Za utrpení kubánského lidu mohou Spojené státy, řekla v pátek Alexandria Ocasiová – Cortezová, demokratická zástupkyně státu New York ve Sněmovně reprezentantů USA, a dodala, že šedesát let trvající americké embargo je kruté, a rozhodně ho odmítá. V tom se shoduje s kubánským prezidentem Miguel Díaz-Canelem.
To, že v USA existují různě motivování kritici amerických sankcí vůči komunistické Kubě, víme. Důvody, pro které by mělo být embargo podle nich zrušeno, jsou více méně založené především na jejich neúčinnosti (vždyť trvají tak dlouho a režim existuje dál). A co víc, pravé kubánské doutníky seženete všude a to po celých Spojených státech.
Za všechno mohou USA
Cortezová však hovoří o něčem jiném, než o neúčinnosti nebo nadbytečnosti amerických sankcí. Hovoří vlastně o důvodech, proč se lidé na Kubě bouří proti komunistickému režimu. Nespokojenost Kubánců s životem na Kubě tedy podle Cortezové neplyne ze zločinné povahy režimu, nýbrž proto, že Spojené státy kubánskému lidu ubližují svými sankcemi.
Připomeňme, že komunistický režim byl na Kubě zaveden v roce 1959, povraždil na 10 000 svých oponentů a statisíce nechal hnít dlouhé roky v žalářích. V důsledku komunistické vlády opustilo Kubu bezmála dva milióny jejich občanů, země patří k nejchudším na světě a ani po smrti bratrů Fidela a Raúla Castra režim nijak zvlášť své represe nezmírnil.
Trump a Kuba
Spojené státy uvrhly na Kubu sankce už v šedesátých letech. Tyto uvolnil Barack Obama, znovu je však zpřísnil Donald J. Trump, když zakázal dovoz i limitních turistických suvenýrů, jako láhev kubánského rumu nebo krabice doutníků. Trump také zakázal americkým občanům pobyt ve státních hotelech a účast na konferencích, workshopech či kulturních akcích nebo posílat na Kubu peníze.
„Tato opatření zajistí, aby americké dolary nepodporovaly kubánský režim,“ vysvětlil prezident.
Trump zpřísněním sankcí nesledoval pouze floridské voličské portfolio, složené z významné části z uprchlíků z Kuby. Kubu má za velké zlo, které se rozlézá po celé Střední a Jižní Americe. V roce 1999, tedy 18 let předtím, než se stal prezidentem, prohlásil: „Nikdy tam nebudu podnikat, dokud Kuba nebude svobodná“.
Spojené státy za vlády Donalda Trumpa také znovu zařadily komunistickou Kubu na seznam států, jež podporují terorismus (poté, co jí z tohoto seznamu vyřadil Barack Obama). To znemožňuje Kubě čerpat zahraniční pomoc např. od Světové banky nebo Mezinárodního měnového fondu.
Lidé na Kubě vyšli do ulic 11. července. V zemi je nedostatek potravin, léků, nefunguje elektřina a nedostává se jiných základních potřeb. Prezident Miguel Díaz-Canel omezil přístup na internet a sociální sítě.
Co si myslí Biden?
Z kontextu vyjádření Cortezové, vlády, ale i jiných demokratů, je zřejmé, že Joseph Biden se pokusí vytvořit „humanitární koridor“, či jiné ekonomické opatření, které v konečném důsledku povede k udržení kubánského komunistického režimu.
Postoj Bidenovy administrativy je minimálně nejasný. Tiskovou tajemnici Bílého domu Jen Psakiovou ped pár dny griloval reportér Peter Doocy z Fox News, když se jí opakovaně dotazoval, proč vlastně Kubánci na Kubě protestují a proč ze své země utíkají. Psakiová na tyto otázky odpovídala vyhýbavě, jen upozorňovala, aby přistěhovalci používali legální kanály pro příchod do Spojených států. „Myslíte si, že lidé opouštějí Kubu, protože nemají rádi komunismus?“ Ani na tuto jednoduchou otázku Psakiová neodpověděla.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujem