Skandál nebývalých rozměrů. Takto bruselské kruhy komentují vlnu zatýkání a obvinění z korupce, která začala minulý pátek a zřejmě ještě neskončila. Zatím největší „rybou“ chycenou do sítě vyšetřovatelů je místopředsedkyně Evropského parlamentu, 44letá Řekyně Eva Kailiová.
Vše začalo v pátek ráno, kdy vyšetřovatelé belgické federální policie zatkli otce Evy Kailiové, když odcházel z luxusního hotelu v evropské čtvrti Bruselu. V cestovním kufru měl 600 tisíc eur v hotovosti.
Následovalo celkem 16 domovních prohlídek a prohlídek kanceláří poslanců Evropského parlamentu, asistentů poslanců, lobbistů a dalších úředníků.
V pátek večer při prohlídce bytu Evy Kailiové objevili policisté dalších 150 tisíc eur „v několika taškách“ a řadu cenností, které zřejmě pocházely z Kataru. Podle vyšetřovatelů se na místopředsedkyni Evropského parlamentu, která byla přistižena při činu flagranti, nevztahuje poslanecká imunita, a proto byla vzata do vazby. Její životní partner, pětatřicetiletý Ital Francesco Giorgi, vlivný parlamentní asistent, tam jel s ní.
Eva Kaili pochází ze zámožné soluňské rodiny, její otec je stavitel s bohatými politickými kontakty. Sama Eva se angažovala v levicové straně PASOK a je bývalou televizní moderátorkou. Po zatčení a obvinění jí však bylo členství okamžitě odebráno. Řecké úřady následně zablokovaly veškerý majetek rodiny. Ze svých řad ji vyloučila i socialistická frakce Evropského parlamentu.
Další zatčení přišla během pátku. V rukou policie skončili také bývalý europoslanec za italskou levicovou Demokratickou stranu (PD) Antonio Panzeri (při domovní prohlídce u něj bylo nalezeno dalších 600 tisíc eur v hotovosti) a tajemník nevládní organizace No peace without justice, Ital Niccolo Figá Talamanca.
Italská policie ve spolupráci s belgickými orgány zatkla manželku a dceru Antonia Panzeriho a zabavila dalších 17 tisíc eur v hotovosti.
Dalším podezřelým je belgický socialistický poslanec Marc Tarabella, potomek italských přistěhovalců, kterého před uvězněním zachránila belgická ústava a její úprava poslanecké imunity. Prohlídka jeho sídla se již uskutečnila za přítomnosti předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsola.
Katar je skvělý!
Belgický federální vyšetřující soudce Michel Claise ve zdůvodnění zásahu uvádí, že „vyšetřovatelé federální soudní policie mají již několik měsíců podezření, že země Perského zálivu s cílem ovlivnit ekonomická a politická rozhodnutí Evropského parlamentu vyplácela velké finanční částky nebo nabízela významné dary osobám, které měly v Evropském parlamentu významné politické a/nebo strategické postavení“.
Ačkoli vyšetřovatelé neurčili, o kterou zemi Perského zálivu se jedná, okamžitě se objevily spekulace, že případ souvisí s Katarem a jeho pořádáním mistrovství světa ve fotbale. Katarská vláda však jakoukoli souvislost s případem popřela a označila jej za dezinformaci.
Jak však ukázala další zjištění, nejde jen o mistrovství světa ve fotbale a nejde jen o Katar.
Pořadatelství šampionátu, které získal Katar, bylo od počátku terčem kritiky, zejména kvůli pracovním podmínkám asijských pracovníků. Podle Pákistánu, Indie a Nepálu zemřely při stavbě stadionů stovky jejich občanů, kteří byli najati na práci v Kataru.
Eva Kaili se v poslední době chová k arabské zemi podezřele vstřícně a přejímá její rétoriku o tom, jak moc se pracovní podmínky v Kataru v posledních letech zlepšily.
Při projednávání usnesení Evropského parlamentu o mistrovství světa ve fotbale v Kataru 22. listopadu tohoto roku označila Katar za lídra v oblasti práv dělníků. Vyzdvihla zavedení minimální mzdy v kontrastu s tím, že některé evropské země tento institut nemají. „Ale stále existuje někdo, kdo je diskriminuje. Šikanuje je a obviňuje z korupce každého, kdo s nimi mluví nebo má něco společného,“ prohlásila o kritice Kataru Eva Kaili.
Když tato slova pronesla, byla již pod drobnohledem vyšetřovatelů. Michel Claise uvedl, že na případu se pracovalo několik měsíců.
