V roce 1948, v předvečer vítězství v čínské občanské válce, řekl: „Beze strany vybudované na marxisticko-leninské revoluční teorii … není možno vést … široké masy … proti imperialismu a jeho nohsledům.“ Tento postoj se ani po dvaasedmdesáti letech nezměnil, navzdory podvodné politice „státního kapitalismu“ – marxisticko-leninskému „manévru“, jejž vytvořil Teng Siao-pching po vzoru Leninova NEPu (Nové hospodářské politiky) z 20. let.
Nynější čínský prezident a generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny Si Ťin-pching potvrdil svou věrnost „teorii“ marxismu-leninismu v projevu na Všečínském shromáždění lidových zástupců 5. ledna 2013 slovy: „Právě marxismus-leninismus a myšlenka Mao Ce-tunga vyvedly čínský lid z temnoty oné dlouhé noci a vytvořily novou Čínu…“. Si varoval před opuštěním marxismu-leninismu. Ukázal na nezdar Gorbačovových reforem, které zbavily Komunistickou stranu SSSR její funkčnosti. S takovými reformami podle něj Čína nesmí flirtovat. Citoval k tomu výrok jednoho dávného Číňana, podle nějž vymazání minulosti ve svém účinku vymaže lid. Jakékoli vyloučení marxismu-leninismu je podle něj „historický nihilismus“.
Maova vize
Si Ťin-pching je bojovným komunistou. Jestliže podle něj Západ mylně považuje předáky Komunistické strany Číny za kapitalisty, je popletený. Citoval Teng Siao-pchinga: „Myšlení Mao Ce-tunga nelze odložit. Odhození této zástavy je popřením slavných dějin naší strany.“ A dodal: „Je to vize velkého marxistického politika.“
Západní odborníci se k takovým výrokům často stavějí přezíravě. Nechápou taktickou proměnlivost a pragmatismus marxismu. Tvrdou rozhodnost tohoto komunisty mylně považují za strnulý dogmatismus. Nebyl to nikdo jiný než sám Stalin, kdo ve svých Základech leninismu vyložil, že každou ideu je nutno prověřovat. Pokud se prokáže, že některá idea je chybná, pravý marxista se jí zřekne. Marxismus nejsou ideologická hesla – jde v něm o uchvácení moci. V této souvislosti Stalin napsal:
Proto Lenin řekl, že „revoluční teorie není dogma“, že konečné podoby nabývá pouze v úzkém sepětí praktické činnosti skutečné masy a skutečného revolučního hnutí.
Následoval Stalinův výsměch jednomu z hesel Druhé internacionály, která se snaží „vést válku proti válce“. Tento ušlechtilý ideál socialistů podle něj směšně popírá sám sebe. Historie dogmatických výroků socialistů byla podle Stalina „naprosto falešná a prohnilá“. Dogmatický socialismus prohlásil za „plný pompézních hesel a rezolucí, které mají zakrýt jejich protirevoluční činy“.
Domácí fronta
Násilným činům v kontextu nynější marxistické „vzpoury“ v Americe napomáhají pečlivě vykonstruované legendy (které využívají hesel). V revoluci podle Stalina nejde o nějaká dogmatická vyhlášení. Dnešní hesla jsou taktickým výmyslem diktovaným Leninovou „teorií“ revoluce. Mějte na paměti, že je to teorie, nikoli dogma. Všechna hesla jsou podle Stalina ve skutečnosti klamná – jejich základem může být cokoli, co donutí masy, aby šly za tím, kdo je provolává. Hesla sama o sobě nejsou důležitá. Důležitá je jejich účinnost pro vyvolání činů. Podle samotného Lenina byla buržoazní demokracie posedlá hesly, místo aby něco vykonala. Tím si můžeme snáze vysvětlit slabost západních demokracií ve střetu se „strašidlem“ komunismu. Buržoazní politici toho dokážou velkohubě namluvit, ale ne už vykonat. Typický západní politik podle Stalina zakrývá „svou bídu klamným předváděním blahobytu“. Úkolem komunistů je s tímto klamným předváděním skoncovat. Každý příběh vyprávěný komunisty zdůrazňuje „klamavou“ povahu kapitalismu. Komunisté k tomu nepochybně užívají svých vlastních lží (kteroužto drobnost ovšem Stalin přechází bez poznámky).
