aneb Locika, Flynn a Gendernice
Lucie noci upije, kouzlo genderu pomine a nevadí, že je pátek třináctého. Jak to s Locikou a Flynnem dopadne, záleží milý čtenáři / milá čtenářko na tobě. Kdo viděl pohádku „Na vlásku“ a zná Lociku a Flynna, objeví paralelu mezi kouzelnicí a soudobou genderovou pracovnicí. Příběh agendy proti rodinám, manipulované generace a klesající porodnosti se podobá příběhu pohádky s kouzly, ale také s klíčem k řešení.
Mnohá dívka prožívá to, co Locika. Podvodnice stylizující se jako ochranitelka před násilím ji izoluje před normálním světem a straší domácím násilím. Dělá skrytě všechno proto, aby dívka zůstala závislá na její pomoci, aby se nikdy nevdala a neměla děti. Mnohý mladík prožívá to, co Flynn. Zjišťuje, že dívka, kterou objevil, nežije normálně. Byla někým zmanipulovaná. Nachází dívku ukradenou rodičům, uvězněnou v macešské lásce, vystrašenou a agresivní.
Je to právě princezna Locika, která Flynna okamžitě praští pánvičkou do hlavy, přiváže k židli a omráčeného skryje ve své skříni, že ho ani přicházející kouzelnice nenajde. Kouzelnice ji po narození unesla, držela ve věži a tvrdila, že je její matka. Locika, která nikdy neviděla člověka, až Flynna, si až trochu pozdě uvědomí: „Mám ve skříni chlapa“ a začne nadšeně jásat. Ten nezvaný host, proti kterému použila preventivně násilí, je ten jediný, kdo ji může vysvobodit z „ženského vězení“ a dovést do normálního světa. Začne milého Flynna vydírat. Chce se dozvědět, co jsou ta světýlka, která vidí stoupat v den svých narozenin nad obzor (lampióny vypouštěné v sousedním království v den narozenin unesené princezny). Nabízí Flynnovi, že když jí dovede ke světýlkům, vrátí mu šperk, který mu ve věži schovala. Opustí spolu věž a prochází prostředím, kde vidí na každém rohu grafiku ukazující zločince, na jehož dopadení je vypsaná odměna, totiž „muže“. Společně utečou vojákům a zastaví se v pohádkové krčmě plné zabijáků, kde i ten nejstrašnější násilník zpívá: „Já svůj sen mám“. Vy určitě také.
Co přejeme Locikám, Flynnům a Gendernicím? Lociko, hodně štěstí. Až do tvého života vstoupí muž, nebuď přehnaně agresivní ve snaze o sebeobranu. Nezavrhuj všechny, protože jeden z nich tě může dovést k rodinnému štěstí. Vyber si ho, poddej se mu. Pak to bude tanec, nech se jím vést, bude to život. Flynne: „Neházej flintu do žita“. Dívka je možná spící Růženka, kterou když objevíš mezi trny ideologie a políbíš, kouzlo pomine a nám všem v celé zemi se znovu rozběhne čas. I Vám Gendernice štěstí. Přestaňte kouzlit s pojmy a zkuste rychle zmizet. Přichází doba, kdy bude podněcování ke genderu považováno za organizovaný zločin. Nakonec možná, že i na Vás někde ještě někdo čeká.
