Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle některých odborníků dostává do schizofrenního postavení v otázce svého pohledu na rodinu. Na jednu stanu vidí za nedávnými nepokoji ve Francii rozpad tradiční rodiny s „otcem a matkou“, na druhou stranu podepsal zákon, který umožňuje využití metod umělé reprodukce samotným ženám bez partnera. Podobně paradoxní bývá podle bioetičky Hany Konečné přístup politiků k rodině i v jiných evropských státech, včetně Česka.
Pouliční nepokoje zasáhly Francii poté, co policista v Nanterre na předměstí Paříže zastřelil koncem června při dopravní kontrole sedmnáctiletého mladíka, který neuposlechl policejní výzvu. Protesty „proti policejní zvůli“ následně přerostly do rozsáhlých pouličních nepokojů v celé zemi, včetně rabování, útoků na policisty a ničení majetku.
Francouzský prezident Macron přitom v reakci na tyto nedávno skončené nepokoje uvedl, že by se Francie měla zaměřit nejen na obnovení pořádku, ale i posílení autority rodičů. Ta se údajně ztrácí a projevuje se to na dětech, ze kterých se stávají problémoví jedinci, nebezpeční pro sebe i pro společnost.
„Lekce, kterou z toho vyvozuji, je řád, řád, řád. Naše země potřebuje návrat autority na všech úrovních, a zaprvé v rodině,“
řekl Macron v pondělním rozhovoru pro francouzské kanály TF1 a France 2, citovaném například serverem Politico a mnoha dalšími západními médii.
Podle francouzského prezidenta byl průměrný věk mladých lidí zatčených během nepokojů 16 let a drtivá většina pocházela z „křehkého rodinného prostředí“, jakým jsou rodiny s jedním rodičem.
Macron zdůraznil, že policisté při nepokojích čelili bezprecedentní míře násilí. Zraněno bylo 900 z nich. A ti, kteří útočili, byli, jak Macron znovu zopakoval, často z takového prostředí, v němž chybí jeden rodič.
„Naprostá většina má křehký rodinný rámec, ať už proto, že pochází z neúplné rodiny, nebo jejich rodina pobírá dávky,“
uvedl francouzský prezident. Zároveň řekl, že od podzimu bude usilovat o politiku, zaměřenou na rodičovské dovednosti a podporu rodin.
I když Macron měl nepochybně na mysli zejména děti rozvedených rodičů nebo svobodných matek, někteří odborníci francouzskému prezidentovi připomínají, že se sám velkou měrou zasadil o to, aby takový model rodiny dostal státní podporu. A to alespoň v tom smyslu, že ve Francii si mohou už dva roky „pořizovat“ ženy děti zcela bez partnera.
Macron totiž v roce 2021 podepsal zákon „o bioetice“, který kromě jiného otevírá přístup k technologiím asistované reprodukce i lesbickým párům a svobodným ženám.
Naproti tomu článek 1 nového bioetického zákona zpřístupnil asistovanou reprodukci „jakémukoli páru tvořenému mužem a ženou nebo dvěma ženami nebo jakékoli svobodné ženě“. Byl také zrušen požadavek, aby kandidáti na „umělé početí“ měli problémy s plodností nebo jim hrozilo, že přenesou na své dítě vážnou nemoc. Žadatelé nyní musí projít pouze pohovorem se členy víceoborového lékařského týmu.
Nový bioetický zákon nezahrnuje naproti tomu právo na asistovanou reprodukci pro mužské páry, protože by to de facto znamenalo legalizaci náhradního mateřství. A to je ve Francii i nadále zakázané.
Každopádně ale platí, že Macronem podepsaná novela bioetického zákona znamená státní podporu vzniku rodin „bez otce“ stejně jako takové rodiny, kde dítě vychovává pouze žena. A to je přesně prostředí, které Macron v pondělí označil za podhoubí pro vznik gangů dětí a mladistvých, terorizujících Francii.
I někteří odborníci proto Macronův přístup k rodině jako takové považují za poněkud zvláštní, možná až paradoxní.
„Není přece možné na jednu stranu svalovat některé problémy společnosti na rostoucí počet dětí, které vyrůstají v neúplných rodinách, a na druhé straně pomáhat tyto neúplné rodiny cíleně vytvářet,“
řekla INFO.CZ psycholožka Hana Konečná, zástupkyně Česka v Bioetické komisi Rady Evropy. Podle ní se tento dvojaký přístup k rodině jako takové neprojevuje jen u Macrona, ale i u mnoha dalších evropských politiků, včetně těch českých.
Převzato z info.cz