Podle dnešního slovníku je bílá Amerika rasistická. A Trump je podle něj prezidentem nelegitimním, protože je to rasista, sexista a homofob. Pravdivost těchto nařčení se revolucionáři nikdy nesnaží dokázat. Přesvědčivost takových řečí tkví v jejich opakování, objemu, v zastrašování a násilí. Násilnosti na amerických ulicích prosazují představu, že Amerika jako stát selhala. Kapitalismus podle komunistů nedokázal vyřešit většinu problémů společnosti ani životního prostředí. Každá legenda, za níž stojí marxisté, je vypočtena na to, aby ospravedlnila revoluční násilí. Aby rozběsnila určitou část obyvatelstva a tím ještě posílila to, co Lenin nazval „revoluční krizí“. Aby, jak řekl Stalin, napomohla „zvýšení počtu výbušných živlů … na vnitrostátní frontě v rozhodujících metropolích“.
Obracíte lid hlavní kapitalistické země proti němu samému. Přivádíte přitom na hřiště těžce vyzbrojenou koalici protikapitalistických států za hranicemi (např. Čínu, Severní Koreu, Írán, Kubu, Rusko atd.). Leninova revoluční teorie spojuje oba tyto prvky – „frontu revolučního proletariátu a frontu osvobozených kolonií“ – k jednotnému útoku. Podle Lenina je „revoluce nemožná bez celonárodní krize“ – krize, která zasáhne všechny třídy. K tomu by měla patřit „vládní krize, která vtáhne do politiky i ty nejzaostalejší masy“. Právě to umožní rychlé svržení vlády.
Rozkol v USA
Pokud vám tato možnost připadá příliš vzdálená, uvědomte si jedno: vůdcové Demokratické strany intrikují s cílem dosáhnout rozkolu v národě vyvoláním co největšího zmatku kvůli výsledku voleb. Podle článku Bena Smitha v listě New York Times má skupina bývalých vládních představitelů ve hře celou řadu scénářů. Udělali vše pro to, aby v každém případě vznikly kolem voleb spory, které zemi rozštěpí na bojující tábory. Zvlášť zajímavý byl scénář, podle nějž státy Kalifornie, Oregon a Washington … „v případě nástupu pana Trumpa do úřadu hrozí vystoupením ze Spojených států“. Všechny tyto státy leží na tichomořském pobřeží – naproti Číně.
Při tolika modrých státech na výběr je logika politické válečné hry skrytá za touto zeměpisnou volbou stejně očividná, jako rozmístění půl miliónu čínských vojáků na místech vhodných k vpádu na Tchaj-wan. Nezapomeňme na to, co o tom před lety řekl generál Chi Haotian:
… připravujeme svou armádu na boj tak, aby to vypadalo, že naším cílem je Tchaj-wan. Ve skutečnosti jím však jsou Spojené státy. A ta příprava zahrnuje mnohem víc, než jen útok na letadlové lodi a satelity.
Přidejme si k tomu červencový Si Ťin-pchingův veřejný projev před čínskou armádou, v němž armádě uložil chystat se k válce. Proti komu? To neřekl. Marxismus-leninismus je ovšem v tomto ohledu velice výmluvný – jako kdyby nebyli dost výmluvní i marxisté na našich ulicích.
I čínská sociální média teď odhalují, že se obyvatelstvo chystá na válku. Velitelé čínské armády říkají vojákům, že válka je za dveřmi. Příznaky najdeme všude. Zvažte úryvek z vícejazyčné ruské zpravodajské televizní sítě RT (dříve Russia Today):
V neposlední řadě je pro čínskou armádu skvělou reklamou věta: „Mír za mnou, válka přede mnou.“
Komentář zveřejněn k 13. srpnu 2020. Převzato se souhlasem autora. Pro Konzervativní noviny přeložila Ivana Kultová.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