Z pohádkového království se teď podíváme do jedné republiky. Princeznou tu není králova dcera. V republice vládne lid, a tak jsou všechny dívky vlastně princezny. I tady mají své bitvy, své pohádky, své průvody a svá bubnování. Zažili jste prvomájové průvody? Dal vám někdo do ruky mávátka? Pamatujete zmlácené studenty a zvonění klíčů na výročí „sametové“ revoluce? Zdá se, že listopadové zvonění slábne, demokracie také a výrobci veřejného mínění zavádí novou tradici – bubnování za nenásilí. Akci prezentují jako „bubnovačku“. Bubny a paličky nerozdávají, jen návod, aby se bubnovalo na cokoli. A tak je z „bubnovačky“ nakonec většinou „mlátička“, jak je vidět na videu „Bubnovačka 2024: sestřih z letošního ročníku“, které lze podle názvu najít na youtube. Na začátku videa předškoláci sborově odříkávají: „Bubnujeme za děti, které nikdo neposlouchá.“ V padesáté vteřině se žena mlátící do odpadkového koše ptá druhé: „Co tady blázníš?“ a ta jí odpovídá: „Bubnuju za dětství bez násilí.“ Na videu je vidět, jak někde lidé usilovně mlátí rukama do stolů a mlčí. Organizátoři akci prezentují jako „Bubnujeme za děti, nemlčíme“.
Jak se cítíte při videu z „bubnovačky“? Jde vám mráz po zádech z té kolektivní nabuzenosti? Výrobci vytváří mínění, že domácí násilí je i to, když rodiče plácnou dítě na zadek a školám organizují preventivní program. Jaký má „mlátička“ výchovný efekt? Asi záporný. Možná až se některé dítě setká v budoucnu s násilím, vzpomene si na mlácení ve škole a začne mlátit na stůl, na dveře, nebo na autobusovou zastávku a bude mlčet. Možná některé děti, na rozdíl od nabuzených organizátorek, ani moc mlátit nechtějí, ale když to dělají ostatní, neodváží se nemlátit. Mlátí tedy taky a pak je z toho akorát bolí ruce. Podařilo se to zorganizovat, mlátili se sami. Kde je prevence?
Projekt „Dětství bez násilí pro všechny – Rozvoj služeb pro děti ohrožené domácím násilím“ výrobce na svém webu vysvětluje: „Projekt zastřešuje celospolečenskou osvětu ve formě hravé informační kampaně Bubnovačka, která upozorňuje na problematiku domácího a genderově podmíněného násilí, jeho příčiny, důsledky a možnosti řešení.“ Do projektu se v roce 2024 zapojilo údajně 156 000 lidí. Dotací 150 000 Kč financuje projekt v roce 2024 podle webu ministerstva Ministerstvo zdravotnictví. Pod rouškou domácího násilí se podsouvá tzv. genderově podmíněné násilí. Z primární prevence násilí si někdo udělal trójského koně, jak ho propašovat do škol.
Kdo je tím výrobcem veřejného mínění? Ředitelkou Centra Locika je žena. V back office jsou jen ženy. Vedoucí jsou jen ženy. Manažerské pozice mají jen ženy. Pracuje v něm podle jeho webu 24 žen a 2 muži. Koordinátorkou „bubnovačky“ je absolventka bakalářského oboru Marketingová komunikace a public relations. Výhradně ženský tým vyrábí materiály pro změnu veřejného mínění, tzv. „infografiky“.
Může organizace s ženskými rysy zapomenout na téma rovného zastoupení mužů a žen? Překvapivě ano, když jde o ni samotnou. Mužům přenechává roli agresorů v příbězích a grafikách pro výrobu veřejného mínění. Když zobrazuje pachatele domácího násilí, ukazuje muže. Když zobrazuje oběti, ukazuje ženy. Jaký to může mít efekt? Vyvolá mínění, že muž je agresor, od kterého je lepší se držet dál a od ženy násilí nehrozí.
Kam se vytratila nezávislost a nestrannost? Copak je možné, aby skupina výrobkyň veřejného mínění tlačila v Parlamentu na změnu Občanského zákoníku, podle které by rodiče nemohli plácnout své dítě, a zároveň pod rouškou tzv. primární prevence využívala děti i dospělé pro svou kampaň na školách? To není ani hravé, ani zdravé, ani korektní.
Ladislav Hanuš
Autor se věnuje ochraně prostředí pro život. Absolvoval magisterský studijní program Sociologie, obor Humanitní environmentalistika na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde absolvoval i předmět „Gender studies“.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
