Deset poznámek k americkým volbám…
1) Joe Biden vyhrál. Těsně, ale přece. Sluší se gratulovat, že to v pokročilém věku dokázal. Znám ho, spolupracovali jsme, když byl v Senátu. Je gentleman, bude důstojný prezident.
2) Donald Trump zatím odmítá uznat prohru. Nemá to lehké. Po sečtení hlasů z volebních místností se zdálo jasné, že vyhraje. I já jsem si to myslel (a jako pravičák mu to i přál). Výsledek obrátily na hlavu korespondenční hlasy. Demokraté měli z viru větší strach než republikáni a zřejmě se báli jít k urnám. Jiné vysvětlení nemám…
3) V masivní falšování voleb nevěřím. Trump by měl uznat prohru. Tahanice u soudů neprospějí ani USA, ani jejich obrazu ve světě. V roce 2000 porazil republikán G. W. Bush demokrata Gorea také těsným rozdílem. Na Floridě se přepočítávalo, ale soud to zastavil a uznal Bushovo vítězství. Bylo to férové řešení. Nevěřím ale, že Trump uzná prohru hned. Je to hazardní hráč, bojovník. Bude-li v některém rozhodujícím státě výsledek zvlášť těsný (Georgia?), dá se žádost o přepočítání pochopit. Ale řešení má být rychlé. Platí ono: lepší konec hrůzy než hrůza bez konce.
4) Celkově si republikáni vedli daleko líp, než se čekalo. Proti předpokladům z průzkumů byla prezidentská volba těsná. Obhájili většinu v Senátu, posílili ve Sněmovně. Ovládli místní parlamenty v lidnatých státech (Texas, Florida, aj.). Budou kreslit volební okrsky (gerrymandering) a za dva roky zřejmě ovládnou i Sněmovnu.
5) Biden proto nebude mít vládnutí jednoduché. Jako centrista bude nejen pod tlakem odborů a radikální levice ve vlastní straně, ale bude ho brzdit i republikánský Senát. To se týká třeba i přistoupení k Pařížské klimatické dohodě, které si tolik přeje EU.
6) Jaké byly čtyři roky pod Trumpem? Používám metaforu z krasobruslení, i když politika k němu má daleko. Tedy: umělecký dojem byl strašný. Egoismus, hrubiánství, nepravdy. Ale sportovní výkon byl mnohem lepší, než se čekalo. Snížil daně, pomohl ekonomickému růstu, omezil nelegální migraci a oslabil progresivisty na soudech. Číně ukázal potřebnou sílu. NATO nezničil, naopak Evropany přinutil platit to, co kdysi slíbili. Na Blízkém východě dokázal víc než jeho tři předchůdci dohromady.
7) Proč tedy Trump prohrál? Porazil ho koronavirus. Kdyby byly volby v únoru, nepochybuji, že by vyhrál. Náraz epidemie podcenil. Vystrašeným lidem neprojevil empatii. Bidenovi pomohlo i hnutí Black Lives Matter. V Michiganu, Wisconsinu a Pensylvánii, kde se rozhodlo, přitáhl k urnám černošské voliče.
8) Bidenovo prezidentství bude stylově odlišné, ale revoluce nepřijde. Přibude krásných slov, Evropané to uvítají, ale očekávání nebude ladit s výsledky. Proti obchodní dohodě s EU se postaví americké odbory. Hlavním tématem bude Čína. Bidenův důraz na multilateralismus vystaví EU pod větší tlak než Trumpův bilaterální box…
9) Co to znamená pro nás? Krátkodobě nic. Biden je „poslední transatlantický romantik“ (slova Stevena Erlangera, kamaráda a novináře v New York Times, který nás brífoval v Evropském parlamentu), kterému záleží na budoucnosti NATO. Republikánům v Senátu taky. Záruky tedy udržíme. Ale dlouhodobě musíme vzít na vědomí fakt, že Amerika se mění. Demograficky, společensky, politicky.
10) Trump skončí, ale trumpismus není u konce s dechem. Větší problémy mají demokraté, radikální progresivisti je budou potápět. Dokážou-li republikáni oslovit konzervativnější hispánské voliče, mají před sebou dobré časy. Konzervatismus posílí. Jen bude méně „protestantský“ a více „katolický“.
A na závěr: fakt bacha na korespondenční volbu. Tahle postmoderní novinka není dobré řešení.
Autor je poslancem Evropského parlamentu za ODS, která je členem skupiny Evropských konzervativců a reformistů.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!