Tucker Carlson: Dvakrát jste popsal, jak američtí prezidenti přijímali rozhodnutí, které jejich šéfové agentur podkopali. Takže to zní, jako byste popisoval systém, který podle vašeho vyprávění neřídí lidé, kteří byli zvoleni.
Vladimir Putin: Přesně tak, přesně tak. Nakonec nám prostě řekli, abychom zmizli. Nebudu vám říkat podrobnosti, protože si myslím, že je to nekorektní, koneckonců to byl důvěrný rozhovor. Ale náš návrh byl odmítnut, to je fakt.
Bylo to právě tehdy, když jsem to řekl: „Podívejte se, ale pak budeme nuceni přijmout protiopatření. Vytvoříme takové úderné systémy, které určitě překonají systémy protiraketové obrany“. Odpověď zněla: „My to neděláme proti vám a vy si dělejte, co chcete, za předpokladu, že to není proti nám, ne proti Spojeným státům“. Řekl jsem: „Dobře.“
Dobrá, takhle to šlo. A vytvořili jsme hypersonické systémy s mezikontinentálním doletem a pokračujeme v jejich vývoji. Nyní jsme ve vývoji hypersonických úderných systémů přede všemi – Spojenými státy i dalšími zeměmi – a každý den je zdokonalujeme.
Ale nebyli jsme to my. My jsme navrhovali jít na druhou stranu a byli jsme zatlačeni zpět.
—
Komentář: V té otázce je celkem jasně naráženo na Deep State. Ale všechno může mít i zcela banální vysvětlení. Prostě poradci a lidi kolem prezidentů a ministrů se na ty Putinovy návrhy podívají a pak svým šéfům vysvětlí, proč nejsou tak nezištné, jak se na povrchu tváří. Takže takové příběhy bez dalšího kontextu nemusí být důkazem vůbec ničeho.
Ten ruský hypersonický program se zatím ukázal být víc Potěmkinovou vesnicí.
—-
Nyní k rozšiřování NATO na východ. No, bylo nám slíbeno, žádné NATO na východ, ani o píď na východ, jak nám bylo řečeno. A co pak? Řekli: „No, není to zakotveno na papíře, tak se rozšíříme.“ To je pravda. Takže proběhlo pět vln rozšiřování, pobaltské státy, celá východní Evropa a tak dále.
A teď se dostávám k tomu hlavnímu: nakonec došlo na Ukrajinu. V roce 2008 na summitu v Bukurešti prohlásili, že dveře pro vstup Ukrajiny a Gruzie do NATO jsou otevřené.
Nyní o tom, jak se tam rozhoduje. Zdá se, že Německo, Francie i některé další evropské země byly proti. Ale pak, jak se později ukázalo, prezident Bush, a to je takový tvrdý chlapík, tvrdý politik, jak mi bylo později řečeno: „Vyvinul na nás tlak a my jsme museli souhlasit.“ To je pravda. Je to směšné, je to jako v mateřské školce. Kde jsou ty záruky? Co je to za mateřskou školku, co je to za lidi, co jsou zač? Víte, oni byli pod tlakem, oni souhlasili. A pak řeknou: „Ukrajina nebude v NATO, víte?“ A pak se to stane. Já říkám: „Já nevím, já vím, že jste souhlasili v roce 2008, proč nebudete souhlasit v budoucnu?“ A oni se ptají: „Proč?“ Já říkám, že ne. „No, oni na nás tehdy tlačili.“ Říkám: „Proč na vás nebudou tlačit zítra? A vy budete souhlasit znovu.“
No, je to nesmyslné. S kým se má mluvit, tomu prostě nerozumím. My jsme připraveni si promluvit. Ale s kým? Kde jsou záruky? Žádné.
