha bojových pokřiků hnutí proti apartheidu, který je stále charakteristickým rysem politické kultury země.
Takhle pohodově referuje NYT o Jižní Africe. A teď John Eligon ještě jednou, tentokrát o Trumpově podpoře bílé menšiny v Jižní Africe. A hle – hádáte správně – vidí rasismus!
Když slyšíme prezidenta Trumpa a některé jeho nejbližší příznivce, Jihoafrická republika je pro bělochy hrozné místo. Bílí čelí diskriminaci, jsou odsunuti na vedlejší kolej a žijí pod neustálou hrozbou násilí nebo krádeže půdy zkorumpovanou vládou vedenou černochy, která zemi zanechala v rozvratu.
Údaje však vypovídají o něčem jiném. Přestože běloši tvoří 7 % obyvatel země, vlastní nejméně polovinu jihoafrické půdy. Policejní statistiky neukazují, že by byli násilnými trestnými činy ohroženi více než ostatní lidé. A bílí Jihoafričané jsou na tom prakticky ve všech ukazatelích ekonomického žebříčku mnohem lépe než černoši.
Přesto pan Trump a jeho spojenci prosazují svůj vlastní narativ o Jihoafrické republice, aby doma prosadili argument: Pokud Spojené státy nezpřísní podporu rozmanitosti, stane se Amerika semeništěm dysfunkce a protibělošské diskriminace.
„Hraje to na strunu obav bělochů v Americe i jinde: My bílí jsme ohroženi,“ říká Max du Preez, bělošský jihoafrický spisovatel a historik, o Trumpově popisu své země. Pan du Preez dodává, že bělochům se od konce apartheidu v roce 1994 daří dobře.
Strana Africký národní kongres přijala zákon, který umožňuje vládě zabírat soukromou půdu ve veřejném zájmu, někdy i bez poskytnutí náhrady. Tento zákon zatím nebyl použit, ale někteří bílí Jihoafričané – a pan Trump – tvrdí, že je nespravedlivě zaměřen proti vlastníkům půdy a komerčním zemědělcům v zemi, kterými jsou většinou běloši.
Postoj západních médií k rasistickému vraždění jihoafrických bělochů se zdá být takový, že se nic takového neděje, a pokud ano, lze to opravdu vyčítat černochům? Vypadá to, že západní liberálové raději odvracejí pohled od situace v zemi, která byla před třiceti lety vzorem hollywoodského happy endu.
Tady vůbec nejde o to, zda si černoši mohou vládnout sami, tady jde o tento konkrétní černošský politický establishment a konkrétní protibělošskou rasistickou ideologii, která oživuje většinu většinové politiky v Jihoafrické republice. Proč o tom ve Spojených státech ani v Evropě nic neslyšíme?
Myslím, že jde o narativ. Ten narativ zní „v Jihoafrické republice je všechno v pořádku“. Tento narativ uvízl v roce 1991, kdy padla železná opona a zvítězila liberální demokracie. Celý svět tehdy oslavoval nový úsvit v Jižní Africe.
Pro liberální establishment by bylo příliš velkou ostudou uznat, že to nefunguje – že se zvyšuje počet vražd, že chybí poskytování základních služeb, že Africký národní kongres, kdysi miláček světa, dokormidloval zemi až k rasové katastrofě.
President Trump nedávno podepsal exekutivní příkaz, kterým Afrikáncům (bílé etnické menšině v Jihoafrické republice) udělil status uprchlíka a pozastavil veškerou pomoc Jihoafrické republice, částečně v reakci na její zákon o pozemkových reformách. Minulý týden na sociálních sítích uvedl, že Spojené státy nabídnou jihoafrickým zemědělcům z řad Afrikánců rychlou cestu k získání občanství.
Celková kriminalita v Jihoafrické republice prudce vzrůstá a postihuje občany všech ras, útoky na farmáře jsou obzvláště závažné jednak proto, že jsou zaměřeny na prosperující farmáře, kteří zemi živí, a jednak proto, že běloši tvoří malou menšinu, která má omezené možnosti se bránit.
Minulý týden pak ministr zahraničí Marco Rubio označil jihoafrického velvyslance ve Spojených státech Ebrahima Rasola za „rasistického politika, který nenávidí Ameriku“, a vyhostil ho. Stalo se tak proto, že pan velvyslanec pronesl projev, v němž odsoudil Trumpovu administrativu a její politiku jako bělošskou „supremaci“. To není příliš diplomatické!
V Maďarsku Bidenův velvyslanec také běžně útočil na maďarskou vládu, připomíná Dreher, ale Maďaři jako malá země samozřejmě nebyli v pozici, aby z něj udělali personu non grata. Díkybohu, že Amerika takový problém nemá.
Trumpova administrativa dokonale chápe, co se v Jihoafrické republice děje a jak globalistický liberální Západ raději obětuje skutečné lidské bytosti, jen aby ochránil své iluze…
To mi připomíná i loňský projev předsedkyně Evropské komise Ursuly von Der Leyenové v Davosu, končí Dreher svůh blog. Největším problémem národní bezpečnosti, kterému Evropa čelí, jsou prý „dezinformace“. To znamená, že paní Ursula se obává, že evropské vládnoucí elity ztratí kontrolu nad převládajícím narativem…
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
