Přinášíme vám překlad rozhovoru, který poskytl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó konzervativnímu týdeníku Mandiner. Vyjadřuje v něm stanovisko maďarské vlády k současnému napětí v Evropě i dlouhodobou vizi maďarské zahraniční politiky. Rozhovor vedl Tamás Maráczi. Za poskytnutí děkujeme Mandineru.
Nejsou moskevské ulice za úsvitu kluzké a rozblácené? (Szijjártó rád běhá a tomuto koníčku se věnuje i na státních návštěvách, pozn. překl.)
Nejsou, v Moskvě je v zimě pořád ještě zima. Mám oblíbený úsek podél břehu řeky, od velvyslanectví přes Gorkij park až k soše Petra Velikého. Když jsem v Moskvě, většinou běhám tuhle trasu.
A co přátelství s Ruskem; není to v diplomacii kluzký svah?
Těmto obviněním čelíme od roku 2010, ale sotva jsem minulé úterý ukončil jednání s kolegou Sergejem Lavrovem, šel si vyřizovat telefonát s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Stejně tak když jsme v pondělí přijeli do Moskvy, zrovna si telefonovali Macron s Putinem. Do Moskvy chce jet německý kancléř a ohlásil se i britský premiér. Je to realita našeho regionu, kterou je třeba brát v úvahu. Maďarsko nemůže změnit svoje PSČ, to mu přidělila historie, žijeme v blízkosti Ruska. Zmrazit spolupráci s Ruskem by bylo proti národním zájmům.
Jedním z panujících názorů je, že kdo neobchoduje s Moskvou, je mimo. Na druhou stranu je tu historická zkušenost s Rusy, s jejich nátlakem, s jejich pojetím public relations, a nedaleko místa, kde běháte, byli zastřeleni opoziční politici. Jak se tato realita promítá do utváření vztahů s Ruskem?
Naší zahraničněpolitickou strategií jsou bilaterální vztahy založené na vzájemném respektu. Nespolupracujeme s jinými zeměmi proto, že se s nimi ideologicky shodujeme, ale proto, že spolupráce je v našem společném zájmu. S Ruskem také spolupracujeme pouze v oblastech, kde je to výhodné pro obě strany. Neděláme si navzájem žádné laskavosti, ani neočekáváme žádná gesta. Děláme to, co je výhodné pro obě strany, na základě vzájemného respektu a k uspokojení zájmů. Položme si otázku: kdybychom v posledních letech pěstovali nepřátelské vztahy s Rusy, prospělo by nám to, pokud jde o nákup vakcín nebo plynu? Nebuďme pokrytci, nedopusťme se té chyby, kterou je zahraniční politika řízená liberální ideologií. Nikdo nemusí hrát roli světového majáku, ať každá země provádí svou zahraniční politiku suverénním způsobem! Základem maďarské suverénní zahraniční politiky je prosazování maďarských národních zájmů.
Co nám tedy diktují maďarské národní zájmy v rusko-ukrajinském konfliktu?
Ve východní polovině evropského regionu nyní panuje extrémní napětí. Máme zájem na jeho snížení. Toho lze dosáhnout pouze vyjednáváním a dialogem, nikoliv posíláním vzkazů, přikazováním nebo vyhrožováním. Období studené války pro nás není věc z učebnic, prožili jsme ho a víme, jaké utrpení Maďarům přineslo. Ti, kdo to nezažili, se mohou dostat do situací, které vedou ke studenoválečné psychóze, a to nechceme. Proto vyzýváme Rusy i naše západní spojence, aby spolu jednali.
Kdyby se Ukrajina chovala slušně k maďarské menšině, nebo kdyby Rusko nemělo zásoby plynu na export, mělo by Maďarsko s Moskvou stejně vřelé vztahy?
Když mluvíme o našich vztazích s Ukrajinou, není zde přítomný žádný ruský faktor. A když budujeme vztahy s Ruskem, není v nich přítomný ukrajinský faktor. Když mluvíme o bilaterálních vztazích, neexistuje žádná třetí strana. Nechceme se dívat na maďarsko-ukrajinské vztahy ruskýma očima a nechceme se dívat na maďarsko-ruské vztahy ukrajinskýma očima. Rusko nemá nic společného s tím, že naše vztahy s Ukrajinou nejsou příliš vřelé. Ukrajinci neustále porušují práva maďarské menšiny v zemi: omezili právo na přístup k mateřskému jazyku ve školství, veřejné správě, médiích, kultuře a chtějí vyloučit dvojí státní příslušníky z výkonu veřejných funkcí. Co s tím mají společného Rusové?
