Významný kanadský klinický psycholog a autor bestselleru „Dvanáct pravidel pro život“ Jordan B. Peterson oznámil rezignaci na svou profesuru na Torontské univerzitě. Jako hlavní důvod svého rozhodnutí uvedl tzv. mandát rozmanitosti, inkluzivity a rovnosti (DIE).
Renomovaný profesor tvrdí, že děsivá ideologie diverzity, inkluze a rovnosti demontuje jak vzdělávání, tak podnikání. Uvádí, že chytří a tvrdě pracující bílí studenti mužského pohlaví mají navzdory svým výsledkům a známkám jen malou šanci získat nabídku na pozice v akademickém výzkumu. Přestože kvalifikovaní uchazeči z řad menšin mají dnes všechny šance dostat se na akademické pozice a nečelí žádné diskriminaci, byly zavedeny kvóty, které je pozitivně diskriminují.
Peterson tvrdí, že dnes jednoduše není dostatek kvalifikovaných BIPOC studentů, aby se splnily cíle diverzity (BIPOC: černoši, domorodci a barevní lidé), a akademické přijímací komise si to uvědomují, i když je toto téma tabu. Přesto jsou kvóty naplňovány i za cenu odsunutí zasloužilých kandidátů bílé pleti na vedlejší kolej, což vedlo k tomu, že vyrostla „generace výzkumníků naprosto nekvalifikovaných pro tuto práci“. Když se to pak spojí se zrušením objektivního testování akademických výsledků, je celá koncepce vysokoškolského studia zásadně ohrožena.
Kanadský autor si stěžuje na skutečnost, že dnes musí všichni akademičtí pracovníci pro získání výzkumných grantů uvádět vlastní „plány rozmanitosti a rovnosti“. A přitom musí „všichni lhát“ a zároveň učit své studenty, aby dělali totéž. Souhlasí s tím, že se podrobí školení proti předsudkům, které vede nekvalifikovaný administrativní personál a obviňujícím způsobem je poučuje o jejich údajných sexuálních a rasistických předsudcích. Všichni však na tyto požadavky přistupují, protože vědí, že odmítnutí podrobit se takovému školení by je automaticky diskvalifikovalo z požadovaných pozic nebo grantů.
Peterson ve svém článku také osvětluje původ dnes rozšířeného obvinění, že učební osnovy jsou systematicky sestavovány tak, aby bránily úspěchu kandidátů a absolventů z řad menšin. Uvádí, že mnoho vysokoškolských studentů nezvládá ani témata prvního ročníku. Avšak místo toho, aby si přiznali vlastní omezení, dostali únikovou cestu z této svízelné situace: označte obsah svého studia za rasistický a budete omluveni.
Tvrdí také, že všichni akademici a odborníci se svých probuzených kolegů bojí až do krajnosti. Je to proto, vysvětluje Peterson, že „ideologie DIE není přítelem míru a tolerance. Je absolutním a naprostým nepřítelem kompetence a spravedlnosti“.
Tato ideologie je dnes všude, od univerzit přes média, nadnárodní společnosti až po filmový průmysl. Rasa, pohlaví a sexuální preference se nyní na příkaz radikální levice staly určujícími znaky každého člověka a jsou považovány za kvalifikaci, která se bere v úvahu, když někdo jde studovat nebo hledá zaměstnání.
Kanadský autor také poukazuje na skutečnost, že probuzené praktiky podkopávají pilíře ekonomiky a kapitalismu. Zaměstnavatelé tím, že nutí své zaměstnance navštěvovat školení o diverzitě a proti předsudkům, nepřímo obviňují své zaměstnance z rasismu a nepřátelského postoje vůči menšinám. Peterson však tento povýšený firemní přístup označuje za „urážlivý, otravný, invazivní, povýšený, moralizující, nevhodný, neuvážený, kontraproduktivní a neospravedlnitelný“. Tvrdí, že tento „ovčí“ přístup a nekritické přijímání „wokle“ politiky podkopává finanční životaschopnost a produktivitu podniků a vytváří u vedoucích pracovníků firem slepotu vůči skutečnosti, že tato ideologicky vedená agenda je naprosto protichůdná k svobodnému tržnímu podnikání.
Peterson uzavírá svůj projev příslovím: „Kdo seje vítr, sklidí vichr“.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkuje