Vláda podle ministryně pro rodinné záležitosti Katalin Novák neplánuje žádné změny potratového zákona. Totéž ve včerejších interpelacích řekl premiér Viktor Orbán na otázku socialistické poslankyně Zity Gurmai. Podle Novák restrikce „nejsou vůbec není na pořadu dne“. Vláda podle jejích slov věří spíše v „triumf zdravého rozumu“ než ve změnu pravidel a chce jít nadále cestou podpory rodinám, přičemž počet potratů je nyní o více než třetinu nižší než v roce 2010. Díky pokroku v technologii dnes věda ví mnohem více o životě plodu v děloze, řekla Novák během diskuse, a dodala, že věří, že to vyústí ve „větší úctu k životu uvnitř dělohy“.
Téma v Maďarsku obživlo poté, co se země připojila k Ženevské dohodě, kterou podepsalo 33 zemí včetně Spojených států, Brazílie, Indonésie nebo Polska, dále řada států Perského zálivu a Afriky. Dohoda se hlásí k ochraně rodiny, plodu a k tomu, že „potraty nemají být v žádném případě metodou plánování rodiny“ a že „všechna opatření nebo změny související s potratovými zákony mohou být prováděny pouze národním nebo lokálním legislativním procesem“. Podle vlády jde o to, aby státy mohly v této oblasti jednat svobodně a na základě vůle voličů, bez nátlaku nadnárodních organizací, opozice ale varovala před „polským scénářem“.
Potraty v Maďarsku jsou legální do 12. a v případě podezření na postižení dítěte do 24. týdne. Podle zákona z roku 1992 žena podepíše osvědčení, že se nachází v tíživé životní situaci, podstoupí konzultaci a mezi konzultací a zákrokem musí být minimálně tři dny na rozmyšlenou. Potraty legalizovalo stalinistické Maďarsko v roce 1953, respektive 1956, zpřísnilo v roce 1973 poté, co několik let převažoval počet potratů nad počtem narození, a opětovně liberalizovalo (zrušilo komise) v roce 1988.
Orbán měl zkraje 90. let radikální názory, proti možným restrikcím se za národně-konzervativní vlády Józsefa Antalla tvrdě stavěl a protistranu urážel. Jako v mnoha dalších oblastech se jeho názor od té doby pravděpodobně změnil a například jeho děti na sociálních sítích vystupují jako pro-life. V maďarské ústavě z roku 2011 je pak deklarovaná ochrana plodu od početí, legislativní změny však zůstávají pro vládu tabu.
K sociálně konzervativní agendě se vláda dosud hlásila hlavně deklarativně, neboť maďarská společnost je obecně spíše sekulární a sociálně liberální. Prvním významným krokem byl zákaz změny pohlaví v matrikách (na jejichž podkladě obvykle vznikají doklady), tj. osoba může podstoupit změnu pohlaví, ale její dokumenty zůstanou stejné. Nově vláda zavádí ústavní dodatek o právu dětí na otce (muže) a matku (ženu), a také modifikovala zákon o adopci. Dosud mohl jednotlivec (i v registrovaném partnerství) adoptovat dítě poté, co agentura nenašla vhodný manželský pár v župě. Nyní bude muset prohledat celou zemi, až pak mohou přijít ke slovu žádosti od jednotlivců, což homosexuálním párům proces adopce komplikuje.
Zajímavostí je, že výjimku může udělit sama ministryně Novák v individuálních případech. Ještě před rokem při celkovém zjednodušení adopčních procesů, které mělo Maďary přimět k větší adopční aktivitě, ministerstvo spravedlnosti pod vedením Lászlóa Trócsányie potvrdilo, že „sexuální orientace ani genderová identita nejsou překážkou adopce“. Kojenecké ústavy v Maďarsku neexistují, o děti se starají pěstounské rodiny.
Znepokojení nad změnami, které by umožnily de facto pouze sezdaným heterosexuálním párům adoptovat děti, vyjádřila i eurokomisařka Věra Jourová. Maďarsko patří ke státům, které umožňují umělé oplodnění i ženám bez partnera, manželským párům jej však nově hradí stát.
Chcete být o situaci v Maďarsku pravidelně informováni? Sledujte (jako my) facebookovu skupinu Co se děje v Maďarsku.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!