Nedávná zpráva Evropských zelených má žel – pokud jde o režim podpory zemědělství v Maďarsku – málo společného s pravdou. Zde je pár faktů. V Maďarsku totiž podpora směřuje především malým a středním zemědělcům.
Ve zprávě o zemědělských dotacích v Maďarsku, kterou minulý týden skupina evropských Zelených v Evropském parlamentě zveřejnila pod názvem „Kam jdou peníze EU?“, se špatně informovaný autor, jistý Leonárd Máriás, jenž je v Maďarsku lépe znám jako pravidelný přispěvatel spolehlivě protiorbánovských zpravodajských stránek, jako je např. Mérce a – Sorosem financovaná – Átlátszó.hu, pustil do maďarského zemědělství.
V Maďarsku ví, jak na to
Autor kapitoly o Maďarsku ignoruje prostou skutečnost, že maďarští farmáři velice dobře vědí, jak získat přístup k zemědělským grantům. Ve skutečnosti má každoročně téměř 170 tisíc maďarských farmářů přístup k přímým grantům EU zahrnujícím stovky miliard forintů. Od roku 2015 byly v rámci Programu rozvoje venkova přiznány granty 216 tisícům žádatelů.
Významné procento unijních grantů vyplácených v Maďarsku je normativních, to znamená, že výše grantu závisí na počtu hektarů zemědělské půdy nebo stavu živého inventáře a také na tom, zda farmáři dodržují řadu předpisů. Pokud velikost (pozemků nebo stáda hospodářských zvířat) odpovídá pravidlům pro udělování grantů, obdrží farmáři dotace, na něž mají nárok. Není ponechán prostor pro individuální kritéria, pro to, co komu subjektivně vyhovuje nebo ne, ani pro přezkum na nějakém jiném základě.
Autoři také zamlčují skutečnost, že v rámci evropské sedmadvacítky přijalo Maďarsko jeden z nejpřísnějších režimů, který předpisuje, že velké farmy o rozloze více než 1200 hektarů nemají na standardní dotace podle rozlohy pozemků nárok. V případě zemědělských investičních grantů Programu rozvoje venkova přidělilo Maďarsko 80 procent financí malým a středně velkým rodinným podnikům, kdežto velké podniky si mohly zažádat nejvýš o 20 procent celkového balíku. A nejen to: v programu zemědělského a environmentálního hospodaření jsme zavedli degresivní režim, který upřednostňuje malé farmy (degresivní, opak progresivního; tedy čím větší podnik, tím méně nároků může uplatnit – pozn. red.).
Životně důležitým prvkem účinnosti a transparentnosti této soustavy je v Maďarsku užívání jednoho z nejpřísnějších a nejpromyšlenějších monitorovacích systémů rozdělování zemědělských dotací, který nejenže podléhá přísné akreditaci, nýbrž je též pod pravidelným dozorem Evropské komise a Evropského účetního dvora. Kdokoli tudíž útočí na maďarský režim zemědělských grantů, útočí ve skutečnosti na samotné základy současného evropského systému zemědělských dotací podporujících farmáře.
Následující fakta, která jasně vyvracejí tvrzení evropských Zelených, dosvědčují, že hlavní prioritou maďarské zemědělské politiky je posilování malých a středních rodinných podniků.
Fakt #1
Od roku 2010 prošla struktura vlastnictví farmářské půdy významnou proměnou: souběžně s tím, jak upadalo využívání půdy velkými hospodářskými podniky, rostla rozloha půdy obhospodařované životaschopnými malými a středně velkými podniky. Zatímco v roce 2010 hospodařili jednotliví farmáři na 2,5 miliónu hektarů půdy, v roce 2019 to již bylo více než 3,2 miliónu hektarů, tedy 61 procent zemědělské půdy v Maďarsku. V letech 2010-2018 klesla v souladu s vládní zemědělskou politikou celková rozloha zemědělských podniků obhospodařujících více než 1000 hektarů téměř o třetinu, přičemž plocha podniků hospodařících na 200-500 hektarech se zmenšila o 12 procent. Naopak farmáři hospodařící na 20-200 hektarech obdělávali v roce 2018 o 28 procent více zemědělské půdy než v roce 2010.
Fakt #2
V letech 2010-2015 poskytlo Maďarsko až 250 000 hektarů půdy k pronájmu. Od roku 2010 vzrostl počet farmářských nájemců státní půdy z 600 na více než 7 000, oproti praxi minulých vlád s typicky nízkým podílem půdy využívané hrstkou farmářů – tato praxe jasně upřednostňovala držitele velkých pozemků. Dnes téměř 85 procent státní půdy obhospodařují fyzické osoby, malí hospodáři, jednotliví zemědělští podnikatelé, farmářské rodiny a mladí zemědělci.
Fakt #3
V rámci programu „Půda pro farmáře“ uskutečněného v letech 2015-2016 získalo 30 procent registrovaných maďarských farmářů – téměř 30 tisíc lidí – půdu do vlastnictví. Skutečnost je taková, že v každé aukci byly ke koupi nabídnuty v průměru 2 pozemky, přičemž 60 procent zájemců zakoupilo pozemky o rozloze méně než 50 hektarů a 50 procent pozemky o rozloze méně než 20 hektarů. Jen 9 procent dražitelů zakoupilo půdu o výměře nad 100 hektarů. Netřeba říkat, že přednost při této možnosti získat pozemky do vlastnictví měli místní farmáři. Na základě předkupního systému směli zájemci odjinud získat půdu pouze v případě, že se místní obyvatelé dražby nezúčastnili.
V roce 2020 byly ve dvou fázích nabídnuty ve veřejných soutěžích ke koupi státní podíly v pozemcích o rozloze pod 3 hektary a o rozloze 3-10 hektarů, v souladu se záměrem postupně snižovat rozsah podílového spoluvlastnictví.
Poznámka redakce:
V České republice obdělávají bezmála 90% zemědělské půdy podniky hospodařící na více než 50 ha. V roce 2018 bylo v ČR 7% podniků s více než 500 ha pozemků, zatímco celá EU jich měla pouze 0,3%. Zmíněných 7% velkých subjektů obhospodařuje cca dvě třetiny půdy a chová více než tři čtvrtiny hospodářských zvířat. Nejpočetnější skupinou jsou malé podniky, které však hospodaří pouze na 5% půdy.
V roce 2016 (novější souhrnná data se nepodařilo nalézt…) činila průměrná výměra zemědělské půdy na jeden subjekt v Evropské unii cca 16 ha. V České republice to bylo více než 130 ha, v Evropské unii nejvíce (kromě toho je tu otázka, nakolik jsou totožní beneficienti u více právnických osob…). Následuje druhé Slovensko s průměrnou výměrou 73,6 ha a za ním Německo a Estonsko s asi 60 ha. Další naši sousedé, tedy Polsko a Rakousko, se v tomto ukazateli pohybují na asi 10, resp. 20 ha. Dále, pro zajímavost, Itálie 11 ha, Slovinsko a Řecko méně než 7 ha… V diskutovaném případě Maďarska je příslušná průměrná hodnota necelých 11 ha.
Zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4.
Komentář zveřejněn k 1. březnu 2021. Se souhlasem převzato z abouthungary.hu. Pro Konzervativní noviny přeložila Ivana Kultová. Originál zde.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!