Hnutí, které začínalo jako protest proti diskriminaci a obhajoba rovných práv, se proměnilo v nahé fetišistické přehlídky, které jsou nepříjemné i některým LGBT lidem.
Maďarští zákonodárci 18. března poměrem hlasů 136 ku 27 schválili zákaz průvodů hrdosti a veřejných akcí propagujících LGBT ideologii. Zákaz je změnou zákona o ochraně dětí přijatý v roce 2021, který zakazoval propagaci LGBT ideologie na středních školách a v hlavních televizních pořadech a vyústil v probíhající žalobu Evropské unie na Maďarsko.
Stejně jako zákon z roku 2021 má nové opatření chránit děti před „předčasným vystavením“ ideologii LGBT prostřednictvím veřejných akcí, které „propagují a prezentují genderovou nekonformitu, změnu pohlaví a homosexualitu“, a nařizuje pokuty v rozmezí od 15 do 500 eur pro organizátory nebo účastníky.
Premiér Viktor Orbán po hlasování napsal na síti X: „Dnes jsme odhlasovali zákaz shromáždění, která porušují zákony na ochranu dětí. V Maďarsku je právo dítěte na zdravý fyzický, duševní, intelektuální a morální vývoj na prvním místě. Nedovolíme, aby „probuzenecká“ ideologie ohrožovala naše děti.“
LGBT aktivisté v Maďarsku i mimo něj jsou pobouřeni. Organizátoři Budapešť Pride označili tento krok za „fašismus“ a trvají na tom, že svůj každoroční červnový pochod Pride Parade uspořádají. Komisařka EU pro rovnost Hadja Lahbibová prohlásila: „Právo na pokojné shromažďování je základním právem, které je třeba hájit v celé Evropské unii. Stojíme na straně komunity LGBTQI – v Maďarsku i ve všech členských státech.“ Protestující LGBT se shromáždili před parlamentem a zablokovali budapešťský Markétin most. Také standardní odsouzení ze strany „lidskoprávních“ nevládních organizací na sebe nenechalo dlouho čekat.
Historie Pride pochodů
Původně šlo o připomínku nepokojů ve Stonewallu v roce 1969, kdy newyorská policie provedla razii v baru navštěvovaném homosexuální komunitou. Průvody pod značkou „Pride“ začaly vznikat jako protest proti diskriminaci a požadavek na rovná práva před zákonem. V 80. letech, zejména po rozšíření AIDS, se akce zaměřily na politický a sociální aktivismus.
Není pochyb o tom, že nový zákaz vyvolává otázky kolem konkurenčních práv. Aktivisté mají právo se veřejně shromažďovat. Děti mají právo být chráněny před sexuálními ideologiemi, které se je snaží ovlivnit, a ačkoli se to v naší hypersexualizované západní společnosti může zdát téměř kuriózní, mají právo být chráněny před sexuálně explicitními projevy a nahotou dospělých na veřejných místech. A právě přesně tímhle se akce Pride – hrdě a bez ostychu staly – a LGBT aktivisté a jejich spojenci v médiích tyto „podívané“ bez uzardění obhajují.
Podívejme se na několik příkladů:
- Na kanadském festivalu Toronto Pride jsou děti pravidelně vystavovány simulovaným sexuálním aktům, dospělým v bondage a dalších fetišistických pomůckách a nahotě dospělých, včetně nahého muže středního věku poskakujícího kolem dětí v masce Bugse Bunnyho.
- Na newyorském Drag Pochodu účastníci pochodu skandovali: „Jsme tady, jsme queer, jdeme si pro vaše děti!“. Stovky dalších příkladů by se daly uvést z každého významného pochodu hrdosti v Americe.
- V roce 2021 získal nizozemský fotograf Jan van Breda cenu 2 500 eur za to, že pořídil „nejikoničtější, nejvýznamnější a nejestetičtější“ snímek z celých 25 ročníků Pride v Amsterdamu: snímek dítěte, sotva staršího než batole, které si hraje na houpačce, zatímco se poblíž proplétají muži v latexovém bondážním oblečení.
- Na Pride v Oslu v roce 2023 se nazí účastníci promenádovali před malými dětmi, někteří v kožených „štěněcích“ oblečcích. Podobné případy byly zaznamenány také ve Francii, Německu a téměř všech dalších evropských zemích.