Jako místopředsedkyně Evropského parlamentu měla na starosti také agendu Blízkého východu, a když delegace europoslanců v rámci cesty do Saúdské Arábie zrušila návštěvu Kataru, Eva Kailiová se tam vydala na vlastní pěst, setkala se s katarským ministrem práce a využila to k propagaci dobrých pracovních podmínek v Kataru.
Její přítel Francesco Giorgi byl parlamentním asistentem se specializací na Blízký východ a Magreb. Výbor, jehož byl poradcem, také rozhodoval o přidělování rozvojových prostředků EU pro severní Afriku. Dříve působil jako parlamentní asistent Antonia Panzeriho.
Další z obviněných, Marc Tarabella, byl do té doby místopředsedou delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Arabským poloostrovem. V roce 2010 kritizoval rozhodnutí FIFA udělit šampionát Kataru, ale později změnil názor.
V debatě, z níž jsme výše citovali vyjádření Evy Kailiové, se Tarabella o Kataru vyjádřil také velmi pochvalně: „Právě před devíti lety jsme hlasovali pro usnesení o žalostné situaci pracovníků v Kataru. Za devět let jsme nepřijali žádné usnesení. A to z toho prostého důvodu, že se podařilo dosáhnout pokroku v oblasti práv zaměstnanců. Situace v Kataru není dokonalá, stále je třeba dosáhnout velkého pokroku, ale je to země, která se vydala na cestu reforem. A právě pořádání mistrovství světa bylo pravděpodobně hnacím motorem, který tyto reformy urychlil,“ řekl Tarabella.
Dovolená za 100 000 eur
Klíčovou postavou celého případu je pravděpodobně Antonio Panzeri, bývalý socialistický poslanec, asistent v současném parlamentu a lobbista. Spolu se svou manželkou a dcerou je obviněn ze „zločinného spolčení zaměřeného na korupci a praní špinavých peněz, které souvisí s intenzivní lobbistickou činností ve prospěch států Katar a Maroko, které podle získaných informací platily úplatky za účelem získání výhod ve vztazích s Evropskou unií“.
Podle deníku Corriere della Sera ze získaných odposlechů vyplývá, že Panzeri plánoval vánoční dovolenou s rodinou, ale jeho manželka odmítla utratit 35 tisíc eur ze svého účtu na tento účel. Panzeri jí slíbil jiné řešení s tím, že dovolená bude oficiálně stát jen 10 tisíc. Manželka v rozhovoru dodává, že si nemůže dovolit utratit 100 tisíc eur za dovolenou jako loni.
Vyšetřovatelé také zjistili, že Panzeri, jeho manželka a dcera se podíleli na „darech“, které v Maroku obdržel prostřednictvím Abderrahima Atmouna, 67letého „marockého velvyslance v Polsku“, a využívali „kreditní kartu na jméno třetí osoby“.
Antonio Panzeri je dlouholetým odborářem, který se v Miláně politicky vypracoval a svůj vliv v italských odborech si udržel i po přestěhování do Bruselu. Stejně jako Francesco Giorgi se v Evropském parlamentu zaměřuje především na vztahy se zeměmi Maghrebu.
V roce 2019 založil nevládní organizaci Fight Impunity, v níž sdružil řadu vysloužilých levicových politiků, například Federicu Mogheriniovou a bývalého francouzského premiéra Bernarda Cazeneuva. V pátek v jejím sídle v Bruselu proběhla domovní prohlídka.
Jak však upozorňuje Corriere della Sera, Panzeri dokázal prosadit své nejen mezi socialisty, ale i na pravé straně spektra.
Neméně výmluvné je jméno dalšího ze zatčených, předsedy Mezinárodní odborové konfederace (ITUC) Luky Visentiniho. Do této funkce nastoupil teprve minulý měsíc, ale předtím vedl Evropskou konfederaci. V době, kdy stavební odbory obecně kritizují pracovní podmínky v Kataru, je ITUC výjimkou. A její předchozí šéf Sharan Burrow natočil pozitivní video pro katarské ministerstvo práce přímo ze stavby.
Visentini, stejně jako otec Evy Kailiové, však byl po slyšení propuštěn.
V pondělí večer přišla další razie belgické policie. Vyšetřovatelé prohledali 19 obydlí a kanceláří a řadu parlamentních kanceláří, které byly nyní zapečetěny. Zaměřili se zejména na informační systémy a zařízení předtím, než mohla být vymazána důležitá data. Pondělní razie vycházejí také z analýzy informačních systémů zabavených při pátečních prohlídkách.
