Představte si, že existují lidé, pravděpodobně i docela inteligentní, kteří se v rámci firem, které pořádají velké akce (konference a jak se dnes říká – „eventy“) živí tím, že v rámci ESG (ekologická, sociální a společenská zodpovědnost) týmu měří uhlíkovou stopu. Jednou z nich je Markéta Pavlíková ze společnosti Fuse/OMG, která organizovala docela gigantický „event“ o marketingu, reklamě a PR. A rozpovídala se o tom pro MediaGuru.
Nejprve musí tito lidé lhát. Jako paní Pavlíková:
„Zadání přišlo od našeho vedení, pro které je téma udržitelnosti zásadní. Požadavek na postupné vytváření tlaku na dodavatelsko-odběratelský řetězec, a uvědomování si vlastní environmentální stopy je pro nás velmi důležitý.“
To je samozřejmě nesmysl, korporátním šéfům je to šumafuk, stačí se podívat na jejich osobní uhlíkovou stopu (pokud tedy už akceptujeme ten nesmysl s výpočtem CO2 u všeho, co děláme…).
Potom se musí ztrapnit…
„S ohledem na udržitelnost bychom pro konání eventu volili pravděpodobně jiné místo, to ale nebylo s ohledem na čas a vysoké požadavky na IT vybavení možné. Poskytovateli prostor se nakonec nepovedlo zajistit odběr zelené elektřiny a odečet vodoměrů. Což nám výpočet uhlíkové stopy poměrně zkomplikovalo. Další překážkou se ukázalo být hledání udržitelného ubytování zahraničních hostů… Při skladbě jídelníčku se nám nepodařilo interně prosadit vegetariánské či veganské menu… Káva byla servírovaná, bohužel, pomocí recyklovatelných kapslí. 80,2 % odpadu z cateringu skončilo ve směsném odpadu. Navzdory našemu požadavku kromě vytřídění plechovek a skla nedošlo k separaci plastů, papíru, gastro a bio odpadu, ani celkovému zvážení odpadu.“
Jinými slovy se ukázalo (Ó, jaké překvapení…), že udělat „event“ pro boháče z reklamních agentur kupodivu nepůjde stylem, jako kdyby to byl sraz hipíků.
Pak musí znovu lhát nebo minimálně fabulovat s čísly…
„80,2 % odpadu z cateringu skončilo ve směsném odpadu.“ „Celkové emise eventu vyšly na 4 419,82 kg CO2e, což je 18,11 kg CO2e na každého z 244 účastníků.“
Zjistit emise CO2 s přesností na setiny kilogramu je natolik absurdní, že to snad nemůže brát nikdo vážně.
Paní Pavlíková se ale poučila a s použitím mnoha pokrokových slovních spojení („vydefinovat role a zodpovědnost“, „minimální standard eventu“, „komunikace s klienty“) vysvětlila, že příště to už bude lepší, protože „výpočet uhlíkové stopy akcí bude spíš dřív než později naprostým ‚must have‘ a my už teď mnohem lépe víme, jak na to.“
Těžko říct, jestli je paní Pavlíková jako Havlův zelinář, který to rezignovaně dělá, protože musí, anebo tomu opravdu věří. Faktem zůstává, že kvalifikovaní lidé tráví celé dny nikoliv nějakou produktivní činností, ale měřením toho, kolik CO2 bylo vypuštěno do ovzduší při výrobě rostbífu, který zrovna jím při recepci.
Kde to skončí?
Podle logiky věci by časem měl nastoupit nějaký centrální úřad, který určí podle tabulek paní Pavlíkové, kolik CO2 bude povoleno při té a té akci. Jistě bude možné se ve formě jakéhosi novodobého odpustku vykoupit z případného překročení limitu.
A mimochodem, jak zjistil Martin Weiss v Echu, „VŠE zavádí od nového školního roku obor Master in Sustainability Management. Po pouhém roce výuky a několikaměsíční praxi budou jeho absolventi schopni sekundovat Markétě Pavlíkové.“ Skvělé!
A víte, jaké všechny funkce mají novodobí zelení politrukové? Tak například:
- Senior manažerka oddělení poradenství v oblasti změny klimatu a udržitelnosti
- Specialista na ESG s certifikací na výpočet uhlíkové stopy
- Certifikovaný auditor posuzující míru cirkularity ve firmách
Čekají nás krásné zelené zítřky! Pokud se chcete poučit, jsou už na to kurzy. Za pouhých 2000 korun v ESG akademii.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