I některým lidem z homosexuální komunity začalo být nepříjemné, čeho jsou děti na těchto akcích svědky. Jak napsal C. J. Liberty na stránkách Gay and Lesbian News:
Když vidím obrázky téměř nahých chlapů v psích maskách, které jejich pánové vodí na řetězech, je těžší obhájit názor, že [Pride] není jen o sexu. Totéž bych si myslel o jakékoli skupině nebo hnutí ve společnosti. Sexuální aktivity pro dospělé a akce na nich založené by se měly odehrávat v krytém prostředí určeném pouze pro dospělé… [Pride jako] mainstreamový, komerční rodinný den se neslučuje s lidmi, kteří předvádějí sexuální úchylky pro dospělé.
Na druhou stranu mainstreamová média otevřeně obhajují nahé fetišistické projevy před dětmi. Kanadská státní televizní stanice CBC prohlásila, že pohled dětí na nahé dospělé muže je pouze dobrou příležitostí k „diskusi“. „Vaše děti pravděpodobně uvidí prsa a penisy,“ potvrdila CBC. „Budou tam těla všech tvarů, velikostí a všech podob odhalení.“ Jeden z otců, který plánoval vzít s sebou svého tříletého syna, řekl, že to „všechno je součástí atraktivity“ a že to pomůže „sexuálnímu vývoji mého syna…“. A na to není nikdy příliš brzy.“
S tím souhlasil i americký Huffington Post, který uveřejnil sloupek, v němž jeden z pedagogů trval na tom, že „neexistuje absolutně žádný důvod, proč nevzít naše děti na Pride“, protože je to „jejich právo jako queer potomka“ a „protože mohou být lesby, gayové, bisexuálové, trans, queer nebo two-spirit“. Pokud jde o to, že děti vidí nahotu dospělých, „nikdo nemá rád nahotu víc než děti“.
V deníku Washington Post šla Lauren Rowellová ještě dál a trvala na tom, že chce, aby její děti „viděly zvrácenost“. Jednoduše obhajovala právo batole a dítěte základní školy dívat se na muže, předvádějící BDSM hrátky na veřejnosti, a měla toho na srdci ještě mnohem více:
„V té době byly moje děti příliš malé na to, aby pochopily nuance situace, ale řekla jsem jim pravdu: že tito lidé jsou členy naší komunity, kteří oslavují to, kým jsou a co rádi dělají (…) S našimi dětmi málo mluvíme o tom, že usilujeme o sex, abychom naplnili tělesné potřeby, které nás v daném okamžiku těší a uchvacují. (…) Sdílení jazyka perverzní kultury s mladými lidmi jim poskytuje cenné informace o bezpečných sexuálních praktikách – například o důležitosti stanovení hranic, bezpečných slov a signálů, potvrzení důležitosti plánování a výzkumu a nutnosti hledat a dávat nadšený souhlas.“
Rowellová nezakrytě zdůrazňovala, že Pride pochody jsou pro děti ideálním místem, kde se jim vštěpuje ideologie LGBT. Právě zabránit tomu, aby děti byly svědky takových scén a byly vystaveny takové manipulaci, je motivací maďarského zákazu.
Také jste ten typ člověka, který si myslí, že děti by měly být seznamovány s „bezpečnými slovy“, nahými homosexuály simulujícími sexuální akty, a věříte, že vystavení dětí genitáliím dospělých mužů je „příležitostí k diskusi“, která je dobrá pro jejich „sexuální vývoj“, a že na takové diskuse „není nikdy příliš brzy“? Pak mám podezření, že také patříte k těm, kteří se velmi zlobí kvůli maďarskému zákazu veřejných pochodů typu Pride.
Myslím, že je důležité vědět, co Maďarsko vlastně zakazuje a co obhájci Pride přesně obhajují – jejich vlastními slovy. Odpůrcům maďarského zákazu je třeba položit jednoduchou otázku: „Myslíte si, že by děti měly být vystavovány nahotě a sexuálním aktům dospělých?“
Civilizovaná společnost chrání – nebo by alespoň měla chránit – nedospělé děti a jejich mravní výchovu před veřejnou nemravností, explicitní nahotou a sexualitou a hýřením. Zdá se, že Viktor Orbán je jedním z mála západních leadrů, kteří to ještě chápou.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