Pokud by v krajním případě konflikt na Ukrajině eskaloval do té míry, že by NATO vydalo společné prohlášení, nebo dokonce zahájilo vojenské manévry, nedostalo by to Maďarsko, člena NATO s přátelskými vztahy k Rusku, do nepříjemné situace?
Kéž by taková situace nenastala! Pokud by se v tomto regionu uskutečnila jakákoli vojenská operace, byl by to velký problém. Je třeba najít mírové řešení. Když už jsme u toho, existuje model – říkejme mu maďarský – který funguje: dokázali jsme, že je možné mít dobré vztahy s Rusy i jako člen NATO a EU. V této oblasti je však hodně pokrytectví: když se podíváme, kdo s Rusy nejvíce obchoduje, zjistíme, že jsou to ti, kteří je nejhlasitěji kritizují. Liberální mainstream to zastírá.
Proč?
Protože velké a mocné státy mohou něco jiného říkat a něco jiného dělat. My nemůžeme. A nechceme, není to v naší povaze.
Kreml požádal Spojené státy a NATO o bezpečnostní záruky. Podle expertů vznesl některé nesplnitelné požadavky, aby je Západ mohl odmítnout výměnou za umírněnější, které jsou však pro Moskvu stejně důležité. Obě strany to budou moci prezentovat jako svou výhru, ale Moskva bude mít stále navrch…
Vážím si expertů, ale mají situační handicap: nejsou účastníky jednání. Fanoušci vždy znají taktiku lépe než trenéři. Ale ať si říkají, co chtějí, o nic nejde, protože se do týmu nedostanou.
Ale vy jste seděl u jednoho stolu s Putinem a Lavrovem. Jaké jsou tedy podle vás skutečné ruské záměry?
Při každém vyjednávání je třeba brát v úvahu taktické aspekty, je to složitý proces. Nikdo si nesedá ke stolu s tím, čeho chce dosáhnout, ale nechává si manévrovací prostor. Tady je otázkou, zda lze bezpečnost evropského prostoru zaručit na mnoho let dopředu, a pokud ano, kdo se s kým musí dohodnout. Každý by rád seděl u jednacího stolu, ale každý si musí být vědom své váhy. Pro nás by bylo uklidňující, kdyby se největší a nejsilnější hráči dohodli, a nestálo nás to kůži. Eskalace tohoto konfliktu se nás dotkne: žijeme zde a jakýkoli konflikt v naší blízkosti na nás bude mít vážný dopad.
Jaký je dnes postoj Maďarska k Ukrajině? Může se v budoucnu stát členem NATO? Platí Budapešťské memorandum, podle nějž Rusko nemělo narušit územní celistvost Ukrajiny, nebo Charta NATO-Rusko, podle které si každý stát může svobodně vybrat své spojence?
Členství v NATO je podmíněno splněním přísných podmínek. Ukrajina tyto komplexní podmínky v současné době zjevně nesplňuje. Co se stane v budoucnosti, to vědí sudičky. V krátkodobém horizontu s tím nikdo nepočítá jako s reálným scénářem.
Komu patří Krym?
Došlo k nelegální anexi ze strany Rusů. V EU a NATO zastávají tento postoj důsledně všechny členské státy. Maďarská vláda se vždy zasazovala o svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Tvrzení, že je to Maďarsko, kdo zaujímá postoj proti Ukrajině, je nepravdivé. Skutečnost je taková, že Kyjev provádí protimaďarskou politiku. Proti maďarské komunitě v Zakarpatí a proti Maďarsku jako suverénní zemi. Žádáme jej, aby s tím přestal a vrátil maďarské menšině práva, která jí byla před lety přiznána.
Pokud by Ukrajinci zítra vrátili maďarské menšině kolektivní práva, podpořilo by Maďarsko okamžitě vstup Ukrajiny do NATO nebo EU?
O blokování členství v NATO nebo EU se nejedná, protože tyto otázky nejsou na pořadu dne. To, co blokujeme, je svolání ministerského zasedání výboru NATO-Ukrajina. Dali jsme jasně najevo, že blokáda bude okamžitě zrušena, pokud Ukrajina vrátí práva odebraná maďarské menšině. Otázkou je, zda si země, která usiluje o evropskou integraci, může dovolit diskriminovat menšiny žijící na jejím území.
