Environmentální novináři a aktivisté vyprodukovali v uplynulých měsících celou řadu apokalyptických proroctví o důsledcích klimatických změn. Například Bill McKibben tvrdí, že kvůli požárům v Austrálii, podpořeným klimatickou změnou, již koalové „funkčně vyhynuli“. Extinction Rebellion prohlašuje, že „zemřou miliardy“ a „život na Zemi vymírá.“ Organizace Vice zase říká, že „kolaps civilizace již možná začal.“
Někteří dokonce hrozbu vyjadřují mnohem razantněji, třeba aktivistka Greta Thunbergová nebo krajně levicová americká kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová. Ta prohlásila, že „svět skončí za 12 let, když nezačneme klimatickou změnu řešit.“ Podobně Thunbergová ve své knize píše, že „kolem roku 2030 budeme ve stavu hrozícím spustit řetězovou reakci vymykající se lidské kontrole, která povede ke konci civilizace, jak ji známe.“
Někdy i sami vědci vydávají apokalyptické předpovědi. „Je těžké si představit, jak by Země mohla uživit osm miliard lidí, i jen polovinu tohoto počtu, když se ohřeje o 4 stupně,“ prohlásil loni John Rockström. „Potenciál kolapsu produkce základních potravin se zvyšuje,“ tvrdí další. Pokud dosáhne růst hladiny oceánů hodnot předpovídaných organizací IPCC, „bude to nepředstavitelný problém“, říká jiný.
Podobné apokalyptické předpovědi ale mají ve skutečném světě své důsledky. V září skupina britských psychologů vydala zprávu, že děti čím dál častěji trpí úzkostmi z klimatických změn, vyvolanými těmito děsivými zprávami. V říjnu byl jeden aktivista z Extinction Rebellion (organizace založené v roce 2018 s cílem zvýšit pomocí občanské neposlušnosti povědomí o hrozbách, které podle jejích zakladatelů klimatické změny představují pro existenci lidstva) ztlučen v londýnském metru spolucestujícími, kteří neměli pochopení pro zdržování dopravy jménem jakési temné vize budoucnosti. A spoluzakladatel této organizace se zase nechal slyšet, že Holocaust byl ve srovnání s důsledky klimatických změn „v podstatě běžnou událostí“ (a byl za to z XR promptně odstraněn).
Klimatická změna je téma, o které se vášnivě zajímám a věnoval jsem jí velkou část svého života. Byl jsem v této oblasti politicky aktivní již přes 20 let a prováděl výzkum a psal články více než 17 let. V posledních čtyřech letech moje organizace Environmental Progress spolupracovala s některými z předních klimatologů na možnostech omezení růstu uhlíkových emisí. Do současnosti jsme dokázali zabránit emisím v rozsahu odpovídajícím 24 milionům nových aut.
Věnuji se také sledování faktů a vědeckých poznatků a v minulém roce jsem často uváděl na pravou míru nepřesné a apokalyptické mediální zprávy o požárech v Amazonii a Kalifornii, chybně připisovaných primárně klimatickým změnám.
Zlatým pravidlem novinářů i aktivistů by mělo být informovat o problémech životního prostředí pravdivě a přesně, i když budou mít pocit, že to sníží hodnotu jejich článků nebo účinek na veřejnost. Existuje mnoho dokladů o tom, že katastrofický narativ klimatických změn je vlastně kontraproduktivní, protože mnoho lidí odpuzuje a polarizuje. Navíc přehánění o klimatických změnách odvádí pozornost od jiných důležitých témat, včetně těch, na které můžeme mít větší krátkodobý vliv.
Cítím potřebu toto vyjasnit předem, protože bych byl rád, aby témata, o kterých chci mluvit, nebyla šmahem odmítnuta těmi, kteří původce každé námitky proti přehánění ihned označí jako popírače klimatu nebo brzdu nutného pokroku.
Když to máme za sebou, pojďme se podívat, jestli věda s těmito tvrzeními opravdu souhlasí.
Předně, žádná vědecká organizace ani skupina nikdy neřekla, že klimatické změny hrozí kolapsem civilizace, natož vyhynutím lidského druhu. „‚Naše děti během 10 nebo 20 let zemřou.‘ Jaké vědecké argumenty podporují toto tvrzení?“ zeptal se redaktor BBC Andrew Neil koncem minulého roku zjevně zaskočené mluvčí XR.
