Ondřej Krutílek je nejen odborníkem na evropskou legislativu, ale i člověkem, který je za celou řadou kvalitních konzervativních projektů v brněnském prostředí. Díky jeho práci v Centru pro studium demokracie a kultury vyšla celá řada skvělých konzervativních knih a díky časopisu Kontexty zase spousta výborných konzervativních článků a esejů. Jeho komentovaný monitoring evropské legislativy byl vždy cenným zdrojem informací, co se to v evropském molochu vlastně děje. Nyní jako čtyřka kandidátky ODS kandiduje do Evropského parlamentu.
Má zkušenost je taková, že (až na výjimky) euroskeptici mají k EU takovou nechuť, že se velmi neradi zabývají jejím praktickým chodem. Co musí člověk umět, aby se v té změti vyznal?
Hardcore euroskeptici dělají stejnou chybu jako nekritičtí eurofilové, akorát s opačným znaménkem. Nikdo by se neměl spokojit s nějakou jednoduchou odpovědí (EU je zlo, EU je dobro) a pak tomu podřídit všechno ostatní. Stačí číst dobrá média, tedy ne pouze výkřiky z facebooku, sledovat čísla, porovnávat je s vlastní zkušeností, kriticky uvažovat.
Tím nechci říct, že pak budeme všemu dokonale rozumět, ale normální člověk přece zdaleka nemusí vědět o všem, co se v EU děje – stejně jako málokdo z nás má přehled o všech detailech české politiky.
Zastánci EU často říkají, že přece na vše v EU máme vliv, takže si za cokoliv, co z Bruselu přijde, můžeme nadávat jen sami sobě? Je to tak
Je a není. Na jedné straně opravdu nejsme velmoc, takže nás dejme tomu Německo s Francií můžou bez většího úsilí přehlasovat. Na druhou stranu ne všechny velké země mají stejné zájmy a EU funguje díky zájmovým koalicím. Stačí, aby několik členů postupovalo společně a pak se dá leccos prosadit. Ale je potřeba si to odpracovat. Nejen v Radě ministrů, ale i v Evropském parlamentu a Evropské komisi, na to se často zapomíná.
Náš problém je, že pořád nevíme, jak vlastně členství v EU využít. Soustředili jsme se na návrat do Evropy, a když nastal, netušili jsme, co dál. Nemáme stanovené dlouhodobé priority, vysíláme zmatené signály, nejsme schopni pracovat koncepčně, což budování koalic dost komplikuje. A za to skutečně můžeme nadávat jen sami sobě.
Jak moc se realita a reálné rozhodování liší od vzletných představ o stejných právech všech členských států?
EU není nějaký dokonale seřízený stroj na harmonii. Nakonec v ní vždycky funguje reálpolitika, stejně jako všude jinde. Ukázala to třeba kauza Nord Stream 2: Německo si prostě myslí, že potřebuje plynovod z Ruska, který vyšachuje ze hry Ukrajinu, a výměnou za něco jiného si dokázalo prosadit změnu pravidel. Co na tom, že třeba Polsko bylo ostře proti.
EU ale pořád nabízí pojistky a možnosti, jak se prosadit (tedy když to umíte, jak už jsem řekl). Jestli si někdo myslí, že mimo EU by to menší země měly jednodušší, že by reálpolitiky bylo míň než dnes, tak to je hodně scestná představa.
Můžeš zmínit něco, co se nám v EU opravdu povedlo a co se nepovedlo?
Povedlo se nám předsednictví, než ho Paroubek sestřelil. Mirek Topolánek tehdy držel krok s politiky úplně jiné váhové kategorie, za to vždycky bude mít můj respekt.
Nepovedlo se nám toho víc – Lisabon, to byl marný boj. A nedokázali jsme evropský establishment přesvědčit, že brexit je vážný signál, že EU je třeba reformovat…
Není to trochu nudná práce dělat analytika evropské legislativy?
Naopak, v návrzích se objevují neskutečné perly a čím dál absurdnější nápady. To mě nikdy neomrzí… Například zbraňová směrnice, snahy chránit řidiče asistenčními systémy až za hrob nebo boj proti globálnímu oteplování zdražováním bydlení…
Dnes máme Mezinárodní den rodiny, ty máš tři děti. Co je pro tebe nejdůležitější otázka rodinné politiky?
Jak jsem psal dnes na Facebooku u příležitosti Mezinárodního dne rodiny, mám obavy mám z ideologizace školství. Už mnohokrát jsem klukům musel uvádět některé věci na pravou míru. A to je nejstarší z mých tří synů teprve na prvním stupni základky! Školy ať vzdělávají a výchovu nechají na rodičích.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 . Děkujeme!