Vrátíme-li se k ruským bezpečnostním požadavkům, je zde těžko pochopitelný ruský požadavek na návrat infrastruktury NATO na úroveň roku 1997. Vysvětlil jste Putinovi a Lavrovovi, co to znamená pro Maďarsko?
Nikdo v žádném případě nenaznačil, že Maďarsko nemá právo rozhodovat o tom, jaká vojenská infrastruktura NATO nebo jiná vojenská infrastruktura může být přítomna na jeho území. Je to naše suverénní rozhodnutí a nikdo na nás nemůže vyvíjet nátlak ani z jedné strany. Nedávno nás Američané požádali, abychom jim umožnili rozmístit zde vojáky, a my jsme jim odpověděli, že to není potřeba, protože v posledních pěti letech proběhl rozsáhlý program rozvoje armády a maďarské ozbrojené síly jsou schopny bránit své bezpečnostní zájmy.
Takže do Maďarska nepřijdou žádní američtí vojáci?
Ne. Samozřejmě s nimi spolupracujeme na výcviku a přicházejí k nám v rámci této spolupráce, stejně jako ostatní členové NATO, cvičit. Přijíždějí na společná vojenská cvičení, ale mimo to se do Maďarska teď žádní američtí vojáci nechystají.
Moskva a Peking uzavřely strategické partnerství a hovoří o nové éře mezinárodních vztahů. Pokud se rýsují obrysy nového světového řádu, nehrozí nebezpečí, že se Maďarsko stane, řečeno s Reaganem, součastí další „říše zla“?
Nemyslím si, že změna světového řádu, vznik multipolárního světového řádu, je výsledkem tohoto partnerství; probíhá dávno nezávisle na něm. V roce 2000 činil podíl Číny na světovém HDP 4 %, dnes je to 18 %. Podíl EU klesl z 21 na 18 % a podíl Spojených států z 30 na 24 %. Čína se stala nepřehlédnutelným prvkem světové politiky, světové ekonomiky a světové bezpečnosti. Nastává nový světový řád. Je to nový světový řád a každý to musí akceptovat a každý se snaží na něm vydělat. Toho dosahujeme tím, že jsme v roce 2010 zahájili politiku otevírání se Východu, v jejímž rámci se úspěšně ucházíme o čínské investice.
Vakcíny, investice, železnice Budapešť-Bělehrad, kampus Fudan. Je dobře známo, že čínská diplomacie se snaží uplatňovat politický vliv prostřednictvím svých investic a hospodářské pomoci. Nehrozí, že se Maďarsko výměnou za tyto zisky stane zástupcem čínských zájmů v EU?
Jedná se o umělé vytváření problémů liberálním mainstreamem. Suverénní země může s Čínou obchodovat, kdy chce a jak chce. Mám osobní zkušenost: sedm let jsem byl ministrem zahraničí, devět let jsem se zabýval maďarsko-čínskou spoluprací, vedl jsem stovky jednání, uzavřel jsem mnoho dohod a ani jednou si Číňané nekladli politické podmínky. Nikdy. Mezitím se musíme podívat na trendy ve světovém obchodu: obchod mezi EU a Čínou neustále roste a západoevropské země s ní obchodují v úplně jiné míře než my. A objem obchodu Spojených států s Čínou je větší než s Evropou. Nestáváme se čínským trojským koněm.
Rusové také investují: úvěr na železniční projekt V0, překládkový terminál, společný maďarsko-ruský koncern, levný plyn – na tiskové konferenci v Moskvě létaly miliardy. Proč jsou tyto projekty pro Rusko tak důležité, že investuje takové peníze?
Protože je to pro Rusko výhodné. Protože ti, kdo s Maďarskem ekonomicky spolupracují, z toho mají prospěch. Maďarsko je dobře fungující ekonomika s rychlým růstem, příznivým investičním prostředím a nízkými daněmi – Maďarsko je vhodným místem pro investice. Pokud jde o investi ve Fényeslitke: s maďarskou státní podporou a částečně s ruským firemním kapitálem vzniklo velké železniční logistické centrum, překládkový kontejnerový terminál, který bude nejrychlejším tranzitním zařízením pro zboží z Číny do západní Evropy na východním cípu Evropské unie. Pro naši zemi to bude obrovská konkurenční výhoda a značná část dopravy bude probíhat přes Maďarsko. To si vyžádá zlepšení infrastruktury, například železniční trať podél Budapešti a další železniční mosty na Dunaji. Pokud mají Rusové zájem financovat takovou investici, je to pro nás dobré, protože se soutěží o to, kdo do toho půjde – tím lepší podmínky si klient může nastavit.