„Je pravda, že tato tvrzení byla zpochybňována,“ řekla. „Někteří vědci s tím souhlasí a někteří s tím nesouhlasí, ale celkově jde o to, že lidé budou opravdu umírat.“
„Ale většina vědců s tím nesouhlasí,“ namítl Neil. „Díval jsem se do zpráv IPCC a nenašel tam nic o tom, že zemřou miliardy lidí nebo děti během 20 let. Na co přesně zemřou?“
„Po celém světě jsme svědky masové migrace v důsledku sucha v mnoha zemích, zejména v jižní Asii. Vidíme lesní požáry v Indonésii, Amazonii, na Sibiři, v Arktidě,“ odpovídá.
Tímto výrokem však mluvčí XR významně dezinterpretuje vědu. „Existují robustní důkazy, že přírodní katastrofy způsobují migraci po celém světě,“ říká zpráva IPCC, „ale jen omezené doklady toho, že jejich přímou příčinou jsou klimatické změny nebo vzestup hladiny oceánů.“
A pokud jde o „masovou migraci“? „Většina výsledných migračních toků se omezuje na území zasažených států,“ tvrdí IPCC.
Není to tak, že v tom klima nehraje roli. Jde ale o to, že jeho roli výrazně převažují jiné faktory. V loňském roce vědci konstatovali, že klima „ovlivnilo ozbrojené konflikty v některých zemích. Jiným faktorům, například nízkému socioekonomickému rozvoji nebo slabým možnostem státu, se však přikládá významně vyšší vliv.“
Loni v lednu, když klimatičtí vědci kritizovali kongresmanku Ocasio-Cortezovou za její věštbu o konci světa za 12 let, její mluvčí prohlásil: „Můžeme se handrkovat o slovíčka, jestli je problém katastrofický nebo kataklyzmatický.“ A dodal: „Máme před očima mnoho problémů souvisejících s klimatem, které ovlivňují životy lidí již dnes.“
Poslední část může být pravdivá, ale je také pravda, že díky ekonomickému rozvoji jsme méně zranitelní, což je důvod, proč počet obětí přírodních katastrof poklesl od svého vrcholu v roce 1931 o 99,7 %.
V roce 1931 zemřelo v důsledku přírodních katastrof 3,7 milionu lidí. V roce 2018 jen 11 000. A to se přitom za tuto dobu globální populace zvětšila čtyřnásobně.
A co růst hladiny oceánů? Podle odhadů IPCC by hladina měla stoupnout do roku 2100 o 60 centimetrů. Zní to snad apokalypticky, nebo alespoň „nezvladatelně“?
Uvědomme si, že třetina Nizozemska leží pod hladinou moře, některé oblasti dokonce sedm metrů. Můžete namítnout, že Nizozemsko je bohaté, zatímco třeba Bangladéš je chudá. Jenže Holanďané se na život pod hladinou adaptovali již před 400 lety. Technologie se za tu dobu zlepšila i v těch nejchudších zemích.
A co hrozba kolapsu zemědělství a hladomoru? To je vědecká fantastika, nikoli věda. Dnes produkujeme dostatek potravin pro 10 miliard lidí, tj. o 25 % víc než potřebujeme, a vědci předpokládají, že produkce bude dále růst, nikoli klesat.
Organizace pro potraviny a zemědělství při OSN (FAO) předpovídá, že výnosy do roku 2050 vzrostou o 30 %. A v těch nejchudších oblastech, jako je subsaharská Afrika, se předpokládá růst dokonce o 80–90 %.
Nikdo netvrdí, že klimatické změny nemohou zemědělské výnosy negativně ovlivnit. Mohou. Ale tento pokles je třeba zasadit do správné perspektivy. Světové výnosy pšenice se od 60. let minulého století zvýšily až o 300 %, zatímco studie založená na 30 modelech zjistila, že výnosy klesnou o 6 % s každým stupněm Celsia zvýšené teploty.
Míra růstu budoucích výnosů závisí daleko víc na tom, jestli chudé země získají přístup k traktorům, zavlažování a hnojivům, než na důsledcích klimatických změn, říká zpráva FAO.
To vše vysvětluje, proč podle předpovědí IPCC budou mít klimatické změny jen malý vliv na ekonomický růst. IPCC odhaduje, že v roce 2100 bude globální ekonomika o 300–500 % větší než dnes. Jak IPCC, tak i nositel Nobelovy ceny za ekonomii William Nordhaus předpovídají, že nárůst teplot o 2,5–4 °C sníží za stejné období HDP o 2–5 %.
Znamená to tedy, že bychom si s klimatickou změnou neměli lámat hlavu? Ani v nejmenším.