Pod drobnohledem jsou i další členové socialistické frakce a jejich asistenti. Několik politiků, ačkoli nebyli obviněni, odstoupilo ze svých funkcí ve výborech. Vyšetřovatelům nahrává i skutečnost, že ve Štrasburku právě zasedá plénum Evropského parlamentu.
A co komise?
Jak daleko je korupční systém, který vybudovali lobbisté v Bruselu a nabízeli služby třetím zemím za peníze, je otázka, na kterou dnes nikdo nezná odpověď. Ve středu, kdy policie analyzuje další shromážděné důkazy, předstoupí všichni dosud zadržení před soudce, který rozhodne o jejich osudu. Předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová slibuje nemilosrdné vnitřní vyšetřování.
Dva problémy však naznačují, že ani Evropská komise nemusí být v tomto případě bezúhonná.
Zaprvé, pokud se případ týkal nejen činnosti organizované skupiny v Belgii, ale přinejmenším také v Itálii, je otázkou, proč se jím nezabýval Evropský úřad pro boj proti podvodům a Úřad evropského veřejného žalobce, ale belgická policie – ve zjevně dobře kryté spolupráci – s italskou policií.
Druhým znepokojivým momentem je reakce Stelly Kyriakidesové, kyperské komisařky pro zdravotnictví, která se během výše zmíněné rozpravy o usnesení o katarském mistrovství rovněž pochvalně vyjádřila o „pokroku“ Kataru v oblasti pracovního práva.
Ještě větší rozruch však vyvolala pondělní tisková konference předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Odmítla odpovědět na otázky novinářů ohledně vztahů řeckého místopředsedy Evropské komise Margaritise Schinase (rovněž ze Soluně) s Katarem.
Schinas se zúčastnil slavnostního zahájení katarského mistrovství, přestože EU Katar kritizovala ústně i v parlamentním usnesení.
Lobbing bez pravidel
Místo odpovědi se šéfka Komise pokusila odvést debatu k návrhu nového etického orgánu, který by reguloval vztahy bruselských politiků a úředníků s lobbisty, včetně těch ze třetích zemí.
Ačkoli von der Leyenová tento orgán ohlásila při svém nástupu do funkce v roce 2019, dosud nenabyl konkrétní podoby. Na starosti ho má česká eurokomisařka Věra Jourová, která je dvojnásobnou nominantkou vlády Andreje Babiše.
V současné době by měla být každá lobbistická skupina, obvykle pod hlavičkou nevládní organizace, zapsána v tzv. registru transparentnosti lobbistických skupin. Panzeriho Boj proti beztrestnosti nebyl tímto způsobem zaregistrován. Povinnost registrace se rovněž nevztahuje na subjekty ze třetích zemí a poslanci a úředníci nemusí oznamovat kontakty s těmito subjekty.
To se týká nejen Kataru, ale i dalších zemí, které chtějí ovlivňovat evropskou politiku. „Velmi dobře si pamatujeme, jací bývalí vrcholní představitelé Evropy působili jako agenti, kteří ovlivňovali projekty Nord Stream,“ řekl estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu bruselskému časopisu Politico.
Nehledě na to, že se již dlouho šušká, že se některé mocnosti snaží rozložit energetickou architekturu EU prostřednictvím financování pseudoekologických organizací a politiků.
A když už jsme u Kataru a mistrovství světa, reakce Evropské komise je o to znepokojivější, že připomíná reakci bývalého předsedy FIFA Seppa Blattera, který po vypuknutí skandálu s katarskými penězi v karibských fotbalových asociacích také hovořil o zřízení etické komise, která by vše vyřešila.
Proč to dělali?
Jakou motivaci by měl Katar k tomu, aby uplácel i EU? Ačkoli se zdá, že šejkům nevadí ani mrtví zaměstnanci, natož tolik kritizované zacházení s LGBT, Katar chce zlepšit svou image kvůli obchodu. Jako země s významnými zásobami zemního plynu totiž vidí v současné situaci vynikající příležitost pro obchod s Evropskou unií.
Další otázkou je hlasování o bezvízovém styku, které se týkalo nejen Kataru či zmíněného Maroka, ale i dalších arabských zemí. Toto hlasování mělo být na programu zasedání Evropského parlamentu, které se konalo tento týden ve Štrasburku. Roberta Metsolaová však vrátila materiál zpět do výboru.
Převzato ze slovenského Konzervatívného denníku Postoj
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!