Rovněž u plynu, my potřebujeme ruský plyn, ale potřebují i Rusové maďarské objednávky?
Maďarsko má dlouhodobou smlouvu na nákup plynu od roku 1995. Mezitím se ukázalo, že dlouhodobé smlouvy mají na trhu s energiemi obrovský význam. Dříve se všichni spoléhali na spotový trh, ale dnes na něm není téměř žádný plyn, a když náhodou je, je strašně drahý. Předvídatelnost, pevné ceny a předem stanovené podmínky jsou důležitější než kdy dřív.
V době energetické krize je prioritou energetická bezpečnost. Jsme připraveni na případný vývoj v oblasti bezpečnosti, na případnou globální hospodářskou krizi?
Vše, co promítáme do budoucnosti, vychází z minulých zkušeností. Mohu vám říci jedno: maďarsko-ruskými bilaterálními vztahy se zabývám již devět let a za tu dobu Rusové vždy striktně dodržovali energetické dohody. S Gazpromem není snadné se domlouvat, je to tvrdý vyjednavač, ale férový a spravedlivý partner. Při obtížných jednáních se dohodneme, podáme si ruce a je to. Dodávky plynu do Maďarska byly vždy plně v souladu se smlouvou.
Co Paks II? Projekt je ve fázi žádosti o povolení. Kdy může být zhruba zahájena výroba a jak se stane klimaticky neutrální do roku 2030?
Výstavba komplexu Paks II dosahuje významného milníku nyní. Nyní přecházíme z přípravné fáze do fáze výstavby. Energetický úřad má na stole pět povolení, každé z nich má tisíce stran. Pokud úřad povolení vydá, projekt by mohl být připraven k realizaci na jaře. To znamená, že konkrétní práce by mohly začít v dubnu 2023, což by umožnilo komerční provoz do konce desetiletí. Bylo by dobré, kdyby reaktor mohl začít vyrábět energii již v roce 2029. Pokud elektrárna Paks II začne vyrábět současně s elektrárnou Paks I, pak se spolu s investicemi do solárních elektráren přiblížíme k úplné soběstačnosti v oblasti elektřiny a také k dosažení našich klimatických cílů.
V otázkách, o nichž jsme dosud hovořili, opozice tvrdě útočí na maďarskou diplomacii. Jsme v kampani. Jaké jsou hlavní rozdíly mezi zahraničněpolitickou orientací vlády a opozice?
Zahraniční politika by měla sloužit národním zájmům. Chcete-li, měla by to být zájmová zahraniční politika, protože hlavním úkolem zahraniční politiky je podporovat lepší život maďarského lidu. Jde o navázání vztahů, o přilákání investic, o hledání exportních příležitostí, aby se Maďarům žilo lépe. Podle mého názoru není cílem zahraniční politiky šířit po světě svou ideologickou vizi ani si dokazovat, že máme pravdu, ale tvrdě prosazovat maďarské zájmy. Nejedná se o zahraniční politiku řízenou ideologií, ale o zahraniční politiku řízenou zájmy. Tím se řídí všechna má rozhodnutí.
Jak vnímáte zahraničněpolitickou vizi opozice?
Je pro mě těžké tu stanovit nějaká měřítka, protože nevidím jejich zahraničněpolitický program, jen to, že v jejich očích je všechno, co děláme, špatně. Výsledky nás však ospravedlňují. Od té doby, co jsme změnili zahraniční politiku na přístup založený na ekonomických zájmech, maďarská ekonomika každoročně překonává investiční a vývozní rekordy. Jedná se o dva nejdůležitější ukazatele zahraničního obchodu. Můžete rozvažovat a analyzovat, ale nakonec hovoří čísla. Více vytvořených pracovních míst, více kapitálu přicházejícího do země a více vývozu maďarských firem – to je to, na co se musíte dbát, zbytek není zajímavý.
Opakovaně jste naznačoval možnost zasahování do voleb. Neziskové organizace, mechanismus právního státu Evropské komise, který by byl spojen s platbami z EU, nějaké americké experimenty. Jaké metody jste měl na mysli?