Jedním z důvodů, proč se klimatickou změnou zabývám, je vliv, který může mít na ohrožené druhy. Klimatická změna může celosvětově ohrozit až milión druhů* a polovinu všech savců, plazů a obojživelníků na nejrůznějších místech, třeba v oblasti Albertinského riftu ve střední Africe, kde žijí ohrožené horské gorily.
Není ale pravda, že vymírání druhů „ohrožuje naše vlastní přežití“, jak tvrdí Elizabeth Kolbertová ve své knize Šesté vymírání. Jakkoli je vymírání živočišných druhů tragické, nijak neohrožuje naši civilizaci. Chceme-li zachránit ohrožené druhy, je to z duchovních, etických nebo estetických důvodů, nikoli kvůli našemu přežití.
Zveličování rizika, třeba prohlašováním, že klimatická změna je důležitější než destrukce přirozeného prostředí, je kontraproduktivní.
Například australské požáry nezpůsobí vyhynutí koalů, jak tvrdí Bill McKibben. Hlavní vědecká instituce monitorující ohrožené druhy, IUCN (International Union for the Conservation of Nature), označuje koaly jako „zranitelné“, což je o jeden stupeň méně než „ohrožený“, o dva stupně méně než „kriticky ohrožený“ a o tři stupně méně než „vyhynulý v přírodě“.
Máme si tedy dělat o koaly starosti? Samozřejmě! Jsou to úžasná zvířata a jejich počty klesly zhruba na 300 000. Čelí ale daleko větším hrozbám, jako je destrukce přirozeného prostředí, nemoci, požáry buše a invazivní druhy.
Uvažujte o tom takto: klima se může dramaticky změnit a přesto můžeme koaly zachránit. A naopak, klima může zůstat stejné a přesto mohou koalové vyhynout.
Chorobné zaměření pouze na klima odvádí naši pozornost od dalších věcí, které koaly a další druhy ohrožují, a od dalších příležitostí, jak jim pomoci, třeba ochranou a rozšiřováním jejich prostředí.
Pokud jde o australské požáry, jeden z předních odborníků říká, že „ztráty způsobené požáry lze jednoduše vysvětlit rostoucím počtem lidských sídel v blízkosti snadno hořlavé buše. Žádné jiné vlivy není třeba zohledňovat. Takže přesto, že klimatické změny hrají v nedávných požárech jistou malou roli, což nemůžeme vyloučit, je jejich výsledný vliv na ohrožení lidských sídel snadno překonán neuváženou výstavbou.“
Ne všechny požáry jsou způsobeny výhradně suchem, které je v Austrálii běžné a v loňském roce výjimečné. „Klimatická změna tu hraje svou roli,“ říká Richard Thornton z australské organizace Bushfire and Natural Hazards Cooperative Research Centre, „ale není příčinou těchto požárů.“
To platí i pro požáry v USA. V roce 2017 vědci modelovali 37 různých oblastí a zjistili, že „lidé nejenom ovlivňují podmínky požárů, ale jejich vliv může ve skutečnosti překonat nebo vymazat efekt klimatu.“ Z 10 proměnných ovlivňujících požáry „žádná z nich nebyla tak významná, jako vlivy lidské činnosti,“ jako stavění domů v blízkosti lesa a protipožární a hospodářská činnost v lesích.
Klimatičtí vědci již začínají na přehánění aktivistů, novinářů i jiných vědců reagovat.
„Mnoho druhů je ohroženo vyhynutím,“ říká Ken Caldera ze Stanfordovy univerzity, „klimatické změny však nehrozí vyhynutím lidstva… Nerad bych, abychom lidi motivovali pro správnou věc tím, že je budeme přesvědčovat o něčem, co není pravda.“
Zeptal jsem se australského klimatologa Toma Wigleyho, co si myslí o tvrzení, že klima ohrožuje civilizaci. „Opravdu mě netrápí, protože je to jednoduše chybné,“ řekl. „Všichni ti mladí lidé byli dezinformováni. A částečně je to chyba Grety Thunbergové. Asi ne záměrná chyba. Ale prostě nemá pravdu.“
Není ale nutné, aby vědci a aktivisté hrozbu přeháněli, aby získali pozornost veřejnosti?
„To mi připomnělo [zesnulého klimatologa ze Stanfordovy univerzity] Steva Schneidera,“ odpovídá Wigley. „Říkal, že jako vědci bychom se neměli trápit tím, že některá sdělení pro veřejnost trochu přikrášlíme, protože lidé potřebují popostrčit správným směrem, aby pochopili, že jde o skutečně vážný problém. Steve nikdy neměl problémy s takto zaujatou komunikací. Já osobně s tím nesouhlasím.“
Wigley začal pracovat jako klimatolog na plný úvazek v roce 1975 a vytvořil jeden z prvních klimatických modelů (MAGICC) v roce 1987. Ten je dodnes jedním z hlavních používaných modelů.