—
Komentář: Obecně jsem tenhle Putinův NATO problém popsal už v minulém dílu. Tady je zjevné, že to, co Putinovi vadí je, že Západ jsou různý vlády a prezidenti a premiéři kteří se poměrně často střídají a ne jeden věčný vůdce, se kterým by se mohl domluvit na něčem a to by pak bylo závazné na věčné časy. Jenže tohle je zkrátka vlastnost demokratických vlád.
Jak vypadal ten summit v Bukurešti? Tehdejší generální tajemník NATO tam na tiskovce řekl, že i pro Ukrajinu a Gruzii by mohly být dveře otevřené. Zástupci Německa a Francie řekli, že teda spíš ne. A když Bush tlačil, tak řekli možná, ale až někdy ve vzdálené budoucnosti, což bylo ve skutečnosti jejich diplomatické ne.
Takže summit v Bukurešti ve skutečnosti pro Západ nebyl začátkem ničeho. Neotevřely se žádné přístupové rozhovory, nebyla žádná jednání, výsledkem bylo takový nicotný vyjádření že možná někdy, jestli ty země jako Gruzie a Ukrajina naplní ty standardy stabilních demokracií – takže ve skutečnosti ne.
Ale Putin si tohle úplně dementně vyložil, stejně jako teď jeho ostatní fanouškové. Ty „dveře“ pro Ukrajinu byly po tom summitu otevřené úplně stejně jako před ním. Tak jako že vůbec.
—
Vladimír Putin: Začali tedy rozvíjet území Ukrajiny. Ať už je tam cokoli, řekl jsem vám pozadí, jak se toto území vyvíjelo, jaké tam byly vztahy s Ruskem. Každý druhý nebo třetí člověk tam měl vždycky nějaké vazby na Rusko. A během voleb na již nezávislé, suverénní Ukrajině, která získala nezávislost v důsledku Deklarace nezávislosti, a mimochodem se tam píše, že Ukrajina je neutrální stát, a v roce 2008 se jí najednou otevřely dveře nebo brány do NATO. Ale no tak!
Takto jsme se nedohodli. Všichni prezidenti, kteří se na Ukrajině dostali k moci, se tak či onak opírali o voliče s dobrým vztahem k Rusku. To je jihovýchod Ukrajiny, to je velký počet lidí. A bylo velmi obtížné tento elektorát, který měl kladný vztah k Rusku, ignorovat.
Viktor Janukovyč se dostal k moci, a jak: poprvé vyhrál po prezidentu Kučmovi – uspořádali třetí kolo, což ukrajinská ústava nepředpokládá. Jedná se o státní převrat. Jen si představte, že by se někomu ve Spojených státech nelíbil výsledek…
Tucker Carlson: V roce 2014?
Vladimir Putin: Předtím. Ne, to bylo předtím. Po prezidentu Kučmovi vyhrál volby Viktor Janukovič. Jeho odpůrci však toto vítězství neuznali, USA podporovaly opozici a tak bylo zorganizováno třetí kolo voleb.
—
Komentář: Tady je vidět, jak naprosto nulovou přípravu si Carlson udělal. Putin mluví o roce 2004.
—
Co je to? To je převrat. USA ho podpořily a k moci se dostal vítěz třetího kola. Představte si, že by se v USA někomu něco nelíbilo a uspořádalo by se třetí kolo voleb, které americká ústava nepředpokládá, Nicméně na Ukrajině se tak stalo. Dobrá, k moci se dostal Viktor Juščenko, který byl považován za prozápadního politika. Dobře, i s ním jsme navázali vztahy. Přijel do Moskvy s návštěvou, my jsme navštívili Kyjev. Já jsem ho také navštívil. Setkali jsme se v neformálním prostředí. Pokud je prozápadní, budiž. Je to v pořádku, nechte lidi dělat jejich práci. Situace by se měla vyvíjet uvnitř samotné nezávislé Ukrajiny. V důsledku Juščenkova vedení se situace zhoršila a k moci se nakonec dostal Viktor Janukovič.
