Dalším z kněží, kteří byli odsouzeni v roce 1951 v souvislosti s tzv. babickým případem k trestu smrti a následně popraveni, je P. Václav Drbola – mučedník, jehož beatifi kační proces v současné době probíhá.
Václav Drbola se narodil 16. října 1912 ve Starovičkách u Brna jako nejstarší syn. Rodiče Václav a Růžena Drbolovi vychovali celkem sedm dětí a není bez zajímavosti, že nejmladší Václavova sestra se stala řeholnicí. Otec vedl menší hospodářství a pracoval jako zemědělský dělník. Po absolvování obecné školy v rodné obci studoval Václav na reálném gymnáziu v Hustopečích. Poté vstoupil do brněnského kněžského alumnátu a vystudoval teologii. Na kněze byl vysvěcen v Brně biskupem Josefem Kupkou v předvečer Mnichovských událostí a blížící se 2. světové války 5. července 1938.
Začátek kněžské služby
Postupně působil v několika farnostech na jižní Moravě – v září 1938 nastoupil jako kaplan ve Slavkově u Brna, v září 1939 byl ustanoven kooperátorem v Čučicích u Náměště nad Oslavou a od března 1943 působil jako kaplan v Bučovicích. Na posledně jmenovaném místě setrval nejdéle. Pracoval zde spolu s dalšími kaplany – vyučoval katechismus v přifařených obcích. Aktivně působil mezi mládeží a v místních spolcích – Orlu, Charitě, Spolku katolických tovaryšů a rovněž v Československé straně lidové. Pracoval také na MNV ve fi nančním výboru. Ve farnosti byl velmi oblíben a dokázal se s farníky sblížit – organizoval řadu akcí v obci, vedl divadelní představení. K jeho zájmům patřilo výtvarné umění, věnoval se také sbírání obrazů.
Právě v Bučovicích prožil P. Drbola únorový převrat v roce 1948 a nástup komunistů k moci. Byl sledován a považován za přívržence reakce. V červnu 1949 přečetl v kostele Oběžník katolickému duchovenstvu a věřícímu lidu, vydaný biskupy a zakazovaný komunistickou mocí.
Administrátorem v Babicích
V únoru 1950 byl nečekaně přeložen do Babic na Třebíčsku a stal se administrátorem zdejší farnosti. Místní farář Arnošt Poláček byl totiž zatčen a následně brzy odsouzen pro „protistátní činnost“ na 20 let. P. Drbola se ujal nové farnosti svědomitě – vedle kněžské činnosti vyučoval náboženství v místní škole i v přifařených obcích, začal s opravou varhan v kostele. I v Babicích pokračoval ve své sociální a osvětové činnosti a získal si zde velkou oblibu. Velkou oporou mu byl farník A. Plichta. V době Drbolova babického působení probíhala intenzivní snaha komunistické státní moci o ovládnutí venkova – kolektivizaci půdy a také o ochromení katolické církve. V této vyostřené atmosféře docházelo ke vzniku odbojových protikomunistických skupin, mimo jiné v regionu Třebíčska a Moravskobudějovicka, o čemž věděl i P. Drbola. Ke značnému posunu došlo, když začal v oblasti působit dobrodruh Ladislav Malý, vydávající se za organizátora odboje a agenta americké zpravodajské služby CIC. Vedle dalších farníků byl Drbola v kontaktu s lidovcem A. Plichtou, člověkem, který organizoval odboj proti nacistům a nyní také proti komunistům. Právě jeho syny získal Malý pro svou činnost – sabotáže, distribuování protikomunistických letáků, zastrašování místních komunistů a udavačů.