„Když mluvím s veřejností,“ říká, „upozorňuji na faktory, které mohou předpovědi oteplování zmírnit, i na ty, které je mohou zvýšit. Vždy se snažím mluvit o obou stránkách.“
Jedním z aspektů apokalyptické rétoriky klimatických aktivistů, který mi dělá starosti, je to, že často upírají chudým národům možnost stavby levných zdrojů energie, které potřebují ke svému rozvoji. Tyto obavy se mnou sdílí mnoho dalších vědců.
„Pokud chcete minimalizovat emise uhlíku v roce 2070, může být dnešní správnou strategií urychlit spalování uhlí v Indii,“ tvrdí klimatolog z MIT Kerry Emanuel.
„Zdánlivě to vůbec nedává smysl. Uhlí je pro emise skleníkových plynů to nejhorší. Ale spalování uhlí jim zvýší životní úroveň, díky tomu budou mít méně dětí, pro méně lidí nebude třeba tolik energie a v roce 2070 může být celkový výsledek pozitivní.“
Emanuel a Wigley také říkají, že extrémní rétorika ztěžuje politickou dohodu o klimatických změnách. „Musíte najít nějakou střední cestu, na které budete rozumnými kroky omezovat rizika, ale současně pomáhat lidem z chudoby a zvyšovat jejich odolnost,“ říká Emanuel. „Neměli bychom být nuceni k volbě mezi řešením chudoby a řešením klimatických změn.“
Naštěstí je mezi klimatickou apokalypsou a popíráním klimatických změn ještě hodně prostoru.
Michael Shellenberger získal ocenění časopisu Time Hero of the Environment a Green Book Award. Je častým přispěvatelem do periodik New York Times, Washington Post, Wall Street Journal, Scientific American a dalších. Jeho přednášky na TEDu mají více než pět miliónů zhlédnutí.
Článek vyšel v magazínu Forbes, přeložil Stanislav Kneifl.
* Pozn. překl.: Tady se Michael Shellenberger dopouští podobného přehánění, které kritizuje v celém svém článku. Zajímalo by vás, kdo vlastně ty milióny ohrožených druhů spočítal? Samozřejmě že nikdo. Seznam ohrožených druhů (tzv. Červená listina), spravovaný organizací IUCN, byl sestaven na základě 112 432 druhů, z nichž většina byla do zkoumání zařazena proto, že se jejich ohrožení očekávalo (jak píše IUCN na svém webu). Nejčastěji jde o endemické druhy, ohrožené daleko více ztrátou přirozeného prostředí než klimatickými změnami. Zejména z tohoto seznamu pak vycházela organizace IPBES, která předloni vydala onu často citovanou zprávu o ohrožení biodiverzity. A jak se tedy dojde k oněm miliónům druhů na pokraji vyhubení? Jednoduše. Z klasifikovaných druhů na Červené listině (v té době 98 500) se vezmou kategorie „zranitelný“ a vyšší, tj. 27 100 druhů. Můžeme tedy prohlásit, že ohroženo je zhruba 25 % všech druhů. Ale čtvrtina z 1,3 miliónu známých druhů je „jen“ 325 000, to je pro média málo, co s tím? Stačí odhadnout, že známe jen malou část všech druhů, že celkem by jich mohlo být… třeba 8 miliónů. Proč právě 8 miliónů? Neptejte se. S vědou to ale nemá nic společného. No a teď už nám vyjdou krásné 2 milióny druhů ohrožených klimatickou změnou – to by bylo, aby aspoň polovina nebyla ohrožená kriticky, že. Pak už jen stačí vydat tiskovou zprávu pár týdnů předem, aby se to dostalo do novin dřív, než se v tom někdo začne šťourat.
Upozornil na to třeba i zakladatel Greenpeace Patrick Moore (ano, opravdu zakladatel, i když by ho Greenpeace nejraději vymazala ze světa stejně, jako ho vymazala ze svého webu). Ve svém svědectví před americkým Kongresem v květnu 2019 prohlásil: „Je jasné, že tato vysoce přehnaná tvrzení nejsou ani tak vyjádřením obav o ohrožené druhy, jako spíše frontou pro radikální politickou, sociální a ekonomickou ‚transformaci‘ celé naší civilizace.“
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