—
Komentář: Nejvyšší soud Ukrajiny v roce 2004 volby nařídil opakovat z důvodu rozsáhlých volebních podvodů. Už tenkrát Rusko a Putin se do těch událostí velmi očividně montovali. Putin Poslal na „ochranu“ Janukoviče do Kyjeva svoje speciální jednotky a Juščenko byl otráven a měl od té doby zohyzděný obličej.
Ta protiruská opozice v tandemu Juščenko – Timošenková se pak ale samozřejmě navzájem úplně rozhádala, takže to v roce 2008 otevřelo cestu k moci Janukovičovi.
O tomhle jde samozřejmě napsat detailně velmi mnoho a byla by asi neúměrná zátěž všechny ty nuance Ukrajinské politiky rozvádět. Stačí možná říct, že Janukovič měl původ v mafiánském prostředí. A potom je tam řada dalších detailů, které mohou být zajímavé, ale nejspíš jsou v celkovém pohledu irelevantní – jako kdo byli jeho američtí poradci.
Jenže tady je vidět, jak moc tu celou šlamastyku, kam to nakonec dospělo, navařil Putin sám svými akcemi a konspiračním čtením celé situace. Kdyby po Majdanu neobsadil Krym a kdyby ti jeho bandité nezačali překračovat hranice a terorizovat východ Ukrajiny, tak by se po několika měsících ta protijanukovičovská opozice nejspíš zase rozhádala a ten cyklus, že se k moci dostane volbami někdo pro-Putinovský by se klidně zopakoval. Zabráním Krymu a východu Putin zvrátil tu rovnováhu voličských hlasů, která na Ukrajině byla.
—
Vladimír Putin: Možná (Janukovič) nebyl nejlepším prezidentem a politikem. Nevím, nechci to hodnotit. Nicméně se objevila otázka přidružení k EU. K tomu jsme byli vždy shovívaví: jak je libo. Ale když jsme si tu asociační smlouvu přečetli, ukázalo se, že je to pro nás problém, protože jsme měli zónu volného obchodu a otevřené celní hranice s Ukrajinou, která v rámci této asociace musela otevřít své hranice pro Evropu, což mohlo vést k zaplavení našeho trhu.
Řekli jsme: „Ne, tohle nebude fungovat. Uzavřeme tedy naše hranice s Ukrajinou.“ Tedy celní hranice. Janukovyč začal počítat, kolik Ukrajina získá, kolik ztratí, a řekl svým evropským partnerům: „Potřebuji více času na rozmyšlenou, než to podepíšu“. V okamžiku, kdy to řekl, začala opozice podnikat destruktivní kroky, které Západ podporoval. Vše dospělo k Majdanu a převratu na Ukrajině.
Tucker Carlson: Takže obchodoval více s Ruskem než s EU? Ukrajina myslím…
Vladimir Putin: Samozřejmě. Nejde ani tak o objem obchodu, i když z velké části ano. Je to otázka výrobních řetězců, na kterých byla založena celá ukrajinská ekonomika. Vzájemné vazby mezi podniky byly velmi úzké už od dob Sovětského svazu. Jeden podnik tam vyráběl komponenty, které se montovaly jak v Rusku, tak na Ukrajině a naopak. Bývaly tam velmi úzké vazby.
—
Komentář: Tady je vidět, jak jedním z kořenů toho všeho je starý mizerný obchodní protekcionismus. „Bojíme se být zaplaveni cizími výrobky.“ V tomhle ohledu si Putin a Evropská Unie mohou bohužel zcela podat ruce a vina je tu skutečně na obou stranách 50%. EU je ale takovej tupej moloch, že si ani nikdo neuvědomuje, co svou obchodní a dotační politikou působí, dokud například nezkusíte převézt z Ukrajiny do EU cigára, tak jako my loni v létě.
Příští díl budeme věnovat Majdanu, protože podle mě – když Putina tady pozorně posloucháte nebo v tomhle případě čtete, tak tam uvedl i několik informací, které vyvracejí některé oblíbené konspirační narativy jak to bylo celé puč CIA.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
