Administrativa prezidenta Trumpa pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů ročně (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům na reformu.
Ve „vládním“ dopise z 11. dubna byla uvedena řada podmínek, které musí škola splnit, aby si udržela „finanční vztah“ s federální vládou. Požadavky zahrnovaly řadu reforem v přijímání studentů i zaměstnanců, zastavení politiky rozmanitosti, rovnosti a inkluze (DEI), audit „názorové rozmanitosti“ mezi studenty a vyučujícími, vymýcení antisemitismu a „smysluplné potrestání“ studentů, kteří porušili školní pravidla, když na Harvard Yardu vyrostl propalestinský stanový tábor.
Přijímání zaměstnanců má být napříště „založeno na zásluhách“ a musí být ukončeny „veškeré preference založené na rase, barvě pleti, náboženství, pohlaví nebo národnostním původu při přijímání zaměstnanců, povyšování, odměňování a souvisejících postupech“.
Stejně tak univerzita musí přijmout zásady přijímání studentů „založené na zásluhách a ukončit veškeré preference založené na rase, barvě pleti, národnostním původu“. V této oblasti panovaly nejasnosti ohledně diskriminace zejména asijských studentů.
Dále se mají „zrušit všechna kritéria, preference a postupy, ať už povinné nebo nepovinné, v rámci přijímacího řízení a přijímání zaměstnanců, které fungují jako ideologické lakmusové papírky.“ Mnohá tato často nepsaná WOKE pravidla vedla často k jakési preventivní autocensuře mezi učiteli i studenty.
Každou katedru nebo obor studia bez dostatečné názorové rozmanitosti je třeba reformovat přijetím kritického množství nových vyučujících“. Výborně, skutečnost, že na řadě škol nenajdete konzervativně smýšlejícího kantora, byla už řadu let terčem veřejně tradovaných vtipů a narážek.
Dále je nutno „reformovat kázeňské zásady a postupy pro studenty tak, aby je škola rychle a transparentně prosazovala, a to důsledně a nestranně, bez dvojích standardů založených na identitě nebo ideologii“.
Nuže, po pečlivém uvážení se vedení university odmítlo těmto požadavkům podřídit, a proto raději odmítlo federální datace.
Konec akademické svobody? Ale kdeže! Žádná svoboda nikomu není upírána, škola si nadále může dělat, co chce, akorát za svoje…
A pozor, situace má ještě takový „nepodstatný kontext“. Školné na Harvardu je okolo 2 milionů korun ročně, universita má roční rozpočet 6,4 miliard dolarů.
Jak připomíná ve svém komentáři Dan Vávra, Harvard je „nechutně bohatý“, je to nejbohatší univerzita na světě, jejíž majetek se odhaduje na 51 miliard dolarů. Jde o naprosto ziskový soukromý byznys. Předmětem podivu médií by měla být spíše skutečnost, že taková firma vůbec stojí ve frontě na státní dotace.
Jak hodnotit tvrzení v titulku článku iDnes, že „akademická svoboda v USA končí“? Je to lež nebo manipulace? Ale pro všechno na světě, proč?
° ° °
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