V osidlech Malého
V květnu 1951 byl P. Drbola informován paní Dvořákovou o činnosti odbojové skupiny vedené Malým, jenž měl údajně osvobodit pražského arcibiskupa Josefa Berana z internace a připravoval jeho odchod za hranice. Proto za Malým zajel do nedalekých Loukovic a seznámil se s ním. Malý mu vyprávěl tutéž historku
o ukrývání arcibiskupa Berana a potřebě zajistit pro něj dobrého zpovědníka, iž sdělil předtím P. Bulovi (RC Monitor 8/2013). Ve své důvěře P. Drbola svěřil
Malému informace o ukrývání A. Plichty v Cidlině. S Malým se setkal P. Drbola ještě několikrát, ale vzhledem k neustálému odkládání slibovaného setkání s arcibiskupem Beranem mu přestával věřit. Po varování P. Janem Podveským z Jaroměřic nad Rokytnou, jemuž se se svými starostmi svěřil, se P. Drbola rozhodl kontakt s L. Malým ukončit. Od Podleského se totiž dozvěděl, že podobnou historku o ukrývání arcibiskupa Berana už Malý vyprávěl P. Bulovi, jenž mu také uvěřil, snažil se mu pomoci a byl následně zatčen. Bylo už však pozdě – 17. června 1951 byl v brzkých ranních hodinách zatčen i P. Drbola.
Mučen, odsouzen k smrti a popraven
Velkým paradoxem obvinění a odsouzení P. Buly i P. Drboly je skutečnost, že byli nuceni přiznat se k podílu na události, jež se odehrála až po jejich zatčení. Konkrétně k zapříčinění vraždy tří komunistických funkcionářů a pracovníků místního národního výboru v Babicích v noci 2. července 1951. P. Drbola byl krutě vyslýchán a nucen přiznat se, že organizoval odbojovou skupinu v Babicích, navedl Malého a jeho kumpány k uskutečnění vraždy a vybíral oběti pro ni. Také byl nucen přiznat fantasmagorické výmysly o budování úkrytů pro vysílačku nebo zbraně.
Soudní proces se uskutečnil záhy po babických vraždách, už 12.–14. července 1951. P. Drbola byl odsouzen senátem Státního soudu Brno, po přelíčení konaném v Jihlavě za zločiny velezrady a návodu k vraždě k trestu smrti. Během procesu a záhy po něm byla rozpoutána nenávistná proticírkevní kampaň. Brněnský biskup Th Dr. Karel Skoupý, který byl v té době internován a odříznut od informací, byl donucen 15. července 1951 vyslovit nad Václavem Drbolou a P. Františkem Pařilem, dalším knězem odsouzeným v rámci babického procesu k smrti, trest církevní degradace. Odvolání P. Drboly k Nejvyššímu soudu bylo zamítnuto a neměl ani možnost se rozloučit se svými nejbližšími. 3. srpna 1951 byl P. Drbola brzy ráno na dvoře bývalé krajské věznice popraven oběšením. Tělesné pozůstatky byly zpopelněny a popel uložen na tajném místě na Ústředním hřbitově v Brně.
Teprve v roce 1968 byla urna s popelem P. Drboly předána rodině a v 80. letech uložena do rodinného hrobu ve Starovičkách. V roce 1994 byla P. Drbolovi odhalena v rodné obci pamětní deska. Plné rehabilitace se P. Václav Drbola dočkal in memoriam na základě rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. dubna 1996.
V září 2011 byla zahájena diecézní fáze beatifikačního řízení (společné pro Václava Drbolu a Jana Bulu). V červenci 2017 skončila tzv. vatikánská část řízení, Kongregace pro blahořečení a svatořečení rozhodla, že biskupství materiály připravilo správně a pověst o mučednické smrti existuje. Nyní se připravuje tzv. Positio (spis o pro další komise), dle kterého pak rozhodne Vatikán o blahořečení a případném svatořečení. Na urychlení prací se pořádají sbírky ve farnostech, kde Drbola působil.
Autor je historik a pedagog, spolupracuje s Českou křesťanskou akademií a Ústavem pro studium totalitních režimů.
Seriál Mučedníci komunismu přebíráme z časopisu RC Monitor
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173/2010 Děkujeme!