Snažím se to formulovat tak, aby to zohledňovalo zájmy národní bezpečnosti. Existují informace, které se ke mně dostaly z neveřejných zdrojů, a jako ministr, který dohlíží i na zpravodajské služby, musím být opatrný, jak je podám. Mohu jen říci, že pokud se například velvyslanectví v zemi organizují, aby vydávala koordinovaná prohlášení nebo vyjadřovala své pochybnosti, považuji to za pokus o vměšování. Jako ministr zahraničí bych okamžitě povolal domů maďarského velvyslance, který by v době voleb v jiné zemi kvalifikoval místní procesy a vyjadřoval názory. To není jeho práce, ani práce velvyslanců akreditovaných v Maďarsku. Pro pozorování voleb existují speciální organizace, například OBSE – její zástupci byli k volbám oficiálně přizváni. Je to také pokus o zásah, pokud velvyslanectví otevřeně financují novinové články a analýzy kritické k vládě. Nikdy bych nedal peníze žádnému maďarskému velvyslanectví na financování novinového článku v určité zemi, který by kritizoval tamní vládu. Pak jsou tu nevládní organizace, které jsou zjevně financovány vládami a mezinárodními organizacemi a které se snaží nejrůznějšími způsoby vytvářet zprávy, jež mají zjevně ovlivnit vůli maďarských voličů.
Je nasazení mechanismu právního státu, „nápravného“ nástroje Evropské komise, také pokusem o zásah do voleb?
Důvod vidíme v tom, že zprávy Komise vycházejí vždy, když je v Maďarsku před volbami, a tato bruselská rozhodnutí jsou téměř vždy v neprospěch vlády. Je zřejmé, že orgány EU nemají zájem na tom, aby tato vláda pokračovala v dalším volebním období. Máme však velké štěstí, že ani nevládní organizace, ani velvyslanectví, ani členové Evropské komise – až na jednu výjimku – nejsou na maďarském volebním seznamu. Nakonec rozhodnou Maďaři. A je povinností maďarského státu zabránit jakýmkoli pokusům o intervenci. Některé pokusy se odehrávají nad vodou, jiné pod vodou – a stát má instituce, které jim mohou zabránit nad vodou i pod vodou. Děláme svou práci, instituce maďarského státu jsou na svém místě.
*****
Péter Szijjártó. Narodil se v roce 1978, vystudoval benediktinské gymnázium v Győru, v letech 1995 až 1996 studoval se stipendiem Sorosovy nadace ve Spojených státech. V roce 1998 byl za Fidesz zvolen do místního zastupitelstva v Győru.
Zakládal místní pobočku mládežnické organizace strany Fidelitas a celostátní Fidelitas vedl až do roku 2009. V roce 2002 dokončil studia mezinárodních vztahů a sportovního managementu na dnešní Korvínově univerzitě a byl poprvé zvolen poslancem maďarského parlamentu, pak i ve všech nadcházejících volbách. Od roku 2006 byl jedním z mluvčích tehdy opozičního Fideszu, díky své výřečnosti brzy nejznámějším. Krátce vyučoval politickou komunikaci a PR na univerzitě.
Po roce 2010 byl osobním mluvčím Viktora Orbána a státním tajemníkem pro zahraniční vztahy v premiérově kanceláři, kde byl zodpovědný za vztahy s Východem, především s Asií. Také v této roli absolvoval cesty do Spojených států s cílem najít společnou řeč s tehdejší Obamovou administrativou.
V roce 2014 nahradil umírněného stranického kolegu Tibora Navracsise, který se stal eurokomisařem v Junckerově Komisi, na postu ministra zahraničí.
V jeho éře došlo k přejmenování ministerstva, větší koncentraci na obchodní zájmy, prohloubení vztahů s Východem a politiky rozhozených sítí směrem do Asie a Afriky. Maďarsko vstoupilo do Rady turkických zemí, výrazně posílilo vztahy s Tureckem, začalo provozovat silně proizraelskou politiku, za Trumpa bylo jediným evropským státem účastnícím se podepsání Abrahámovských dohod v Bílém domě. V roce 2019 se největším investorem v Maďarsku poprvé nestalo Německo, ale Jižní Korea.
Je ženatý, má dva syny.
Chcete být o situaci v Maďarsku pravidelně informováni? Sledujte (jako my) facebookovu skupinu Co se děje v Maďarsku.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!